„Tak konečně jsme všichni tak můžeme vyrazit"-řekl Zayn a usmál se na mě. Pomalu jsme šli na Karlův most, Niall si samozřejmě po cestě koupil nějaké sušenky. "Nechápu to, pořád jíš a není to na tobě vůbec znát?"-zasmála jsem se a nechápavě koukala na Nialla. "No v tom my z Irska máme fígl."-odpověděl a jedl dál. Konečně jsme byli u Karlova Mostu, procházeli jsme jím, mezi lidmi, kluci jako by byli fascinováni tím co se tam dělo. "To snad.. To jsou One Direction" ozvalo se z dálky. Asi osm holek utíkalo k nám s rozzářenými obličeji. Liam se na mě podíval a řekl ať chvilku vydržím. Chápala jsem to a byla to pro mě maličkost. Holky chtěly podpisy, jedna si řekla o objetí od všech, jedna brečela štěstím mohlo jim být tak čtrnáct. Harry, Harry obejmeš mě? Téhle otázce jsem věnovala pozornost a nenápadně se koukala na Harryho. "Jasně"-řekl a usmál se svým typickým úsměvem kterým se smál na Directionerky. Objal jí a vyfotil se s ní. Pak se na mě podíval, sklonil hlavu a usmál se, nedávalo to smysl, ale v tom úsměvu byl rozdíl. Úsměv jsem mu opětovala, ale hned se podívala na Liama. Ten už šel ke mně. "Tak kam půjdeme dál"-zeptal se Niall. "No mohli by jsme zajít do KFC"- a začala jsem se na něj smát. "Ta holka se mi začíná líbit"-řekl Niall ještě s plnou pusou poslední sušenky. Tak jsme šli směr KFC. Liam řekl klukům ať jdou napřed, že mi chce něco ukázat, v tu chvíli se na mě Harry podíval, takovým pohledem který jsem u něj ještě neviděla. Ale nemohl nic udělat, věděl co jsme si řekli, ale o tom co se stalo dnes jsme vlastně nemluvili, takže nevím zda platí to co jsme si řekli včera, cítila jsem se děsně i tak šel s kluky napřed. "Co mi chceš ukázat?". „Po pravdě, vlastně vůbec nic, jen jsem chtěl chvilku soukromí a chtěl jsem navázat na ten včerejšek."-řekl nejistě. Usmála jsem se na něj a šli jsme pomalu vedle sebe podél Vltavy. "Víš, vím že je to na rychlo a nechci aby sis o mě myslela kdo ví co, ale líbíš se mi, protože se nepřetvařuješ a už z toho včerejška, jsem z tebe nervózní, takže ani sám nevím co přesně říct." "Liame, cítím to stejně, vlastně je to zvláštní víš, abych přiznala, z One Direction, ses mi vždycky nejvíce líbil ty, tím jak jsi se staral o kluky, jak jsi vždycky zachránil nějakou trapnou situaci, ale teď se mi to zdá až k neuvěření a jsem zmatená, nevím jak se k tobě mám chovat, zbývají už jenom tři dny a já pořád musím myslet na to až tahle krásná chvíle skončí " „Na to nesmíš myslet a co ty víš, třeba to není naposled co se vidíme"-chytil mě za ruku a usmál se.
Musela jsem ho obejmout, bylo mi to líto a pořád jsem se nenáviděla. Chtělo se mi brečet, ale nemohla jsem dopustit aby se mě zeptal co se děje. Pomalu jsme šli za kluky. Všichni jsme tedy šli ke KFC, Niall se toho hned chopil a řekl, že něco objedná, s kluky jsem si tedy sedla ke stolu a čekala na Nialla. Po chvilce k nám přišel se dvěma kyblíky, plného kuřecích stripsů. "No konečně, už mám hlad"-řekl Louis „No to ne, ty jsou moje vám to za chvíli přinesou"-Řekl Niall. Všichni jsme se na sebe podívali a já jsem nestačila zírat, museli jsme se začít smát , jak jinak, to byl prostě typický Niall, aspoň byla sranda, byla jsem za toho praštěného kluka ráda. Za chvíli nám přinesli, jídlo. Seděla jsem proti Louisovi, vedle mě seděl Harry s Liamem a vedle nich seděl Zayn s Niallem. Byla jsem nervózní, protože jsem seděla vedle něj a nemohla nic dělat. Vůbec jsme spolu nemluvili, v jeden moment to bylo až divný, protože jsem sáhla do kyblíku a Harry taky, dotkli jsme se a on rychle uhnul. Ani se na mě nepodíval. Cítila jsem se na nic a přála si abych mohla vrátit čas.
Když jsem se najedla požádala jsem Harryho jestli by mi uhnul, že se půjdu podívat ven přes ulici do jednoho obchodu, že jsem si stejně všimla jak na ně z vedlejšího stolu pokukují holky a že každou chvíli na ně skočí. Kluci se zasmáli, Harry mě pustil, šla jsem ven, ale nešla jsem do obchodu, šla jsem se trochu projít, sedla jsem si na lavičku a koukala na pár , který seděl naproti mně a který vypadal šťastně. Za nedlouho mi zezadu někdo zakryl oči, myslela jsem že to byl Harry , čekala jsem to, protože se nechoval zrovna normálně. Ale na Harryho voněl jinak. Ani Liam to nemohl být protože, když jsem odcházela vrhli se na něj fanynky, jako by čekali na to až odejdu."Co ty tady, tak sama"-řekl něžným hlasem. "Vlastně sama nevím, koukám se na ostatní, ale co tady děláš ty, nemáš být uvnitř s kluky, měli jste tam spoustu holek."-usmála jsem se na něj. "No vlastně já už jsem své splnil a když si to vezmu, z nás všech je nejvíc oblíbený Harry, zřejmě to dělá jeho charisma."(To mi taky mohlo dojít)-pomyslela jsem si."Ale jdi ty kecko, náhodou když jsem vás ještě neznala, vždycky jsem si nejvíc přála vidět tebe a Liama." „Vážně?"-zeptal se s úsměvem."No jasně"-odpověděla jsem. Sedl si vedle mě a dal mi ruku za krk."Děje se něco?"-zeptal se."Co tím myslíš?" „No chováš se zvláštně, dneska je to už po druhé co jsi zmizela, přijdeš mi stejná jako Liam ten se taky vždycky vypaří když je mu na nic nebo se něco děje?" „Já ani vlastně nevím, potřebovala jsem na vzduch a taky kvůli těm holkám, vždyť na mě koukali pohledem jako bych vás držela jako rukojmí, čekali až vypadnu aby k vám mohli jít." „Ale jdi"-přisedl si blíž, po Liamovi byl hned druhý po kom jsem toužila, ale tentokrát to bylo jiné. "Víš, jsi krásná holka a to je možná ten problém."-řekl „Cože jak to myslíš?"-zeptala jsem se. „No narážím na Liama, vypadáš jako Danielle, ale přitom jsi její pravý opak, protože si to vlastně neuvědomuješ, to ona věděla a taky to tak dopadlo." (Začalo mě to zajímat, Liam mi to nechtěl říct a tak jsem to chtěla dostat aspoň z něj.) „Co se stalo" „Byli spolu šťastný, každý jim to přál, byli dokonalý pár až do doby, než si Dan začala uvědomovat to, že by mohla mít více kluků než jen Liama a tak jednou když byla na vystoupení, podvedla ho a to se opakovalo asi 2x, když na to Liam přišel, ublížilo mu to a tak se s ní rozešel, ale pořád mám pocit, že jí miluje a že i ona miluje jeho, když jsem s ní před tím než jsme odjeli na koncert mluvil, brečela a vyčítala si to co udělala, miluje ho víc než cokoliv a slíbila, že už to nikdy neudělá, v životě bych Liamovi nepřál to aby se trápil a pokud by měl být šťastný s Dan i potom všem, tak bych udělal cokoliv abych je dal dohromady, ale na druhou stranu když vidím, jak se chová k tobě, jak se rozzáří když tě vidí, ale jedno ti musím říct, nic ti nevyčítám El, ale měla by si se rozhodnout co chceš. " Podívala jsem se na něj a zeptala se jak to myslí." Vím o tom s Harrym a nikdy jsem ho neviděl tak zmateného, pořád o tobě mluví a bolí ho když tě vidí s Liamem." Bylo mi z toho smutno, začala jsem se mu omlouvat, že nevím co mám dělat, že jsem si vždycky přála být s Liamem, ale když do toho potom přišel Harry, ten kluk kterého jsem až tak nevnímala do doby dokud, jsem ho nepoznala víc. Že mi obrátil život na ruby a že od té doby nic nedává smysl. Po té co jsem to dořekla, mě objal. "Já vím jak je to těžké a je to jenom na tobě jak se rozhodneš"-řekl "Děkuju"-řekla jsem."Nemáš zač"-odpověděl."Měli by jsme jít"-zvedl se a podal mi ruku, chytl mě kolem ramen a šli jsme pomalu za kluky.
Kluci zrovna vycházeli a když nás viděli, vyvalili oči a ztuhl jim úsměv. "Hej Louisi, co to má znamenat?!"-Zeptal se s vážným tónem Liam. Vůbec jsem si neuvědomila, že mě stále držel. "Šel jsem jí najít, když jste nikdo nebyl schopný to udělat."-řekl „Nemyslím tohle, myslím to jak jí držíš."-řekl Liam. „Jo to, no jen gentlemanské gesto."-podíval se na mě usmál se a pustil mě. "No jasně, pořádně jsme si pokecali, mám vás ráda všechny kluci."-řekla jsem. Na štěstí ta napjatá atmosféra upadala. Nebo alespoň z Harryho, Liam se stále koukal nevěřícně. "Už mě to nebaví, měli by jsme se vrátit do hotelu"-řekl Zayn. "To záleží na vás kluci"-odpověděla jsem."Jsem pro hotel, jo já taky"-řekl Niall a připojil se k němu Harry. Tak jsme šli do hotelu. Když jsme byli uvnitř, všichni se rozutekli do pokojů. Liam mě šel vyprovodit k mému a řekl že kolem čtvrté hodiny mají dole v jídelně sraz, tak kdybych chtěla, že můžu přijít, řekla jsem, že si toho vážím a že určitě přijdu, opíral se jednou rukou o dveře a druhou si hrál s mými vlasy. Pomalu se naklonil a políbil mě ne tvář, nijak jsem se tomu nebránila. "Tak tedy ve čtyři"-řekl a pousmál se."Určitě"-odpověděla jsem mu, zavřela za sebou dveře a běžela k posteli, skočila na ní a obličejem ležela na polštáři. Chtělo se mi brečet a měla jsem chuť něco rozbít. Slyšela jsem i klepání které vycházelo z koupelny, byl to Harry a volal jestli může dál, jestli jsem v pořádku. Zakřičela jsem na něj, že nejsem a že teď nechci nikoho vidět ať jde pryč. "Ale Eleno, chci tě vidět, potřebuju s tebou mluvit." „Nech mě být Harry, nemůžu." „Eleno" – klepal na dveře „Otevři nebo ty dveře vyrazím." "Harry nech toho, už jsem opravdu křičela, nechtěla jsem ho vidět, protože jsem věděla, že by to bylo ještě horší." „Prosím otevři." Už jsem to nemohla vydržet, šla jsem mu otevřít, on jako by na to celou dobu čekal, dveře úplně rozrazil a rychle mě objal, mačkal mě k sobě tak moc, že jsem nemohla skoro ani dýchat. Už jsem to nemohla vydržet, rozbrečela jsem se jako malá."Co se děje, řekni mi to, hned a neříkej že to nic není, neodejdu dokud mi to neřekneš." „Ale co ti mám říct Harry, že z velké části za to můžeš ty..? Že si pod sebou řežu větev." „Takže za to můžu já? To mě mrzí, nechtěl jsem ti nějak ublížit." „Ale tak to není, vlastně je to moje chyba, neměla jsem to nechat zajít tak daleko, měl by jsi odejít." „Fajn, ale víš, že kdyby něco můžeš mi to říct." – Pomalu se zvedl pustil mi ruku a odešel do svého pokoje. Zamkla jsem dveře a lehla si na postel. Podívala se na mobil a bylo kolem 2 hodiny odpoledne, volala jsem Niky. "No konečně, tak co se stalo?" „Niky"-začala jsem jí brečet do telefonu. „El jestli mi hned neřekneš ,tak se asi zblázním." „Jde o to, že jsem teď v hrozný situaci a nejradši bych se zastřelila.." „El! Co se stalo?!." „Spala jsem s Harrym." Chvíli bylo ticho „Niky jsi tam? Neměla jsem ti to říkat." „Jo jsem, jen nevím co ti mám říct víš, El jen chci aby jsi věděla že ať už uděláš cokoliv budu za tebou stát a jestli jsi se bála co ti na to řeknu, tak je mi to líto, protože jsem do něj byla platonicky zblázněná, ale přeju ti to, právě naopak chci aby jsi mi o tom řekla, přeci nebudeš brečet jen kvůli tomu že bych se na tebe mohla zlobit. Co v tom je El" „Je v tom Liam.." „Liam? Co se stalo, El ale teď vážně vyklop to všechno" „Víš sama že jsem zblázněná do Liama, myslela jsem si že by z toho něco mohlo být a on je hodný ,milý, první den jsme si hrozně moc rozuměli, vyprovodil mě do hotelu rozloučil se, se mnou. "A já byla v sedmém nebi. Bylo pozdě, šla jsem do koupelny a nějaká blbá náhoda, moje koupelna je propojená s pokojem Harryho, stál tam v celé své parádě jen v boxerkách, choval se ke mně jinak než Liam a já se nechala unést, celou noc jsme si povídali a on mě políbil. Ráno jsem se vzbudila a nevěděla jestli je to sen nebo ne. Šla jsem dolů do jídelny kde jsme se najedli. Harry řekl něco, po čem jsem si uvědomila,že to nebyl jen sen. Musela jsem s vzpamatovat a šla jsem do pokoje. Pak jsem ti volala a nemohla to doříct protože zrovna někdo klepal na dveře. A byl to právě Harry, pak k tomu došlo.
YOU ARE READING
Living the dream-CZ
FanfictionŽivot se někdy obrátí tak, že by jste si to nedokázali ani představit, stejně na tom je i Elena, která žije v malém městě, v den kdy pojede na koncert se její život změní ve chvíli, kdy se seznámí se členy skupiny One Direction. Příběh náhle změní...
