Zatracen Pro Lásku [Yaoi]

Část 54.

Lidi... vy jste úplní blázni!!! XD Wau!!! Miluju vás a Touru-sama jistě také!!

Zatracen Pro Lásku je #12 V KATEGORII NÁHODNĚ !!! Má 2,24K hvězdiček a 41,3K přečtení!!
Milujeme vás!!

A snad si užijete tento další díleček. :3

,,No nevím...Nemůžu ti nic slíbit. Já si rád hraju víš," vyplázl jsem jazyk a sedl si vedle Akiho.

Teď jsem byl ještě rudější. "To jsem dnes slyšela. Doufám ale, že mi Akiho nenatrhneš." Zachechtala se a já se chtěl propadnout do země.

,,Tak nezkušený a hrr nejsem. Neboj, bude to v pohodě," uchechtl jsem se. Nehorázně mě baví provokovat.

Ti dva se v tom úplně vyžívali! A já rudý už klouzal že židle pomalu na zem. "Joo? Kolik zkušeností máš?" Zasmála se.

,,No, holky byly, bylo jich dost, byl jsem proutník. Ale abych řekl pravdu, Aki je můj druhý kluk," zvedl jsem jeden koutek úst a podepřel si hlavu .

"Druhý?" Koukl jsem na něj a zajiskřilo se mi v očích. Hina se jen chichotala.

,,Ano druhý," podíval jsem se na něj a zvedl obočí.

"Takže... Jsi ho měl rád?" Nedalo mi to, musel jsem se uculit. Zjišťuji stále víc!

,,Ne." Upřímně.. Měl jsem ho jako hračku. To Akimu ale prozatím říkat nebudu, bůh ví, co by si myslel.

Nevypadalo to že by mi k tomu chtěl říct víc a tak jsem jen přikývl a Usmál se. Upřímně mě to nepřekvapilo. To je prostě můj Ered. Miláček. Hi hi.

,,Ale Hino, ty jsi nikoho v posteli neměla?" Zazubil jsem se a opřel se lokty o stůl. 

"No, díky Akimu Ještě ne. Vždycky mě před tím zachránil protože jsem si hold vybrala špatně." Pokrčila rameny a už nám nandala jídlo. "Je to můj Andílek." Uculila se. "Ale notak. Přece bych nikomu nedovolil aby si s tebou hrál." Usmál jsem se.

,,To já nikdy takový kamarády neměl..." zamumlal jsem a pak mi pod nosem přistálo jídlo. Pousmál jsem se a vzal si příbor. ,,Díky Hinuško."

"Není za co. Jen si dej." Posadila se a pustila do jídla. Já se zatím nahnul Eredovi a políbil ho. "Teď jsem i tvůj Andílek." Uculil jsem se.

,,To jsi už dávno," mrknul jsem na něj a pustil se do jídla. 

Šťastně jsem se uculil a taky se pustil do jídla. Bylo to moc dobré. Hina prostě vařit umí! Sice jsem ji začal učit já ale ona mě už dávno předstihla.

Dojedl jsem a slastně oddechl. ,,Mohl bych dostat ještě?" Zazubil jsem se a mrknul. 

Dojedl jsem těsně po něm a tak, aby se nezvedala Hina, jsem mu nandal já. "Jen si dej. Díky tomu že jsi tady vaříme víc." Uchechtl jsem se a Koukl na hodiny. "Budu muset za chvíli do práce.." broukl jsem tiše.

,,Taky bych si měl něco najít...Ale pochybuji, že mi to vydrží," odfrknul jsem.

"No, já Vydělávám dost peněz. Nemusíš jestli ti to nebude po chuti." Ujistil jsem ho a šel se slušně obléct. Tak jak jsem to měl nejraději.

,,Nejsem tvoje dítě," zasmál jsem se a prohrábl si vlasy. Pak jsem si musel rychle odskočit. 

"Ale jsi můj milý a úžasný chlap." Uculil jsem se a políbil ho když jsem se vrátil.

,,Budu se červenat," uchechtl jsem se a chytil mu tváře. ,,Miluju tě," uculil jsem se a dal mu pusu na čelo. 

"Ooh no to nee." uchechtl jsem se a taky mu dal pusu na čelo. "Už půjdu. Počkáš na mě doma neboo..?" Naklonil jsem hlavu a dal mu prostor na návrh.

,,Když řekneš, kdy končíš, tak ti půjdu naproti," usmál jsem se. 

"Jistě že řeknu. Končím ve dvě, tak ahoj oba." Ještě jsem mu vtiskl polibek, dal pusu na tvář Hině a vyběhl z domu.

,,Miluju tenhle typ loučení," zasmál jsem se a pak mě zabolelo v hrudi. Fuj, oklepal jsem se a sáhl si na tvář. Strniště. Drsné strniště. Asi to nechám trochu narůst

Došel jsem do práce, převlékl se s začal přijímat pacienty. Opět tu nebylo zrovna moc lidí.

Celý den jsem si tak poletoval nad městem. Jak je zvykem, nabral jsem energii

Práce mi šla od ruky a už zbýval poslední zákazník. "Ahoj Aki. Jak se máš?" Zeptal se mě Avor a já se Usmál. "Skvěle." Tím jsem ho asi trochu vykolejil jelikož předtím jsem nemluvil ale Usmál se. Když jsem s masáží skončil, začal jsem se převlékat. "Hej, Aki." Vlezl mi Avor za závěs. "N-no?" Pousmál jsem se. "Víš, dlouho jsem tě pozoroval a.. Musím říct že máš docela dost velkou smůlu." Zašklebil se, ze zad mu vystoupila černá křídla, oči zežloutli, ruce jakoby pokryla slabá vrstva kamene a v jeho štěrbinách cosi rudě světélkovalo. Chtěl jsem rychle sáhnout po svém přívěsku ale on mi ho hned vyrazil z ruky.

Sedl jsem si na střechu kostela a rozhlížel se, když mě něco zezadu praštilo do zad. Když jsem se otočil, hrůzou mi ztuhla krev a já hbitě vystřelil vpřed.

Ihned jsem vycouval, nechal ze zad vystoupit svá křídla a chtěl vyletět oknem ale nedošlo mi, že vlastně nemůžu a tak jsem se těsně před oknem rozplácl na zemi. "Ha ha ha ha!!" Smál se a přistoupil ke mě. "Ty jsi ale ubožák. A Víš co mě baví dělat s ubožáky?" Zavrněl nechutně, klekl si, jedním kolenem na mě a druhým na zem, a položil své ruce na má křídla. Hodně rychle jsem dýchal a snažil se vymyslet jak z toho ven ale v tom mi vyškubl hrst peří. Oči se mi zalili slzami a já vykřikl bolestí. "Jen Křič slepice! Pobav mě!" Smál se a pokračoval ve vytrhávání mého peří.

Proč vlastně zdrhám? Však... Prokličkoval jsem mezi domy a skoro se rozsekal, protože je tam nova stavba. Zabrzdil jsem a vyletěl nahoru, kde jsem skočil na další střechu. ,,Erii!"

Celá křídla mě pálela a já už víc snášet nechtěl.. máchl jsem s nimi, praštil ho do tváře a on ze mě spadl. Nejspíš to opravdu nečekal. Cestou na zem se praštil o polici a vedle mě přistál předmět velikosti malého nože a když se on zvedl a chyběl mu roh, došlo mi co to je. "Já... TĚ ZABIJU!!!!" Zařval, zorničky se mu stáhli do úzké štěrbiny a vrhl se na mě. Stihl jsem popadnout jeho ulomený roh a nastavil ho proti němu. Nabodl se, ale jen do ramene. Nasraně oddechoval, cenil zuby, chytil mě pod krkem a začal dusit zatím co já mu roh zabodával hlouběji do rány, ale on jako by to v návalu vzteku necítil...

-Tak a další zase.... až bude text :D hold toho teď není moc.

Hvězdišky i pšaníška mám rááád!! :3