Samantha's pov

Nechtěla jsem odjet domů, protože bych tam musela Harryho nechat, a tak jsem požádala o ubytování na policejní stanici. Nikdy jsem si nemyslela, že budu muset strávit noc v takovémto prostředí s vědomím, že můj přítel je vinen z nějakého prohřešku. Mám jistá podezření, že to bude mít cosi společného s dívkami, kterým dříve ubližoval. Zanechala jsem chmurných myšlenek a rychle zavřela oči. Ať už mám tenhle další zážitek, spojený s Harrym, za sebou.

*

Že je už ráno, to jsem poznala podle šramotu a nepříjemných paprsků prosvítajících skrze žaluzie. Odjakživa nemám ráda žaluzie. Jsou nevkusné, vydávají divné zvuky a člověk si za nimi připadá jak v kleci, nebo za mřížemi. I když teď je to pro mě docela černý humor.

,,Dobré ráno, slečno Austenová,'' pozdravil mě chladně jeden z policistů, který mě včera odvedl k Harrymu. Nejsou tu moc přívětiví lidé. Každopádně jsem mu pozdrav oplatila a promnula si unavené oči. ,,Pojďte se mnou. Pan Styles už je ve výslechové místnosti a vy máte možnost být také přítomna.'' Ledový tón jeho hlasu mě zamrazil. Přikývla jsem v odpovědi a vstala z nepohodlné matrace, říkající si postel.

Šli jsme dlouhou chodbou směrem ke dveřím, ze kterých jsme včera ještě odcházeli, akorát že teď jsme zamířili do těch vedlejších. Přede mnou se objevil na chlup stejný prostor s jednou skleněnou zdí, která dělila odposlouchávací a výslechovou místnost na polovinu. Harry byl v té druhé a dosud si mě nevšiml. Policista mi pokynul, abych si sedla na dřevěnou židli přesně před sklem, a viděla tak Harryho s malinko nervózním výrazem ve tváři. Muž naproti němu mi byl už včera nesympatický, protože se díval na všechny svrchu. Založil si ruce na prsou a položil Harrymu první otázku. Harry otočil hlavu směrem ke mně a malinko se pousmál. Jen z toho malinkého úsměvu jsem pochopila, že tohle nedopadne úplně nejlépe.

Harry's pov

Seděl jsem tváří v tvář tomu namakanému chlápkovi a proklínal se za to, že jsem vůbec někomu pomáhal. Pak mi v hlavě blikla ale myšlenka, že by ten kluk mohl být zraněný stejně jako já, a moc mě to neuspokojilo.

,,Takže, pane Stylesi. Moc dobře víte, kvůli jakému případu tu jsme. Pamatujete si na jistou slečnu?'' optal se mě plukovník Bates přede mnou. Podle odznaku jsem odhadl jeho hodnost a díky jmenovce jeho příjmení. Měl jsem chuť mu odpovědět, že jich bylo tolik, že si jednu určitou holku nepamatuju, ale myslím, že tento typ humoru by ho asi nepobavil.

,,Nepamatuju,'' odvětil jsem stroze a plukovník se zamračil.

,,Nepamatujete? Jsou to necelé tři roky,'' řekl nechápavě. ,,Neříká vám snad nic jméno Ruth Payneová?'' Jméno dívky, jenž vyslovil, mě přinutilo zatnout pěsti. V periferním vidění jsem zahlédl Samanthin udivený a zároveň vyděšený obličej a v duchu se jí omluvil. Padne tu ještě mnoho věcí.

,,Říká,'' přiznal jsem pravdivě.

,,Jste tedy smířen s tím, přijmout následky, které se na základě vašich prohřešků vyvrbí?'' zeptal se mě a stále si na tváři zanechával svůj nezaujatý a přísný pohled.

,,Ne,'' odpověděl jsem záporně. ,,Tu dívku jsem znal, ale máte snad nějaké důkazy ke svým úsudkům? Můžete si být jisti?'' Bylo vidět, že jsem ho mírně zmátl, ale i přesto se snažil nedávat to najevo.

,,Nehrajte s námi ty vaše hry, pane Stylesi. Oba dobře víme, co jste té dívce provedl. Že jste ji mučil a opakovaně znásilňoval. Že jste ji dělal moc nepěkné věci a pak bezohledně odkopl!'' vyplivl jedovatě.

♡#I love my teacher||FF-Harry Styles#♡Přečti si tento příběh ZDARMA!