Jsem tak napružená z Harryho chování. Co si to dovoluje? Mám od včerejška úplně rudý zadek! No, je pravda, že si za to můžu trošku sama, ale to nemění nic na tom, že se k němu rozhodně nebudu chovat hezky.

,,Zlatíčko?'' ozvalo se z kuchyně a já zatajila dech. Mamka je ráno doma? No to se nestalo už hodně dlouho. Naposledy jsem ji viděla před týdnem, a to jenom na pár minut, když jsem šla v noci na záchod a ona se vrátila z práce.

,,Mami!'' výskla jsem a během minuty byla zavěšená okolo jejího krku. ,,Tak ráda tě vidím!'' Nasála jsem její mateřskou vůni a ona mě k sobě přitiskla.

,,Moc se omlouvám, že teď nejsem doma, ale to víš, je to složité,'' líbne mě do vlasů.

,,Hlavně, že teď tu jsi,'' usmála jsem se a usadila se ke stolu. Nemůžu uvěřit, že mám po takové době po ránu snídani od mamky.

 Nemůžu uvěřit, že mám po takové době po ránu snídani od mamky

,,Co ve škole?'' zeptala se po chvíli.

,,Jo, je to dobrý,'' odbyla jsem ji krátkou odpovědí a namazala si chleba vrstvou marmelády.

,,A co ten nový učitel?'' Zarazila jsem se a váhala nad odpovědí. Když už to začínalo být podezřelé, pokračovala jsem v mazání a rychle ze sebe vychrlila:

,,Je fajn, ale je přísný,'' nakrčím obočí, abych dala najevo, že se o tom nechci bavit, a mamka na důkaz, že to pochopila, se už radši na nic neptá.

Na rozloučenou ji obejmu a s dobrou náladou vyrazím do školy. Už dlouho jsem neměla tak hezký probuzení. Mamka pracuje v Harrods, což je jeden z nejluxusnějších a nejproslulejších obchodních domů na světě. Spolu s Michaelem Wardem je generální ředitelkou, a tak je pochopitelné, že nemá čas. Nikdy jsme se neměly špatně. Ani po tom, co nás otec opustil. Mamka o něm moc nemluví a já ani nemám zájem o něm vědět něco víc. Přeci jenom, je to už pár let, co odešel...

*

,,Tak, kdo mi vyřeší tuhle logaritmickou nerovnici?'' rozlehl se po třídě nepříjemný hlas matikářky Lynnwoodové.

,,Moje máma by to zvládla," křikl Louis, a dokonce i já se s třídou zasmála.

,,Nechte si ty vtípky, pane Tomlinsone, a radši-''

,,Nechte si ty vtípky, pane Tomlinsone, a radši-''

,,Omlouvám se, že vyrušuji v průběhu vyučování, ale něco bych téhle třídě chtěl oznámit.'' Strčí ředitel hlavu do dveří a všechny hlavy v místnosti se nasměřují k němu.

,,Ale jistě,'' odvětí, až moc přeslazeně, Lynnwoodka a sedne za svůj učitelský stůl.

,,Takže, chci s Vámi mluvit kvůli tomu, že jste určitě slyšeli o zájezdu, který se bude konat příští týden. Přál bych si, abyste se zapojili také a jeli jako samostatná třída.'' Ozval se radostný pokřik, ale ředitel nás umlčel. ,,Podmínkou však je, že si musíte vybrat, kam byste chtěli jet, a kdo by s Vámi jel-''

,,Styles!'' ozvalo se jednohlasně a já procedila skrz zuby nadávku. Jestli jede on, tak já nejedu.

,,Nu dobrá, když chcete aby jel váš třídní učitel, nemám s tím problém, ale vyřiďte mu to sami,'' usmál se a kolem očí se mu utvořily malé vějířky.

Opustil třídu a všichni kromě mě, začali nadšeně tleskat. Byl to snad jediný okamžik, kdy jsem děkovala paní Lynnwoodové za ukončení hodiny.

Harry's POV

  Musím tu holku naučit mravnímu chování. Asi zapomněla, že když přijala mou nabídku, dal jsem jí jasně najevo, že mě bude poslouchat.
S knížkou v ruce jsem se rozešel do učebny dějepisu a pozdravil svou třídu.

,,Pane učiteli, jedete s náma!'' vypísklo nějaký černovlasý bůh ví co s tunou make-upu. Nechápavě jsem zvedl obočí a Tomlinson mi to vysvětlil.

,,Měli jsme si vybrat nějakýho učitele, co s náma pojede na ten zájezd.'' Usmál jsem se na důkaz, že mě to těší, a pohledem zabloudil k Samanthě. Opírala si hlavu o ruce položené na stole a zírala znuděně z okna.

,,Tak to mám radost. A už víte, kam byste chtěli jet?'' Několik rukou se zvedne nahoru. Vyvolám tu první a moc nevnímám.

,,Já bych jela někam k moři.'' Otravný hlas mi vleze do hlavy a já si povzdechnu.

,,Tak to ne! Celou dobu se jen opalovat, to je na hovno! Já bych jel do přírody. Třeba tábořit!'' vložil se do rozhovoru Horan a tentokrát jsem mu musel dát za pravdu.

,,Jo, dobrý nápad. Takže, kdo souhlasí ruku nahoru.'' Všichni až na Sam se přihlásili.

,,Super, a kdo všechno jede?'' Samanthina pozice se nezměnila.

,,Vy nejedete, slečno Austenová?'' Při zmínce svého jména mírně nadskočí.

,,Ne,'' odpoví malinko podrážděně.

,, A smím se zeptat z jakého důvodu?''

,,Ale... je tu jeden člověk, který by mě mohl znovu potre-''

,,Zájezd je povinný, je mi líto," zarazím ji dřív, než stačí říct něco, čeho bychom mohli oba litovat. Zdá se, že nikdo mé zbrkle skočení do řeči nezaregistroval, a tak si úlevně oddychnu.

,,Ale já nemůžu-''

,,Nebojte, s Vašimi rodiči se domluvím

,,Nebojte, s Vašimi rodiči se domluvím.'' Nehodlám o tom dál diskutovat a začnu s výukou. Po zbytek hodiny po mně hází vražedné pohledy, ale já je s úsměvem ignoruju. Tentokrát nade mnou nevyhraje. Budu ji mít pěkně pod dohledem a oba dva si užijeme spoustu zábavy...

 Budu ji mít pěkně pod dohledem a oba dva si užijeme spoustu zábavy

No, to je napínačka. Jak si myslíte, že to bude dál pokračovat? Napište mi to do blogu:)

♡#I love my teacher||FF-Harry Styles#♡Přečti si tento příběh ZDARMA!