Living the dream-CZ

24.Díl

Jestli to vážně  byla fotka z dneška, byl na ní Harry a Taylor. Kdokoliv jiný, jen né Taylor, potom co mi řekl potom co mu udělala. Potom všem, to není možné aby byli znovu spolu, proč mi ale nic nenapsal. Začalo mi být zle, po psychické stránce to bylo to poslední co jsem čekala. Vlastně by mě to ani nenapadlo. Co to má znamenat, to jak ho tam drží, jak ho objímá. Rozbrečelo mě to, hned jsem to volala Niky.

"Ahoj, El co se děje." 

„Koukni na twitter, je to všude na netu."

 „Počkej co myslíš?"

Chvilku bylo ticho.

„No to si ze mě děláš srandu!" 

„Ne a přečti si ten článek a ten rozhovor s ní."

 „El, je mi to líto, tohle není pravda, nemůže to být pravda. Není přece možný, že by tě tahal za nos. Potom co tě vytáhl z toho bazénu, potom co ti řekl na tom letišti .Přece to není takový blbec."

 „Já nevím Niky, nevím nic protože mi nenapsal  , nikdo se neozval. Třeba jsem vážně jen zástěrka, jen ta chvilková záležitost jak to tam píšou, třeba si ty 3 roky vymyslel a to co řekl na letišti, byla jen výmluva na to abych byla v naději .Já vážně nevím." 

„El, tomu nevěřím a at ti to řekne sám pokud je konec, třeba to na něj nějak nahráli. Nikdy nevíš čemu věřit, na netu je všechno jinak než v reálu, hlavně se uklidni s čistou hlavou jde všechno líp."

 „Zavolám ti zítra ráno Niky. Musím jít." 

„El hlavně klid, nech to vážně na zítřek ted to neřeš. Po dnešku toho bylo až až."

 „Asi máš pravdu , dobrou Niky" 

„Dobrou El."- Položila jsem telefon , ale nešla jsem si lehnout, nemohla jsem to prostě nechat být. Snažila jsem se najít něco víc . Harry neměl ani nic na twitteru ani ostatní kluci. 

"Co to sakra má znamenat, to už nikomu nestojím ani za blbých pár vět."

Měla jsem vztek a nevěřila tomu co tam kolovalo. Co si o sobě vůbec myslí? Nechápu jak jsem jí mohla poslouchat, jak jsem jí mohla mít ráda? Jak mohla říct, že to co Harry prožil v Praze byl jen románek. Vážně byla taková mrcha? Už jsem nevěděla čemu věřit, nemohla jsem se na ten její ksicht ani podívat. Měla jsem chut s něčím praštit. Ale pořád jsem nemohla uvěřit tomu, že by se Harry snížil k tomu aby se k ní vrátil. A nebo celou tu dobu i přes to všechno, jí měl rád? Sakra nad čím to přemýšlím. Vždyt s tím nemůžu ani nic udělat. Na netu bylo spousta příspěvků, hodně lidí bylo rádo že se k sobě vrátili, pak tu byly ale i negativní ohlasy, z toho jestli je to zase jen kvůli slávě. Že neuvěří dokud jim to Harry osobně neřekne. Toho jsem se chopila, proč bych měla věřit blábolům když mi to Harry může říct osobně. Našla jsem si Harryho profil a požádala ho o facebook a napsala k tomu, že je to důležité. Potom jsem vypnula notebook a šla si lehnout. Nemohla jsem ale myslet na nic jiného než na to jestli je to pravda. Po chvilce jsem usnula. Brzy ráno mě probudil sen o té mrše! Byla to šílená noční můra. Byly asi 3 hodiny ráno, nemohla jsem z toho usnout tak jsem si šla do kuchyně pro vodu, úplně mi z toho vyschlo v krku. Když jsem došla dolů, vzala jsem si sklenici, šla jsem k umyvadlu a natočila si studenou vodu. Když jsem dopila, sklenici jsem položila vedle umyvadla. Otáčela jsem se chtěla jít zpátky do pokoje, ale v tu chvíli kdy jsem se otočila jsem se hrozně lekla. Na konci místnosti stála silueta postavy, nevěděla jsem co to je, ale začala jsem mít strach, byla jsem vyblázněná z různých hororů tak mě napadali nejhorší věci. Šla jsem pomalu podél pultu že proběhnu do pokoje, když jsem ale chtěla utéct přes chodbu, něco mě chytilo za rameno. Nechtěla jsem se otočit, ale bolelo to. Když jsem se otočila , neviděla jsem dotyčnému do tváře. Křičela jsem o pomoc, ale nikdo mě neslyšel, nevěděla jsem jestli mamka spí nebo jestli jí někdo neublížil. Byla jsem strachy bez sebe. Naštěstí jsem se odtrhla a utíkala do pokoje. Tam jsem se zamkla, když jsem se ale otočila vrazila jsem do někoho, v tu chvíli mě to vylekalo ještě více. Když jsem se otočila , byl tam on.