Living the dream-CZ

101.Díl

Pohled Eleny.

"Proč vždy myslíš na ten nejhorší scénář Harry. Děláš si to vše tak komplikované, ano nejsem si jistá jak to mezi námi je,ale miluji tě Harry a chci s tebou být na tom se nic nezměnilo. Ale občas je to těžké, potřebuji tě mít u sebe ve chvílích kdy mi je hrozně a ty místo toho aby jsi tak udělal, to celé otočíš a začne mi říkat, že pro mě nejsi dost dobrý, že by jsme spolu neměli být. Za tu dobu jsem si zvykla na tvé chování a to že nejdřív mluvíš a až potom přemýšlíš, ale občas už na to nemám sílu ti pořád opakovat, že se tě jen tak nevzdám."

Podíval se do země a vypadal nervózně. Znala jsem ho, věděla jsem jak se chová, jak výbušnou povahu má, ale nikdy jsem člověka jako on nepotkala s takovým charismatem,zmatením, s láskou co mi dává  a přitom o sobě pochybuje. Ale už jsem nevěděla jak víc mu to dát najevo.

"Mimochodem, pozdravují tě naši. Pořád se mě na tebe ptali a chtěli vědět zda přijedeme po svátcích."

"My?" - zeptal se a vypadal vážně nejistě.

"Sakra Harry, jasně že my, přestan už přemýšlet nad tím, že pro mě nejsi dost dobrý, stejně ti to vždy odpustím, i když si myslím že to pro mě není dobré, dokázal sis mě kolem sebe tak omotat, že jen těžko se tě vzdám z vlastní vůle."

"Promin, já jen, to všechno co se ted děje."

"Začneme od začátku. Novou kapitolu, ted bude vše jiné a tím se tě chci i na něco zeptat."

Podíval se mi do očí a na čele se mu udělala malá vráska.

"Moc bych si přála, aby jsi se natrvalo přestěhoval ke mě domů, je to dost velký dům, navíc Lokiho jsem nechala na nějakou dobu doma a také tam nechci být sama, vím že tam máš už nějaké věci, ale víš mít vlastní klíč, nemuset běhat sem pro oblečení. Vím , že je to možná na rychlo a pokud ti to vadí tak by jsme to pro ted nechali, ale pokud to se mnou myslíš vážně tak jako já s tebou, chci se vedle tebe probouzet, dělat ti snídaně, chci ti být každý den na blízku a ne čekat zda se objevíš u dveří i když to také mělo své kouzlo. Miluji tě a chci s tebou začít nový život Harry."

Po celou dobu se na mě díval s vážným výrazem ve tváři, ale jakmile jsem domluvila, se usmál, přitiskl si mě k sobě a řekl, že souhlasí. Ani jsem to nečekala, myslela jsem že řekne něco ve smyslu, že je příliš brzo, že potom všem chce být s kluky, ale vypadal že to myslí vážně a  že je rád, ale měla jsem z toho smíšené pocity.

"Potom všem to není příliš brzo El, potom všem jsem idiot, že jsem ti to nenavrhl já sám. Miluju tě a chci s tebou být."

Chvíli jsme byli na gauči, vyprávěla jsem mu o tom jaké to bylo doma a on mi zas povídal o tom jaké to bylo tu. Měla jsem až husí kůži kolik zařizování a papírování bylo kolem dohody o pauze, kolik jim musí chodit zpráv a dopisů, jen z otázkou "PROČ" , dřív kdybych kluky neznala, asi bych se zbláznila, takže si dokážu představit jak se většina fanoušků asi musí cítit. Ale nebyl to rozpad, potřebovali zjistit co dál , jak budou pokračovat jako celek a nebo pokračovat jako sólový interpreti, každopádně by to byl nový začátek.

Občas přemýšlím nad tím, jaké by to bylo kdyby tu Liam ještě byl. Bolí mě u srdce jen při vzpomínce na něj. Byl mým nejbližším a nejlepším přítelem zároven. Tohle asi nikdy nezmizí.

Tak moc jsem jsem byla vděčná za Harryho i přes to jak o sobě pochybuje a nevěří si, tu pro mě je. Nevím sice, zda nás čeká nějaká budoucnost zahrnující rodinu, ale jsem si jistá že ted v tuto chvíli jsem štastná s člověkem, který mě miluje nejvíc jak dokáže a já s ním chci být dokud to bude možné.

Pohled na zasněžený Londýn byl úchvatný, vždy jsem si představovala jaké to asi je procházet se uprostřed náměstí v noci při Vánočních světlech a celé téhle atmosféře.

Harry měl u mě už všechny věci, najednou byl dům plný vzpomínek, s ním to bylo jako žít svůj příběh, který skončí Happy Endem, doufala jsem v tom zvláště v tenhle čas. Poprvé jsem měla Vánoce trávit v jiné zemi s jinými tradicemi, bez rodiny s člověkem kterého nade všechno miluji, ani nevím zda z toho byl stejně nejistý jako já, zda tohle všechno přehánějí a zbytečně nad tím přemýšlí jen ženy a chlapi to mají zkrátka jinak. Ale byl to Harry, když jsem ho sledovala jak té své čepici která mu stejně byla k ničemu, jelikož měl zbytek vloček na svým vlasech jak se snaží dostat dovnitř stromek, který byl koupit na náměstí, musela jsem vzít foták a vyfotit ho. V tu chvíli jsem si uvědomila, jak moc se změnilo, jak se on změnil, kolik se toho stalo, jak jsem se do něj dokázala během pár dní zamilovat, jak mi zlomilo srdce když odletěl a nedal ani vědět. Uvědomila jsem si, že tak jak miluji Harryho, jsem ještě žádného kluka nemilovala, to on byl mojí první pravou láskou a zároven mým prvním zlomeným srdcem. Něco mi říkalo, že to on je ten pravý, ale byla před námi ještě dlouhá cesta.

"Čemu se směješ?"- zeptal se a snažil se ze sebe shodit sníh aby neudělal louži v obýváku.

"Já jen, že jsi s tím stromkem roztomilej, jak se snažíš ho dostat dovnitř i když je evidentně větší než náš strom v obýváku."- začala jsem se smát hned jakmile se podíval na stromek a vidět že jeho špička je skoro zlomená jak je ohnutá o strop.

"Jak se tohle sakra stalo, přece nebudeme mít ohnutý stromek na naše první Vánoce,dojdu ho vrátit a vezmu menší."- vypadal že to myslí vážně.

"Zlato, počkej já vím co uděláme. "- vzala jsem nůž z kuchyně a špičku stromku uřízla a nasadila na ní stříbrnou hvězdu. Harry pak už jen dal stromek do stojanu a mohli jsme začít zdobit.

"Příští rok koupíme umělej aspon neopadá a je praktičtější."- řekl a štouchnul do mě.

"S tím souhlasím, i když se mi dřív umělé stromky nelíbili, aspon zachráníme jeden živý."

"Určitě ty moje, zachránkyně."- řekl a políbil na čelo.

"Počítáš s tou večeří zítra?"- zeptal se mě.

"Jasně, že jo. Jen nevím co na sebe. Je to nějaká nóbl restaurace nebo tak něco?"

"Nebo tak něco?"- zopakoval po mě a začal se smát.

"No co je, lepší se zeptat, než pak vypadat jak nějaký buran."

"Jasně ty moje buranko."-zase zasmál a plácnul mě po zadku.

"No tak Harry, já to myslím vážně, jak vás znám tak to určitě bude nějaká nóbl, před ukončením roku, takže půjdete v obleku a já nechci působit jako někdo kdo si koupil moc laciné nebo až moc drahé šaty."

"Ale ty jsi mi to začala nějak moc řešit, o nic nejde El, ano je to v trochu nóbl restauraci, ale děláme to tak každý rok co se s kluky známe, jen letos to bude poprvé bez Liama a Zayna, sám nevím jaké to bude a abych tě uklidnil dojdeme do nějakého obchodu kde si koupíš nějaké nové šaty, at tu nemáš dilema s tím jaké šaty si vzít."- řekla a políbil mě na čelo.

"Nechtěla jsem aby to vypadalo, že si tu stěžuju nebo tak, jsem z toho nervózní víš tohle celé setkání s kluky.."

"To bude dobré."- řekl a hodil si mě přes rameno a utíkal se mnou do ložnice.