Venom přichází

109 12 0
                                    

Bloudil mezi stromy. Na každém, kterého se dotkl, zanechal černou stopu. Z povzdálí ho pozoroval Flash. „Necháme ho bloudit po tom lese?“ zeptal se. „On si nás najde, mezitím bude přicházet o vzpomínky, city, získá jenom temnotu a prázdnotu. Naprostá loutka, proto“ odpověděl mu Octavius. „Dobrá pane“ sešel schody do základny. Otto zůstal a s úsměvem pozoroval Petera jak bloudí lesem a bojuje s virem, který nazval „venom.“

O jedem strom se opřel a sjel po jeho kmenu zády dolů. Chytil se rukou za čelo a druhou za hruď, na místě kde mu bušilo srdce. Vzpomínky, ty šťastné se mu vymazávaly. Vzpomínky s MJ se mu vymazaly jako první. Pak společně s May a nakonec i Tonym. Teď přišel Ned. Jejich smích a vtipy, stavění vesmírných lodí....

....postupně mizel. Jeho vzpomínky se smyly jako bláto z bot po namočení do vody.

Teď přišla bolest do hrudi. Srdce se mu trhalo na kousíčky svalové hmoty.  Zaplňovala ho pouhá tma s černotou. Vztek, bolest, nic víc. Měnilo se mu v kámen, ale pouze půlku jeho srdce pokryl. Ta další zůstala pouze černá. Otto se usmál a sám zalezl do základny. Peter vstal. Po jeho obleku se táhla černá hmota.


„To jebale nádhera. Říkal jsem, že nebude vědět ci ho zabíjí“ zatleskal si. „To možná ano, ale pořád žije“ založil si na hrudi ruce Flash. „Možná Venome. Ale bude to kus plánu, abychom jeho blízké zníčili, zabili a pak, ho osvobodíme. Aby cítil tu bolest. Nakonec ho zabiješ vlastní rukou. Taková je pomsta“ zapodl do něho ukazováček. Jedno z chapadel zapnulo počítač. Na monitoru se objevil nákres celého Ottova plánu.

„Jen pojď Black-spidey“ mnul si prsty Octavius. „Jdi do města. Musíš udělat rozruch, tak aby Stark útočil na tebe a později nečekal můj plán“ poručil Flashovi alias Vonomovi. Pouze pokýval hlavou a vytratil se do města.

Jen jak ho z okna domu May uviděl Tony. S povzdechem se odtáhl od Pepper a šel pryč. Venku na sebe hodil výzbroj a odletěl za Venomem

Krásný den. Další část je tady, tak snad se líbí. Další očekávejte zítra. Nevím zda ji stihnu napsat dnes.

Jinak tu máne už šedesátou kapitolu. A tady mám překvápko


Zdaleka to nekončí, bude jich víc než sedmdesát sedm.

Krásné svátky...

Stop Bullying Me/Please   KOREKCEWhere stories live. Discover now