4

247 18 6
                                    

Napadané listí, měnilo barvu. Z barevných kombinací se stala hnědá. Už nebylo takové teplo, venku praštilo a Peter? Každý den se hnal domů. Město stichlo. Žádný zločince a Oktobus téže.

Peterovi se stahoval žaludek. Už po několikáté ho sledovali Flashovi kumpáni a samotný Flash mu bránil v průchodu ven. Peter se je snažil setřást. Vždy zamířil do uliček, kde kličkoval a nakonec zahl do hlučného davu, kde se poté ocitl za městem. Dům jeho rodičů byl pro všechny neviditelný maják, ale pro Petera zřetelný a viditelný.

Znova obcházel dům velkým obloukem. Z nebe kápla kapka deště. Jen jak se dotkla Petrovi kůže, uskočil stranou. Na místě, kam kapka spadla, měl popálenou menší část. „To není možný“ rozklepal se. Věděl co přichazí, spíš kdo.

Přiměl jeho strnuté tělo běžet, pryč z dosahu města, ale pozdě. Kapky padaly čím dál víc a při každém doteku jeho kůže, zanechali spáleninu.

Zaběhl do uličky, kde měl čas. Oblek, se hned rozložil a on vystřelil pavučinu vzhůru. Vyhoupl se na střechu domu. Houpal se městem, až k budově televize, která byla dost vysoká.

Vypadalo to, že celý zdroj jde od tuď. Byl tak blízko k pravdě, ale jen jak vkročil na zůženou střechu, něco ho srazilo. Bylo to tak rychlé. Nevzdal se.

Svoje štěstí pokoušel několikrát. Když už ve své hlavě po několikáté spadl. Rozhodl se zjistit, kus neznámé věci/osoby, co ho srážela stále dolů.

Byl již zas tak blízko. Jeden krok navíc, a již ho něco chytilo. Tentokrát nepouštělo. Mlha, která se držela kolem střechy a satelitní věže, se pomalu roztahovala. Ta neznámá věc, která byla na pohled kovová, Petera vtáhla dovnitř. Hned ho pustila.

Jen jak se Peterovi nohy dotkly střechy, oddechl si. Né však na dlouho.

„Ooo...ráda té poznávám Spider-mane“ otočil se. Octavius stál naproti němu. Na očích měl černé brýle, i tal mu Peter viděl do očí. Byly šteplavé, jako jed, vylitý na lidskou kůži. Viděl i plamínky šílenosti, vzteku, smíchu a pobavení. Začal couvat, ale jedno ze čtyř chapadel ho chytlo pod krkem. „Nechci se prát, oba víme, že bych vyhrál“ další z šílených smíchů, který používají padouši. „Ale kde najdu Petera Parkera?“ víc si ho k sobě přiblížil. „Netuším, ale vítw, że už není známý? Nikdo o něm nic neví, pokud ho nezná osobně, jako spolužáka, synovce, zaměstnance. Co já vím“ pokrčil rameny. „Fajn“ zavrčel Oktobus. Víc zesílil stisk na Peterově krku. Skoro se až dusil.

I tak mu jedna otázka vázla v hlavě. Proč nikdo neutíkal před deštěm. Proč se tak všichni chovali normálně, jakoby nic? „Co je to?“ zachraptěl a ukázal na přístroj na střeše. „Jo tak tohle.... Můj vynález. Jed, který proniká do normálního počasí. Vytvoří tak mlhu kolem sebe a děšť do okolí. Taky si tu můžu vybrat komu chci, aby jed se vsákl do krevního oběhu. Vypadá to, že Peter není venku, či mu ani jedna kapka nepadla na kůži. Jelikož by utíkal touto uličkou, ukázal pod ně. „Proč si to myslíte?“ zeptal se, hlas mu chraptěl z tlaku na krku od chapadla.

„Jelikož by na něj jedině zde nepršelo. Navíc, je to blízko školy. Také tu je střed města, proč by tu nebyl? Boháček?“ nechápavě stočil pohled k Peterovi. „No tady by asi ve středu města nebyl, jelikoż po vraždě jeho rodičů, se jméno Parker zapomnělo. Nikdo nesledoval ani nevyslíchal toho kluka a nikdo o něm nic neví. Musel by ho akorát tak znát. A co já vím kam chodí do školy, či se od suď neodstěhoval?“ snažil se povolit stisk.

„To ne...“ zavrčel Octavius. Naštvaně pustil Petera. Stisk sice povolil, ale nepouštěl ho. „Snad se zas někdy uvidíme Spider-mane“ odhodil ho. Kutálel se ze střechy dolů. Vystřelil jednu pavučinu a zhoupl se po ní. Byl vyčerpaný. Déšť přestal a na oblohu přišlo slunce, které rád viděl. Oktobus mu však utekl. Znova se měl setkat s padouchem. Který šel po pomstě. Né již po někom cizím, ale zrovna po něm. Bylo mu jasné, že musí zjistit víc o Parker Tower, jeho rodičích, zaměstnanců. Musel zjistit zatajenou pravdu. Musel najet na druh hry, kterou nerad hrál. Byla totiž zdlouhavá a vedla ke smrti. Většinou. Aspoň pro jednoho z těch dvou hráčů. Ale pro město, své blízké, rodiče, sebe to musel udělat. Musel zas zachránit Queens. Ale co Stark?

Hello guys. Tak co na to říkáte?

Moc děkuji, jsem ráda, že se kniha líbí.

Jinak tu jsem s tím, že by kapitol vycházelo zas méně, ale dost, tak aby se stihlo do Vánoc, tak aby mi zůstalo takových čtyři či pět kapitol k Vánočnímu dílu, 1. a 2. den vánoční a na 2.1. Kdy ukončuju knihu.

Jinak otázka. (*Btw, ta nesmí chybět XD)

Chtěli by jste Bonus, aby byl konec více zřetelný?

a) Ano
b) Ne
c) Nevím, jak ti to bude vyhovovat

(*jinak bych ho udělala, pokud by tahle kniha dosáhla)

Kolik sledování?

A) 3K (a něco, třeba)
B) 4K (a něco, třeba)
C) 5K (a něco, třeba)

Je to jen na vás. Tak pls pište do komentu. Jinak snad vám vyhovují různě dlouhé kapitoly. Jednou dlouhá a někdy zas krátká. Pokud ne, omlouvám se, ale né vždy mne toho tolik napadne.

Stop Bullying Me/Please   KOREKCEWhere stories live. Discover now