Navždy spolu

172 13 4
                                    

Zvuk na přístroji sílil. Umírala, srdce ji už přestalo být a nic nepomáhalo. Ani oživování.

Peter to přestal dávat. Vytrhl se z Tonyho objetí.

Utekl. Běžel pryč. Zvonící telefon v kapse, nevnímal.

Tony, May i Med si dělali starosti. May z toho, že se jí neozývá, Ned zas, že nebyl ve škole a Tony z toho jak utekl.

Peter běžel. Hlava nehlava skákal a pavučinami si pomáhal se dostat na jiné místo. V hlavě se mu rozbíjely myšlenky. Viděl MJ, jak umírá. Tu její tvář, pohled. V žilách mu tuhla krev. Jen z toho, co proti němu chystal Oktavius.

Běžel a ani si nevšímal co se kde děje. Byl zaslepen smutkem. Viděl jen ten malý okamžik.

Vuděl i Flashe, jak se choval, tvářil, rozhodoval. Mobil u kapsy mu zazvonil znova. Tentokrát jiným tónem. Měl ho jen u Starka.

Zastavil se. Zvedl mobil, s nechutí přijal hovor.

„Co se děje?“ „Petere, co chceš dělat“ zeptal se. „To co musím“ odpověděl. Ukončit hovor, mu zabránila další věta. „Nedělej hloupost, ona není....“ ukončil hovor.

V hlavě mu bušily vzpomínky. Jako kdyby byl omámený. Rozeběhl se. Běžel k budově, byla dost vysoká. Vylezl na samotnou špičku.

Stál na špičce věže, jednoho domu. Byl až moc vysoko. Jeden krok a on se ocitl ve vzduchu. Padal. Jedna kapka slzy, kterou unesl vítr. Vzpomínal na ten úsměv. Na to jaká byla. Jak se dokázala smát. Byla sama sebou. Dokázala ho ignorovat. Byla zábavná. Přestal vnímat ten rachot. I vítr co foukal. Nic nechtěl vnímat. Jen na ni vzpomínal.

Tony právě seděl na gauči. Hlavu v dlaních, vyšiloval co chce Peter udělat. Ani si nevšiml, že se MJ ztratila. Že odešla?

Peter padal. Vlasy mu vlály ve větru a né a né spadnout na tvrdou zem. „Navždy spolu.... MJ“ šeptl, měl pocit, že je blízko země. Nebyl.

Ucítil něčí křik a následě i jeho dotek. „Prosím, otevři oči“ ten hlas by poznal. Otevřel oči a vystřelil pavučinu. Těsně nad zemí se zhouply. Pevně se ho držela a nechtěla pustit. Vítr si hrál s jejich vlasy. Peter díky technice měl zas nad zemí masku. Stačilo vědět, že tohle je skutečnost. Ona je skutečnost. Moc dobře to věděl.

Tak jsem tu s další. Přemýšlím, že by zítra mohla být další. Jelikož já pak musím psát ten Adventní kalendář a u některých příběhů mi dělá problém něco vymyslet. Tak se uvidíme zítra👋💋

Stop Bullying Me/Please   KOREKCEWhere stories live. Discover now