Living the dream-CZ

12.Díl

Pomalu jsme šli chodbou k Niallovi do pokoje. Niall stále něco křičel, pak zpíval. "Tiše, tady už se spí"-řekla jsem mu a dala mu ruku na pusu. "Jó El tady už se spí."- začal se smát. Když jsem konečně našla jeho klíče od pokoje které měl v kapse a podařilo se mi odemknout, svalil se na zem. "Nialle Horane!Co mi to děláš!" Chytla jsem ho pod rameny a táhla ho do pokoje, zavřela pokoj a snažila se ho odtáhnout do postele. "Musíš vstát, neuzvednu tě!" Tak nějak se postavil a svalil se na postel."Mám tě rád El, i za tu krátkou chvíli co tě znám, ale nejsi můj typ." „Jo jasně, to už jsi mi jednou říkal, taky tě mám ráda." Sundala jsem mu boty, kalhoty a tričko."El , El zůstan tu se mnou, mě je hrozně zle." „A divíš se ty trdlo?!" Jen jsem kroutila hlavou a když to v tu chvíli bylo vtipný jak to řekl neměla jsem čas se smát, z koupelny jsem donesla mísu a dala jsem mu jednu nohu z postele ven. Přinesla mokrý ručník na hlavu a chvíli u něj seděla, zanedlouho usnul, tak jsem šla potichu pryč. Cestou jsem se stavila u Louiho jestli spí ,otevřel dveře a celý rozzářený řekl „Ahoj,co ty tu děláš, neměla by jsi být v klubu? "Ahoj, no měla, ale Niall začal dělat problémy a byl celkem na mol tak jsem s ním radši jela sem." „No jasný a kluci jeli s tebou?" Zayn s Liamem zůstali tam."A Harry?"-zeptal se. „"Já ani vlastně nevím v půlce zmizel, hledala jsem ho ale nemohla ho najít, mám strach že někam šel sám, Loui můžu za to já, měl si pravdu, měla jsem to ukončit, neuvědomila jsem si jak bych mu mohla ublížit."začala jsem brečet „El, Harry je už zvyklý na hodně věcí, on by žádnou blbost neudělal, neboj se , pojd ke mě" – objal mě. „Jestli chceš , můžeš zůstat přes noc u mě" „A to by ti nevadilo? Nechci otravovat ještě tebe." „Nevadilo, budu rád El" Šla jsem k němu do pokoje. Sedli jsme si na gauč a koukali chvíli na film, bylo mi s ním fajn, když se smál jako by ze mě všechno špatné spadlo, měl tak kouzelný úsměv. Po filmu jsem byla ještě více unavená, schoulila jsem se k Louimu na hrudník  a on mě chytl rukou kolem ramen. Zpíval mi Little Things, hlavu si opřel o tu mou a řekl že to všechno bude dobré. Celou dobu byl vzhůru až jsem usnula. Probudila jsem se asi ve 2 hodiny ráno, Loui spal a já byla opřená o něj. Vstala jsem přikryla ho a políbila ho na čelo. Pomalu jsem šla k sobě do pokoje s jedinou myšlenkou.Zjistit jestli je Harry v pokoji, překvlékla jsem se a hodila na sebe ty světle růžové šaty. Šla jsem potichu do koupelny a doufala, že dveře do Harryho pokoje budou odemčené a taky že byly, šla jsem pomalu k jeho posteli, viděla jak tam bezbranně spí, měl jen boxerky spal s přikrývkou do půl pasu. Tolik se mi ulevilo, že byl v pokoji a že někde něco nevyvádí .Šla jsem k němu, lehla jsem si vedle něj na postel a koukala na něj , chytla jsem ho za ruku a políbila ho do dlaně. Tekla mi po tváři slza "Proč jsem tak pitomá Harry a dokázala ti takhle ublížit, tohle nejsem já, nikdy jsem taková nebyla, ale je toho tolik  a tolik jsem toho chtěla mít, né pro slávu né pro chlubení, pro to, že vás mám ráda oba a nedokážu to vyřešit, ale ty? Ty jsi byl první, svým charismatem a tvým krásným pohledem jsi mě očaroval."- řekla jsem si v duchu. On se mezi tím probudil . „Co tu děláš El?"-zašeptal. „Harry, omlouvám se za všechno, vážně mě to moc mrzí, nikdy jsem ti nechtěla ublížit."-Brečela jsem a nevěděla co víc říct. On se na mě podíval a přitulil se ke mě. Setřel mi slzy a políbil mě na čelo. "Ty za to nemůžeš, sami jsme si řekli, že o tom nikdo nebude vědět a tak není co řešit El." „Ale je, měla jsem o tebe strach když jsi odešel z klubu, kdyby to nic neznamenalo a bylo by ti to jedno, neodešel by jsi." „Nevím co ti na to mám říct El."-bolestivě se na mě podíval. Dala jsem mu ruku na obličej."Nemusíš říkat nic, nezasloužím si tě za to co jsem udělala, jen jsem chtěla aby jsi to věděl. Zítra pojedu domů nebo to bude ještě horší."-zvedala jsem se z postele a šla pomalu ke dveřím. Harry mě, ale chytl za ruku, přimáčkl si mě k sobě a řekl. „Neodjížděj, ještě 3 dny nemůžeš jen tak odjet."Držel mě v objetí a já jsem se nezmohla na nic jiného než na pláč. Chytla jsem ho oběma rukama za obličej a řekla, že tedy neodjedu at mi to všechno promine. Políbila jsem ho a cítila jak mu tečou slzy po tváři. "Harry,neplač.."-utřela jsem mu slzy. On se na mě podíval a objal mě ještě víc. "Proč jen nejsi z Anglie, pojed se mnou"-najednou z něj vypadlo."Cože? Harry ani nevíš jak ráda bych se hned sbalila a jela ,ale nejde to Harry, studuju tady, ale slibuji, že až dostuduji tak přiletím, chci žít v Anglii je to můj životní sen."  Usmál se a řekl, že to nevydrží. Pak řekl "Vlastně ještě jednu věc ti dlužím." - podíval se na mě sáhl pod postel a vytáhl přehrávač , pustil ho a začala hrát písnička, byla nádherná , hned jsem si vzpomněla na Upíří deníky , protože v nich hrála byla od Jasona Walkera  -  Echo. Harry ke mě pomalu přišel a zeptal se jestli si s ním zatančím, z očí mi začali zase téct slzy. Ale bylo to štěstím, to všechno co pro mě Harry dělal, bylo jako z filmu, vždycky jsem chtěla pro kluka znamenat princeznu pro kterou by byl schopný se zabít. Jednou rukou mě chytil pevně kolem pasu a druhou jsme se drželi, pomalu jsme tančily po pokoji, jen já a on. V tu chvíli neexistovalo nic jiného než ta chvíle kdy jsme tančily, kdy jsem cítila jeho dech, jeho tlukot srdce. Když jsem se mu dívala do očí a on mě. Ta chvíle kdy jsem byla štastná, přala jsem si aby to nikdy neskončilo, všechny problémy byly pryč, vůbec jsem nemyslela na školu ani na ostatní problémy. Byl pro mě jako vysvobození, cokoliv s ním bylo jako pohádka jako útěk z reality. Můj sen byl se jednou odstěhovat do Londýna a žít tam. Odejít od lidí kteří mě nenávidí, ukázat jim, že dokážu víc než si myslí , že budu ta co si dokázala splnit sen a i když o mě nikdo nevěděl , i když jsem pro všechny byla ta nicka, nikdo nevěděl , že můj sen se mi právě splnil a bylo to díky němu. Ani on si to možná neuvědomoval, ale ta chvíle pro mě znamenala hrozně moc, bylo to pro mě jako když byla Bella s Edwardem, bylo to jako když Elena viděla Damona, cítila jsem se jako ona, milovala oba dva a když jí to táhlo ke Stefanovi, při pohledu na Damona se jí podlamovali kolena, protože hluboku sebe věděla, že to on je ten pravý, to jak se na ní díval, to jak se k ní choval. To jsem cítila k Harrymu, víc šťastná jsem být ani nemohla. Tančili jsme dlouho, připadalo mi to jako věčnost. Bylo to krásné. Na konci písničky jsme se políbili a šli si lehnout. Spala jsem u něj v pokoji, leželi jsme vedle sebe, ruce jsme měli zvednuté a proplétali si je. Cítila jsem, že je štastný, možná víc než já. Byla jsem tak strašně ráda, že má úsměv na tváři. Zanedlouho jsme oba usnuli.