Stop Bullying Me/Please KOREKCE

In one moment my life changed

Peter se zrovna procházel s MJ po parku. Ruku v ruce, s úsměvem na tváři kráčeli kolem jezírka. Když v tom momentu se nad jejich hlavami zatmělo. Oba, tak jako všichni lidi okolo se podívali nad sebe. Nějaký lítající robot začal střílet do parku. MJ i s Peterem zakopli, o nachystaný kámen, to však nevěděli. Spadli na zem a několik střel mířilo na ně. Ty, ale někdo zastavil. Oblak zeleného kouře mizel do nebes. Byl to muž, s helmou, do které nebylo vidět, byla celá kulatá a dávala dojem, že je ze skla. Na sobě měl oblek, brnění od kterého vedl červený plášť. Stejně zelenou barvou, jako byl dým, držel štítem střely. Pak zamířil na robota a srazil ho k zemi. Dřív než dopadl na zem ho chytil, tak aby zachránil starého pána, krčícího se na místě dopadu robota. „Wow, kdo to je?“ udiveně řekla MJ. „Já nevím, děkuji moc“ založil si ruce na hrudi Peter. „Ale no tak“ políbila ho na rty. Peter je pak zvedl zpět na nohy.

„Jsem Mysterio, chci chránit tenhle svět do posledního mého dechu“ hlásil u jedné sochy v parku. „Kdo si myslí, že je? Umí sice lítat a má sílu, magii, ale i tak....“ klukovi s oříškovíma očima se to moc nelíbilo. „Dej mu aspoň šanci“ podpořila ho MJ, s povzdechem souhlasil a oba se vydali to říct Starkovi.

„Tak nový hrdina?“ zamyslel. „Ano Tony“ vložila se do toho MJ. „To nezní až tak špatně“ rozmáchl rukama kolem sebe. „Že nám tady malý pavouček žárlí, že?“ zasmál se, musel si do Petera rýpnout, když viděl jeho zamračený výraz. „Nejsem malý pavouček a nežárlím, jen se mi to nezdá, to je vše“ oba tam nechal a vydal se pryč. Tedy spíše prozkoumat park, část kde se ten útok odehrál.

Cestou ho ale zastavil ten neznámý hrdina, který si říkal Mysterio. „Počkej“ houkl na kluka. Peter se prudce zastavil a ohlédl za sebe. „Ty jsi Peter, že?“ kluk s kudrnatými vlasy pokýval hlavou. „Místní Spider-man, je to tak?“ na chvilku se Mysterio odmlčel. „Jsem z jiné planety země, jiného čísla. U nás se ví vše, i to kdo doopravdy jsi. Neboj nikomu to neřeknu“ dal si pravou ruku na levou stranu hrudi.

„Emmm co ode mne chceš?“ snažil se znít mile, ale moc mu to nešlo. „Nic jen, bylo by super, kdybychom byli parťáci“ pokusil se o úsměv. Helmu držel v jedné ruce u boku, tudíž mu bylo vidět do obličeje.

„Petere“ objevil se u nich Stark s MJ. „Mám pro tebe dárek“ podal mu krabičku. Když ji Peter rozbalil, byla uvnitř krabička na brýle a v ní brýle, jak jinak že?

„To jsou Edith brýle, mají přístup k čemukoliv, dělal jsem to pro tebe jako dárek k narozeninám“ MJ k němu přešla blíž. I já mám dárek, ale to je prozatím překvapení. Teď ti akorát dám...“ odmlčela se a přilepila se mu na rty.

Tuto krásnou chvíli překazil výbuch. „Super, čas hrdiny“ povzdechl si Peter. Oba zaběhli do uličky, kde se změnili na Spider-mana a Spider-woman. Tony s Mysteriem už dorazili na místo o trochu dřív než ty dva pavoučci. Začal boj, tedy aspoň si to ti tři mysleli. Boj s lidskou myslí, byl ihned poražen a Peter začal více věřit Mysteriovi.

Ti tři bojovali s iluzí. A Mysterio? Ten to celý dobře naplánoval. Měl větší plán, začal Peterem. Padouch, udělaný digitálně, zahalil celou plochu mlhou, přes kterou nešlo vidět. Hrdinové kašlali, a přitom Mysterio poškodil MJ metače. Do Starkova obleku dal jeden malý šroub, tak aby kdyby něco, se porouchal, ale jen mírně, ne ohrozil život Tonyho. Pro něj měl něco jiného než smrt. Vnitřní ztrátu, která je horší než smrt.

Peterovi se snažil vybít metače. Tedy myslím tím, že se ho snažil utvrdit zvuky a výstřely, či ránami, že tam ten padouch je a on tak pálil metače. Až mu zbývala poslední pavučina v každém metači. Mlha se dala na ústup. Díky Mysteriovi, ale i tak na jedné části zůstala. „Támhle je“ zvolal nový hrdina, který se dnes záhadně objevil v Queensu.