♡#I love my teacher||FF-Harry Styles#♡

///Den čtrnáctý///

,,Jo!'' vyplivla znovu. Náš rozhovor byl přerušen příchodem pana Worcestera.

,,Ah, slečna Austenová.'' Přívětivě se usmál. ,,Rád vás po dlouhé době zase vidím. Jen pojďte dál,'' pokynul jí rukou a ona se nesměle zvedla ze svého místa. Bez řečí jsem ji následoval a vousatý gynekolog to nijak nekomentoval. ,,Tak, copak vás trápí?'' zeptal se, jakmile se Sam usadila na podlouhlém lůžku.

,,No, víte,'' začala a svraštila obočí. ,,Před dvěma týdny jsme s mým přítelem měli nechráněný sex. Samozřejmě nevědomky.
No, a já si tedy udělala těhotenský test, dokonce dva, a vyšla mi vždy jen jedna čárka. Chtěla bych, ale přesné potvrzení od vás,'' dokončila své vysvětlení Sam, a tentokrát jsem nakrčil obočí já. Co znamená sakra, že je tam jenom jedna čárka?

,,Dobrá, odeberu vám tedy krev a do zítra se vám ozvu. Pro jistotu vám prohmatám bříško a uvidíme,'' zvedl koutky nahoru a já nesouhlasně zavrčel. Došel jsem k Sam a ochranitelsky jí dal ruku kolem pasu. Bylo vidět, že jsem ji svým činem zaskočil, a tak mou ruku chtěla setřást, ale po marné snaze pochopila, že jsem holt silnější. ,,Ach, pán je žárlivec. No, na mě žárlit opravdu nemusíte. Je to má práce a doma mám ženu, dítě a v Americe dokonce syna a vnučku. Nemám zapotřebí nabrnkávat si mladší slečny, když mám svoji Rose,'' uchechtl se a malinko začervenal. Sam se smutně pousmála a mně bylo hned jasné, na co myslí.

Samantha's pov

   Harryho ruka na mém pase mě začínala najednou šíleně pálit. Kousala jsem se usilovně do rtu, abych zahnala tu bolest při myšlence na náš předposlední rozhovor v obýváku. Záviděla jsem ženě pana Worcestera natolik, že jsem měla co dělat, abych se nerozbrečela.

,,Tak si lehněte, slečno,'' nařídil mi mile pan Worcester a Harry svou ruku odendal.
S Nechápu, co tady po tom všem dělá. Sundala jsem si svou koženou bundičku a pohodlně se natáhla. Vyhrnula jsem si svou růžovou blůzku a odhalila tak své ploché a jemně opálené bříško. Pan Worcester si vydezinfikoval ruce a studenými prsty mi prohmatal místa nad třísly, pod břichem a nakonec samotné břicho. Párkrát se nehezky zamračil, a tím se mu na čele utvořila hluboká vráska. ,,Hm,'' zamručel si něco pro sebe a pak mi pokynul, abych si sedla. Udělala jsem tak a nechala si nanést na předloktí desinfekci. Pan Worcester uchopil jehlu a její ostrý hrot přiložil na dezinfikované místo. ,,Teď to malinko štípne,'' řekl před tím než mi krev odebral.

Oblékla jsem si zpátky svou koženou bundičku a po pár slovech se se svým gynekologem rozloučila. Bylo mi jedno, že za mnou jde Harry. Dnes mi bylo už všechno jedno.

*

Pusťte si písničku, která je v médiích🙈😇

  Ráno jsem se probudila v rozumné vzdálenosti od Harryho těla. Nehodlám s ním teď být moc v blízkém styku, jelikož jsem mu pořád neodpustila, co mi svým odchodem způsobil.
Byt mezitím, co jsem tu byla čtrnáct dní sama, nabral útulnějšího dojmu, a to jen díky tomu, že jsem dokoupila nějaký nábytek.
Došla jsem do kuchyně a udělala si čaj. Poslední dobou jsem omezila kafe, a to jen kvůli tomu, že jsem si vážně myslela, že ve mně roste nový život. K čaji jsem si vzala jen chleba s máslem a s malým povzdechem nahlédla do svého rozečteného časopisu. O chvíli později do kuchyně přišel Harry a mlčky si udělal espresso. Stejně jako já si namazal chleba máslem a usedl naproti mně. Znervózňovalo mě, že nikdo nemluvil, ale nehodlala jsem jako první navázat konverzaci.

,,Co znamená, když je tam jedna čárka?'' přerušil ticho Harry a já sebou malinko trhla, protože mě jeho chraplavý hlas překvapil.

,,Že je test negativní,'' řekla jsem pouze a dojedla svůj krajíc. Špinavý talířek jsem dala do dřezu a znovu se začetla do článku o londýnské módě.

,,Takže...-''

,,Takže nejspíše nebudeš otcem, Harry,'' vysvětlila jsem mu klidně a nechtěla se dívat na jeho reakci. Je mi jasné, že v duchu skáče radostí.

,,To mě mrzí,'' hlesl a já se ironicky uchechtla.

,,Ne, nemrzí,'' ušklíbla jsem se. ,,Aspoň nekecej!''

,,Tak mě sakra pochop, vždyť-'' Harryho přerušil vyzvánějící telefon a já se k němu s polknutím obrátila. Harry nejspíš vytušil, že na jeho zvednutí nemám žaludek, a tak to převzal sám. ,,Haló?'' zeptal se nejistě a chvíli poslouchal druhou stranu. ,,Aha, to jste vy,'' zamračil se Harry a naznačil mi, abych k němu došla. ,,To je ten gynekolog,'' šeptl mi do ucha a hovor mi předal.

,,Pane Worcestere?'' hlesla jsem nejistě a dostalo se mi kladné odpovědi. Harry mě napjatě sledoval, a tak jsem raději dala hovor na reproduktor.

,,Volám kvůli vaším výsledkům,'' řekl, ne moc nadšeně. Na sucho jsem polkla a Harry to po mně zopakoval.

,,Stalo-Stalo se něco? Myslíte-Myslíte, že jsem těhotná?'' zeptala jsem se ho s obavami a Harrymu se rozšířily zorničky.

,,Ne, nejste, slečno Austenová. A bojím se, že podle vašich výsledných testů krve už ani nikdy nebudete.'' Jakoby ve mně po jeho slovech hrklo. Co tím chce jako říct?

,,Co-Cože?'' vykoktala jsem a nedovažovala se podívat na Harryho.

,,Už včera se mi vaše břicho nelíbilo, slečno. A tak, abych se ujistil, jsem se podíval do svých starých záznamů, co by to mohlo znamenat. Měl jsem pár pacientek s tímto nehezkým případem a vaše testy krve mi to potvrdily,'' odmlčel se a bylo slyšet, že je opravdu nešťastný z toho, že mi tu jistou věc musí sdělit. ,,Máte rakovinu vaječníků, slečno Austenová.'' Nevědomky jsem se sesula na zem a na okamžik zapomněla dýchat. ,,Nemusíte se bát, že by to bylo nějaké zhoubné. Cystomy vám vyoperujeme a budete v pořádku, ale-'' opět se odmlčel. ,,Díky zhoubnějším metastázám už nikdy nebudete moci mít děti. Je mi to líto.'' Chvíli jsem nedutala, až nakonec se mi do očí nahrnuly obrovské slané slzy, značící, že tohle je můj konec. Tohle přeci nejde. Nejde, abych neměla jednou děti.

,,Já- Já-'' nemohla jsem ze sebe ani přes to množství vzlyků nic dostat. Harry se ke mně rozběhl a obmotal kolem mě své svalnaté paže. Brečela jsem a nenáviděla se. Nenáviděla se za to, že mám špatné vaječníky. Že nikdy nebudu schopná porodit ani jedno malé miminko. Že už nikdy nebudu plnohodnotnou matkou.

,,Vaši operaci jsem přesunul hned na pozítří. Bude nejlepší, když to uděláme, co nejdříve. Soucítím s vámi, slečno Austenová. Soucítím.'' Hlas se mu začal třást, a proto hovor raději ukončil.
Myslela jsem si, že po tom, co jsem prožila těch příšerných čtrnáct dní samoty, tak už nenastane horší chvíle. Možná to, že mě Harry opustí, ale v to jsem doufala, že se nestane. A vím jisto jistě, že by to ani on sám neudělal. Ale tohle? Tohle přeci není fér. Tohle nemůže být pravda!

,,Sam,'' utěšoval mě Harry a i na něm jsem poznala, že ho Worcesterova zpráva dostala. Myslím, že tohle nečekal, a i když to dítě tolik nechtěl, tohle si nepřál.

,,Jsem-Jsem příšerná,'' vzlykla jsem hlasitě. ,,Nikdy-Nikdy ti neporodím syna nebo dceru, Harry. A vím, že ty o to ani nestojíš, ale-ale já-''

,,Stojím, Sam. Stojím o to, abychom spolu žili. Vážně. Možná děti nebudeme mít vlastní, ale adoptujeme je, ano? Chtěla by si?'' zeptal se mě starostlivě a setřel mi z mokrých tvářích přebytek slz. V jeho koutcích jsem také spatřila malý lesk, který naznačoval tomu, že tohle dostalo i takového tvrďáka jako je Harry.

,,Ne, Harry. Do něčeho takového tě nutit nemůžu. Zklamala jsem. Ve všem.''

Já tenhle děj měla naplánovaný už dlouho. Tak se nezlobte...🙈