Stop Bullying Me/Please KOREKCE

Kde je?

Doběhl do školy. Kluk silnější postavy našel jen trochu krve na lavici a na zdi. Zhrozil se, když se nemohl Peterovi dovolat. Zachvíli tam vtrhnul i Stark. „Kde je?“ zeptal se jeho kamaráda. „Nevím, volal mi a pak poslal zprávu, hádám, že i v“ podíval se na něj. „Pojď se mnou“ pobídl Neda ať jde za ním.

„Co uděláme?“ zeptal se ho Ned. „Měl by mít na metačích sledovací zařízení, takže ho můžeme díky tomu najít“ řekl Stark. „Cože má? A na čem?“ podivil se Ned. Tony se plácl do čela. Úplně zapomněl, že to neví. „Buď hlavně tiše. Peter je Spider-man. Nosí normálně metače na kterých je sledovací zařízení pro tyto případy“ oznámil mu Stark. „Cože? Peter je Spider-man? To není možný“ jásal Ned štěstím.

Po tom co se uklidnil se bydal za Starkem. Dojeli do Stark Toweru, kde zamířili do jeho pracovny. „Friday najdi místo výskytu Peterových metačů pavučin“ oznámil Tony umělé inteligenci. „Jak si přejete pane. Zaměřování.“ řekla a dál nechávala průzkum okolí.

„Signál je kolem starého metra s budovou staré nemocnice. Několik lidí tam spáchalo sebevraždu a také se tam dost často zabíjelo“ oznámila mu a najela na plán Queensu a zaměřila zmíněné místo. „To snad ne. Myslíte, že ho chtějí zabít?“ promluvol Ned. „To nevím, ale možný to je. Proto si musíme pospíšit. Ty tu zůstaň“ rozkázal a nastoupil do obleku. Jako Iron-man vyletěl ven.

Pokračoval podle navigace až k místu výskytu. Bylo to opuštěné místo, posprejované zdi a někde byla i zaschlá krev. Vlastně jí tam bylo hodně.

Probral se v tmavé místnksti s pohybujícím se světlem od žárovky, která se houpala. „Pusťte mne“ řekl nejdřív v klidu. „Ou Peter Parker, že?“ vystoupil z tmy muž, se kterým se bavil Flash. „Nemusíš se bát, Flash tu není. Ale já vím kdo jsi. Spider-man, že?“ zasmál se.

„Asi už chápeš, proč tě neodvážu. Teď, proč jsi tu. Chci potrestat Starka a na tebe dbá. Kdyby tě ztratil, dozvěděl se  že jsi spáchal sebevraždu, či věděl, že tě někdo zabil. Zešílel by“ pousmál se muž. „Věděl jste že mu dám vědět. Najde mne a pak uvidí co? Jak mne zastřelíte?“ zamračil se. „Nenene. Uvidí tě padat z budovy. Z téhle výšky. Ale nás už neuvidí“ dostal záchvat smíchu. Peter tam jen seděl a znal tu chybu.

Přivedl Starka přímo tam kam chtěl padouch. Najednou ho vzal a vyvedl na schodiště. Tohle místo tak moc dobře znal. Stáhli se mu všechny žíly v těle. Srdce, jakoby někdo roztrhal nebo nechtělo bít.

Slzy mu začali téct. „Zachvíli bude konec“ utěšival ho negativně padouch. „Já nemám strach. Jen vzpomínám. Tohe ti jen tak neprojde“ řekl naštvaně a dál pokračoval v chůzi.