Stop Bullying Me/Please KOREKCE

Spojeni sítí

Přistál na jedné střeše. „Ty žiješ, já myslel, že.....“ nedokázal to říct. „Mrtvá?“ dořekla to za něj. Pokývl hlavou. „Já tak, ale pak jsem se probrala. Co to bylo“ vylekaně se na něj podívala. „Látka, kterou měl u sebe pavouk co mne kousl. Ale na tebe to jinak působilo. Mohl Oktavius zmwnit složení, či to byl projev jako u těch pokusů. Já byl jediný kdo z těch pokusů přežil, ale u tebe to bylo jiný. Byla jsi mrtvá a teď jsi živá“ odmlčel se. „Ale nemám ty schopnosti co ty“ pousmála se.

I on se usmál. Nadzvedl ji ukazováčkem hlavu a jemně políbil. „Pojď, měla by jsi být někde, kde na tebe můžu dohlédnout“ vzal ji kolem pasu a hpupal se s ní k němu domů.

May byla celá zoufalá, ale když uslyšela zvonek u dveří, zastavila svou zoufalou chůzi po místnosti. Když dveře otevřela, uviděla Petera s MJ. „Kde jsi byl?“ vyjela po něm. „MJ nebylo dobře. Měla, má v sobě jed, látlu co ji nechal píchnout Oktavius“ řekl. „Musí být tady na pozorovaní. May promiň, ale měl jsem o ni strach“ už vedl MJ do jeho pokoje. „Dobře“ zavřela za nimi dveře.

Bylo pozdě, proto šla spát. „Fajn, já si lehnu do obýváku“ vzal si svoje věci a už chtěl jít pryč. „Zůstaň, prosím“ zastavila ho. „Když zavřu oči, mám z toho noční můry, prosím Petere“ zněla zoufale. Po tváři ji stekla jedna slza, kterou hned Peter setřel palce. „Dobře“ věci které držel v ruce pustil na zem.

Stála u okna a pozorovala hvězdy. Peter zrovna vyšel z vany. Přešel k ní a objal ze zadu. „Dnes je nádherná noc“ šeptla. „To je a jsem rád, že můžu být tady s tebou“ pousmál se a lehce ji políbil do vlasů. To ji mírně uklidnilo.

„Pořád vidím před sebou, jak umírám, či ty. Vidím různé věci. Třeba tu hmotu. Vždy to končí smrtí a já se z toho můžu zbláznit“ opřela si hlavu do dlaní. „MJ, notak. Vše je za námi“ neposlouchala ho. „Prosím poslouchej mne“ odtáhl ji od okna. Otočil si ji k sobě čelem a zpříma ji hleděl do očím. „Miluju tě. Jsme navždy Spojeni sítí“ usmál se. Tak jako ona. „Taky tě miluju“ natáhla se k němu a za krk si ho stáhla blíž k sobě. Jejich rty se střetli.

Oba se pousmáli do polibku. „Už je to lepší?“ zeptal se. Jen pokývala hlavou na náznak souhlasu.

Tak jsem tu zas. Pátá kapitola za den. No možná i šestá, protože se nudím. No nic, jdu psát další kapitolku.