Zastavila jsem se před dveřmi do jeho kabinetu a čekala, až je otevře. Měl svraštělé obočí a na čele se mu pnula hluboká vráska. Měla jsem strašnou chuť mu ji prsty vyhladit, ale ovládla jsem se. Opět mi nastavil dveře jako pravý gentleman a já vešla. Ještě, než jsem se stačila po kabinetu rozhlédnout, spustil:

,,Co to s tebou, sakra, je?! Taková chytrá holka, a tak neskutečně drzá!'' Znovu přešel na tykání. Svěsila jsem ramena a zadívala se na špičky svých bot.

,,Omlouvám se, já nechtěla.''

,,Tak proč to děláš? Vždyť máš navíc!'' Pokynul mi, ať si sednu, a nabídl mi čaj. S úsměvem jsem přikývla a opět sklonila hlavu

,,Nevím, chtěla jsem Vás naštvat,'' řekla jsem upřímně a sledovala jeho překvapený výraz.

,,Proč? Proč si mě chtěla naštvat?''

,,Protože jste byl na mě nepříjemný. Už minulou hodinu,'' vyčetla jsem mu a on zvedl své koutky mírně nahoru. Na tváři se mu vytvořil nepatrný ďolíček, který bohužel brzy zmizel.

,,Tak to se ti omlouvám. Jen jsem chtěl vědět, jak na tom si.'' Přistrčil ke mně hrníček s čajem a sedl si na kraj stolu.

Ptal se mě na pár nezbytných otázek ohledně anglické literatury a vyprávěl mi o vlastních zkušenostech. Absolutně jsem ho nevnímala. Vím, je to sobecké, ale neustále jsem si ho musela prohlížet. Jeho kudrnaté vlasy, které si pořád odhazoval z obličeje. Jeho roztomilé ďolíčky, které vypluly na povrch vždy, když se usmál... a nakonec, jeho pronikavé zelené oči s kapkou šedi.
Přemýšlela jsem, jestli někoho má nebo se třeba s nějakou ženou rozešel. Představa, že by byl zadaný, mě mírně zarazila. ale uvědomila jsem si, že je to přeci jen můj učitel.

,,A co si ho trochu prověřit?'' napadla mě v hlavě šílená myšlenka. Ještě šílenější nápad se mi právě klubal v hlavě. Pokud má přítelkyni, bude jí logicky věrný, ale pokud ne, bude vyvedený z míry, až na něj zkusím to, co právě zkusím. Vybavila jsem si dnešní článek z Bravíčka a lehce se pousmála. Uvidíme, jestli to na něj bude platit taky.

Byla jsem šíleně šťastná z toho, že mám na sobě upnutou košili, protože ta se mi do mého plánu hodila přímo dokonale. Začneme polehoučku. Vzpomněla jsem si na bod ''Kousek vaší kůže''. Jelikož je pan Styles zabraný do rozhovoru sám se sebou(je mi ho líto:D), moc mi nevěnuje pozornost, ale myslím, že to se brzy změní. Hrneček s čajem jsem položila na stůl a přitom ''omylem'' , shodila připravenou lžičku od cukru na zem.

,,Omlouvám se, pokračujte,'' pobídla jsem ho a nahnula se pro lžičku po mé pravé straně. Náklonem jsem způsobila, že byl teď celý můj bok holý a odhalila jsem i kousek svého břicha. V půlce mého pohybu se mu zadrhl hlas a já jeho pohled ucítila na mé odhalené části těla. Potutelně jsem se usmála a lžičku vrátila na své místo. Když jsem se mu znovu podívala do očí, odvrátil rychle pohled. No, je vidět, že zase tak nevinný nebude. Třeba žádnou přítelkyní nemá.

,,...můžu...můžu ti to ukázat,'' vykoktal nakonec a já jen bezmyšlenkovitě přikývla. Přinesl si notebook a ukazoval mi nějaké obrázky, kterým jsem nevěnovala pozornost. V hlavě se mi vybavil další bod článku v časopise: ''Rozepnutá blůzka'' Vím, že jsem zacházela už moc daleko, ale zkrátka mě to bavilo! Šíleně!

Když se nedíval, povolila jsem si dva knoflíky od košile, které odhalily slušnou část mého poprsí. Více jsem se naklonila k obrazovce počítače a dělala, jak moc mě to zajímá. Jeho oči se po chvíli ocitly v míře mých ňader a já ztěží dusila smích. Po chvíli jsem se odklonila a zeptala se ho, kde ty obrázky sehnal. Vykládal něco o stránkách, na které narazil, ale bylo vidět, že už ani on se nemůže dost soustředit. Občas pohledem zabloudil k mému výstřihu, ale po chvíli zrak zase strhl jinam.

Začínala jsem se pomalu nudit, a tak jsem se rozhodla dokončit svou menší ''akci''. Intenzivní pohled a Provokování, to k mému závěrečnému činu bude stačit. Začala jsem se mu dlouze dívat do očí a on mi po chvíli svůj pohled opětoval. Probourávala jsem se množstvím zeleně a chtěla se tím tak dostat i do jeho myšlenek. Na co asi právě teď myslí? Je taky tak nervozní jako já? Uslyšela jsem zazvonění, ale ani za mák to se mnou nehnulo. Pořád jsem se mu intenzivně zabodávala do duhovek a on ani nemrkl. Po chvíli jsem vstala, s očima pořád zabodnutýma do těch jeho, lehce se k němu sklonila a ucítila, jak se celý napnul. Tak přece jen s ním má přítomnost něco dělá. Když už jsem byla nepatrný kousek od jeho rtů, zašeptala jsem:

,,Děkuji vám za skvělý čaj a výklad, ještě jednou se moc omlouvám.'' Otočila jsem se na podpatku a nechala ho tam opařeně sedět. Bylo vidět, že jsem ho vyvedla z míry. Blaženě jsem se uculovala a zaplula do třídy. Většina lidí seděla na zemi a hrála přihlouplou flašku. K mému neštěstí mě Kelsie zahlídla a přinutila mě si sednout vedle ní. Bože, jdu hrát hru, kterou tak k smrti nenávidím. Vždycky se po ní pak cítím na nic. Jediné, co mi teď ale koluje v hlavě, je myšlenka, že pan učitel Harry Styles je nejspíš nezadaný....

♡#I love my teacher||FF-Harry Styles#♡Přečti si tento příběh ZDARMA!