Behind bars

91 9 0
                                    

Seděl na židli. Na rukou měl pouta. Mlčky sledoval studenou zeď za policistou. „Řekneš nám co se děje? Kde je Octavius?“ křičel policista. Peter nic neřekl. Stále sledoval zeď. Dopřával jim tu moc být nad někým. I kdyby se mohl dostat z pout, jelikož měl sílu, chtěk si přesto získat jejich důvěru. „Tak jinak. Tohle jsou záznamy. Ano, je to dost divné, ale ty jsi zabil spouta lidí, takže.... Buď budeš spolupracovat a nebo....“ odmlčel se. S tichem ve výslechové policejní místnosti si odkašlal.

„Můžeš jít za mříže, tak už začni spolupracovat“ pěstí uhodil do desky stolu. Promnul si kořen nosu, než odešel pryč z místnosti. Peter však věděl, že odešel jen za sklo, kde ho všichni pozorovali. „Nepromluví“ ozval se policista za zrcadlem. „Bude muset, uvidíte, čas je smrt a trpělivost“ ozval se někdo jiný.

Na to se opět muž vrátil. „Poslední šance, buď doživotí za mřížemi a nebo nám pomůžeš najít Octobuse. Co ty na to?“ mužův tázavý obličej Peter znervózňoval. „Jen by vás zabil, kdybych vám řekl kde je. Na druhou stranu nemám ani ponětí, kde je“ pokusil se vstát, ale pouta, držící ho ke stolu, mu to nedovolila. „Jak chceš, ale máš poslední šanci“ posadil se na židli.

„Nikdy vám nic neřeknu, radši shniju za mřížemi“ prskl Peter. „To snad není možný.... Ty máš na výběr, ale ne, tady vrah hrdina se bude vzpouzet?“ křičel, nepřestal by, kdyby do místnosti nevkročila mladá slečna. Bílé vlasy ji padali přes rameno, velký výstřih u policejní modré košile. „Nesu vám kávu, pane“ podala mu kelímek s tekutinou, která měla být káva. Místnost zavalila kávová vůně z kelímku.

Peter nemohl uvěřit sv vlastním očím. U policisty se ochomítala Black cat, která měla určitě něco za lubem. Každý pohled patřící Peterovi, na něj házela tak zvláštní. „No já už půjdu“ usmála se. Převzala si kelímek, který vyhodila do koše za dveřmi místnosti.

Zamračil se a potichu přetrhl řetězi. Pak saltem se dostal za policistu, kterého vypnul jednou ranou do obličeje a pak vyskočil oknem. Chvíli padal, tak jako střepy. Zvuk tříštícího se skla, slyšel pořád v hlavě, ale teď zase na živo.

Hi guys I'm back with new part. I hope do you like this part😅

Ok, snad se líbí. V což doufám, na ájinu nejsem přeborník, takže sorry za chyby. Ať už v kapitole nebo tady a to samé za překlepy.

No pár lidí se asi už dozvědělo to překvapení, ale ten kdo ještě neví, tak vás nechám v napjetí😅😂😝

Zase příště.... See you later guys😍😘😝😅😊😎👋

Stop Bullying Me/Please   KOREKCEOnde histórias criam vida. Descubra agora