Stop Bullying Me/Please KOREKCE

2

Jeho rovnováha se převrátila. Spadl zas na kolena. „.....“ již se Hill natahoval nsco říct, byl však zastaven Peterem. „Dám ti ten projeckt“ ztišil hlas. I tak to všichni slyšeli.

Tony zakašlal. „To nemyslí vážně, ne já musím jít“ začal se znkva zvedat z leže. „Nenenne Tony. Peter se musí umět o sebe postarat sám“ pohlédne na May Happy. „Taky si mylsím“ přikývne.

Peter s pomocí Hilla se dostane ze střechy. Zmizí všem lidím i novinářům. „Tyhle katakomby pod městem, jsou skvělé. Nemuselo by se ti nic stát, kdyby si mi dal ten project“ řekne v půlce cesty. „Řekl jsem to, že pitřebuju pomoct, už nemůžu dál a tohle je snadná cesta ven“ odpiví Peter.

Ani neví co ho čeká. Hill schovával pod bundou pistoly. Věděl, že to Peter udělá, že ho požádá o pomoct. Nebude moct chránit všechno, sebe, všechny a project. Věděl jak na kluka, kterého zná, ale ěnil se. Věděl až moc příliš a přitom nic.

Peter však měl záchraný bod. Zase v jeho hlavě letěla vzpomínka. Tal tolik ji neměl rád, až moc ho trápila tahle chvíle.

„Petere stůj, počkej, né nikam nechoď“ křičela za jeho zády matka. Běžel. Slzy tekly proudem po tvářích malého kluka. Nemířil nikam. Viděl jen smrt. A proč? Jen, že zjistil, že mu všichni lhaly? Ne. Bylo to něco jiného.

„Ahoj Flashy“ mávl na kluka co seděl v rohu místní školky. „Ahoj Petere“ udělal mu místo v rohu. „Tak co?“ přisedne si k němu. „Hrůza, roduče se zas hádaly a rozvádí se“ teď mu už vpadl do náruče. „To je mi líto“ pokusil se o úsměv. Však stále držel smutek s Flashem.

Utíkal. Pryč od toho. První facka, křik, zrada.

„Jsi loser, ubožák, co su myslíš, že máš vše naservírované na talíři? Máš známé, bihaté rodiče, vědce, ale jsi i tak loser“ pisměch od kamaráda. Flash se smál, opakoval mu ty slova dokola každý den. Měl pravdu ci zmohl. NIC.

Zastavil se. Rozhlídl a zůstal stát. Uprostřed silnice, jezdily tam auta. Snažila se malému chlapci vyhnlut. Ale pro kamión nebylo místo jak. Snažil se o t abrždění, ale marně. Matka s jeho otcem pozorovali Petera stoícího uprostřed silnice, smrti. Zahlídnul koutkem oka i Flashe. Stál tam. Usmíval se. Očividněu dělal radost.

„Tak se zabiju, důkaz že nic nemám naservírované na talíři“ založil ruce na hrudi. „Fajn Petere. Udělej to“ povzbudil ho Flash.

Zavřel oči. Uslyšel troubení, následné rakety a.... Ironman alias Ironman ho unášel do bezpečí, Flashoci klesl úsměv. Dokonce i mírně Peterovi.

Tahdy si vysloužil velké ponaučení, vyhibivání a držení se zkrátka. Domác ívězení nemohlo být, kvůli práci rodičů, proto trávil většinu času, něco jako ve vězení   lablratoři či v kanceláři u rodičů. Trávil tolik času v Parker Tower, kde teď stojí Stark Tower.

Chůze přestala. Stáli na místě. Konečně Hill prluvil. „Teď ten project“ opatrně sklopil oči vzhůru. Peter jen kývl. Vylezli na mítině. Bylo to velmi blízko u May doma. Proč to tak začal pojmenovávat? Nevěděl. Odemkl dveře. Vešel do svého pokoje.

Zachvíli uslyšel zabouchnití dveří. Těžké kroky k němu. Project ležel tam, kde ho ndchal, ale nechtěl mu ho dávat. Hill se přibližoval. Pomalu a jistě, ani jediné zaváhaní. Ale Peter váhal celou dobu.

Ahohky. Vítejte tady. Další kapitola, spíš asi pokračování je tady.

Kolik chcete do Halloween speciálu ještě kapitol? Pro informaci😊😅