Zatracen Pro Lásku [Yaoi]

Část 8.

Chvíli jsem počkal dokud dezinfekce úplně nevypěnila a pak ránu začal vlhkým hadříkem čistit. Všiml jsem si jeho pohledu a zamračil jsem se. Já opravdu zachraňuju vlastní smrt... nakonec jsem už smířený s tím, že se opravdu nezvládnu změnit, začal zas věnovat ráně. Po vyčištění jsem jí stáhl, takže maso už nekoukalo na každého v okolí. Chvíli jsem se rozmýšlel jestli zašít nebo zacelit a nakonec se zas rozhodl pro možnost která mu pomůže víc... zacelit. "Juro, když tak mě zásobuj." Poručil jsem, položil ruce na ránu, zavřel oči a začal se soustředit na zacelení tkáně. 

Noemi měla stisknuté pěsti a klepaly se jí panenky. Proč mi pomáhá??? To neví, že můžu kdykoliv využít situace?... Já... já to ale udělat nechtěl. Odfkl jsem a s bolestným heknutím jsem se podíval před sebe. Pálí to jak čert! A že vím o čem mluvím

Cítil jsem jeho rozrušenou mysl která svou neuspořádanou činností ztěžovala mé úsilí. "Mohl by jsi přestat myslel na tolik věcí najednou? Můžu ti to zacelit blbě a bude z tebe nenávratně mrzák!" Zabručel jsem aniž bych otevřel oči a pokračoval v práci.

Protočil jsem panenky a uklidnil se.

,,Oh bože! Mám chuť, na chvíli tě opustím Erede, kdyby cokoliv, tak křič," kývla a šla k východu. ,,Díky..." otočila se na ty dva holubi a ve vteřině zmizela. To mě tu teď jako nechá?!

Já neodpovídal v tu chvilku na nic, ale energie mi rychle ubývala a tak jsem se od něj odtáhl a začal nabírat další z bariéry. "Jak se ti to sakra stalo..?" vydechl jsem unaveně. Něco v té ráně bránilo správnému uzdravení. "Tohle potrvá.." Koukl jsem na hodiny. Hinu bych měl dnes raději nechat mimo dům...

,,Hahh! Když jsem ti zachraňoval prdel a bojoval s Dalzielem...tsss... tak odrazil moji kosu a já si jí zarazil do ramena... ah... to bolí," zakňoural jsem. Co? Já nekňourám. Končím, dneska už to horší být nemůže, pomyslel jsem si.

S opovržením jsem se na něj podíval. "Zachraňoval mi prdel? Chtěl jsi mě zabít ty sám! To já ti tady zachraňuju prdel..." Soptil jsem a stoupl si. Popadl jsem mobil a zavolal Hině. "Ahoj. Prosím tě, stalo se pár věcí a mám tady pár lidí neschopných jít domů. Můžeš přespat u té tvojí kamarádky?.... jo dobře. Jsi úžasná. A neboj, až se vrátíš, vše bude úplně stejný." Usmíval jsem se při tom a pak zavěsil a koukl zas na něj. "Dnes už to nezvládnu zacelit. Přespíte tady, zítra to dodělám a vypadnete." oznámil jsem krátce a promnul si spánky.

Mohl jsem tě zabít rovnou na místě...pomyslel jsem si a s opovržením jsem si sedl. Chvíli jsem ho probodával pohledem, ale pak jsem se uklidnil a sklopil pohled k zemi. ,,Díky..." Já? Asi mám horečku.

Překvapeně jsem se na něj koukl. "To nic." odpověděl jsem. "Budeš spát tady. Ta tvoje holka v tamtom pokoji, jestli přijde, a já budu s Jurou tam." ukázal jsem na pokoje. "Donesu ti deku." odešel jsem do svého pokoje a z něj mu donesl deku. Proč ho prostě nezabiju? Zachráním tím sebe a spoustu dalších lidí i andělů... jsem opravdu na nic.

,,Ta už se asi neukáže. Je to Succubus," řekl jsem a vzal si od něj deku. ,,Můžu...poprosit o vodu?" Proč jsem kurva tak milej?! Jen jsem nějak oblblej...to přejde až se dostanu zase do kondice. Teda snad, protože mi jinak vážně přeskočilo.

Succubus?! "Dobře.. tak kdyby přišla, rozložíme raději ten gauč." zabrblal jsem si a odešel do kuchyně pro vodu. "Tady.." Podal jsem mu sklenici a koukl na rameno. "Ještě ti to na noc zavážu aby sis s tím nic neudělal." "Tohle je divný. Já jdu spát." ozval se pobaveně Juro a odešel do pokoje který patřil Hině. 

,,Jo a není to moje holka," zamumlal jsem. Je to divný, necítím se ve svojí kůži. ,,Jo...díky," řekl jsem, když mi zase zavazoval rameno. To se ani trochu nebojí, že se o něco pokusím? Vypil jsem sklenici vody na ex a slastně jsem oddechl.

Pořádně jsem to zavázal a zkontroloval. Čím déle jsem byl u něj tím těžší bylo maskování mého strachu... Ale musel jsem to vydržet a chovat se přirozeně. Vůči démonům jsem maskoval všechny pocity kterých by mohli zneužít... nevěřím jim. Nemám k tomu důvod, stejně jako nikdo jiný. "Snad mi za to dáš aspoň týden života." Prohodil jsem s hraným nezájmem ale uvnitř jsem doufal, že by tomu tak opravdu mohlo být... Pokud mě neoddělá ještě dnes...

Fajn, fakt mi pomohl. ,,Fajn. Máš ode mě týden pokoj," řekl jsem s naprostou vážností v hlase i ve tváři. Cítil jsem, že má strach. Nevím, jak jinak mu mám ještě naznačit, že ho dneska v noci neoddělám. Nemám na to sílu a ani náladu. Otočil jsem na něj hlavu a upřeně se na něj zadíval.

Nemohl jsem uvěřit vlastním uším, no... po pravdě jsem tomu fakt nevěřil... ale ta malá naděje tady byla. Jeho upřený pohled mě ale znervózňoval. Cítil jsem se jako myš na kterou číhá tygr. Žádná kočka, TYGR!! "Jestli už nic nepotřebuješ, pudu spát." Zvedl jsem se a počkal jestli si o něco neřekne.

,,Fajn. Ještě jednou díky... Aki," lehl jsem si a hodil přes sebe deku. Počítám s tím, že Noemi si nějaké ty oběti našla. Aspoň ona se dobře baví. Já mám totiž pocit, že se mnou není něco v pořádku. Protože kdybych v pořádku byl, už ho tady trhám na malinký kousky a z jeho křídel si dělám trofej.

To bylo po druhé v životě co mi řekl jménem. Podivně mě zamrazilo v páteři... bylo to příjemné ale zároveň vůbec... a já už chtěl být opravdu co nejdál a tak jsem jen kývl že jsem to slyšel a vydal se do svého pokoje. Zavřel jsem za sebou, převlékl se a zalehl stále pozorujíc dveře a se slunečním kamenem v ruce. Jsem rád že je zároveň posvěcený protože kdyby se mi ho pokusil přes noc třeba vzít, asi mu to podpálí ruce. Tou myšlenkou jsem se trochu uklidnil a tak se mi i podařilo usnout. 

Nemohl jsem spát... taky protože my nespíme. Posadil jsem se a promnul si spánky. Proč sakra... Od té doby, co jsem ho pod sebou viděl bezmocně ležet, tak se chovám divně. Přitom už jsem bez milosti zabil tolik andělů... všech možných. A najednou se objeví tenhle ňouma a rozharaší mi harmonogram. Nevím proč ale... v tomhle domě na mě padá únava...nikdy jsem si nedobíjel energii jinak, než zabíjením. Zase jsem se položil zpátky a zavřel oči. Je to asi poprvé v mém životě... ale usnul jsem.

***

-Ták další díl je tady!! byl by tu dřív ale válel jsem se v posteli, pak si udělal čas na miláčka a sním si dal dalších dvacet :3 snad si to užijete :D

hvězdičky i komentáře potěšííí!!! x3