*Psst* Notice anything different? 👀 Find out more about Wattpad's new look!

Learn More

Mám propocené dlaně a tep se mi čím dál tím víc zrychluje. Proč si mě pozval do kabinetu? Udělala jsem něco špatně? Proč o tom nic nevím? S otázkami jsem skončila, jakmile mé tělo spočinulo před dveřmi kabinetu. Asi ještě pět minut jsem nervozně podupávala nohama na místě, až mě zvědavost přemohla. Musím vědět, co po mně chce.

Nesměle jsem zaťukala na mohutné dveře a na sucho polkla. Ozvalo se jen tiché ''dále'' a já po povolení vstoupila. Harry stál opřený u okna a nepřítomně hleděl do země.

,,Pane učiteli?'' řekla jsem nejistě. Nic. Přistoupila jsem tedy blíž a zkusila mu nahlédnout do očí. Byly tmavé a zakalené.

,,Ehm, jste v pořádku?'' zkusím to znovu, ale žádná odezva. Když už si myslím, že to nemá smysl a já odejdu, jsem silně přitlačená na zeď. Zalapám po dechu a snažím se trochu bránit rukama, bohužel jsem proti němu moc slabá, a tak to zase vzdám.

,,Nejsem vůbec v pořádku, a víš proč?'' Už jeho první věta mi způsobí oheň ve tvářích.

,,Ehm, ne?'' vykoktám.

,,Protože nedokážu pochopit, co to se mnou děláš, baby. Ten dole mi tvrdne vždycky, když se jen na tebe podívám.'' V břiše se mi nahrnou motýlci do řady a začnou zběsile poletovat po celém mém těle. Tvrdne mu ze mě? Jemu? Polije mě příjemné teplo, ale zároveň strach.

,,To... je mi líto, ale já za to nemůžu.'' Vážně? Vážně jsem to řekla? Bože...

,,Ta tvá nevinnost mě dohání k šílenství, honey.'' Přezdívky, které mi dává jsou příčinou toho, že se mi vždycky podlomí kolena.

Jeho rty jsou tak nebezpečně blízko, že cítím jeho lehce mátový dech. Zadívám se mu nejistě do očí a všimnu si malých šedivých skvrnek v jeho světle zelených panenkách. Snažím se z nich vyčíst, jestli si ze mě nedělá legraci, když mi říká takové věci, ale vidím jen upřímnost a chtíč. Trochu se zachvěju a jemu se na tváři objeví nepatrný úsměv s malou jamkou na tváři.

,,Líbí se mi, co s tebou dělá má přítomnost, Samantho.'' Ještě víc se ke mně nakloní.

,,Strašně mě matete, pane učiteli,'' vydechnu.

,,To ty mě taky, Samantho.'' Ucítím jemný dotyk na mých rtech. Přejedu si přes ně jazykem a ucítím chuť mentolu. Chvilku čekám, co hodlá dělat dál. Kouká se mi na pusu, ale k ničemu se nemá.

Tentokrát to budu já, kdo se mu na rty nečekaně vrhne jako první. Překvapeně zamrká, ale ihned začne spolupracovat. Jazykem mi obkrouží okolo suchého patra a vydechne mi do úst. Když nevím, co s rukama, vystřelí mi do jeho vlasů a začnou si pohrávat s jeho kudrlinkami. Zatahám mu za ně a on spokojeně zavrní. Po chvíli ho asi přestane bavit jen líbání na rtech, tak si mě vysadí a já jsem donucena mu nohy obtočit okolo pasu. Mokrými polibky mi obsype i krk a čelist. Víc se nakloním dozadu, takže má teď lepší přístup.

,,Harry,'' zasténám jeho jméno a zalknu se, když mi v vsaje kůži mezi klíčními kostmi.

,,Samantho,'' opětuje. Pak se ale zarazí a rychle mě ze sebe sundá. Vyvede mě to z míry, a tak klopýtnu. Proč to sakra udělal?

,,Já nemůžu,'' řekne.

,,Aha, a proč?'' ptám se nechápavě, když konečně stojím pevně na zemi.

,,Protože jsem špatný, Sam.'' Nevím, jak to pobrat....

,,Jak to myslíš?'' Ani si neuvědomím, že jsem přešla na tykání.

,,Nechápej to špatně, já bych chtěl, ale nemůžu už jen kvůli tomu, jak nezkušená jsi...''

,,Jasně, takže nejdřív mě políbíš se slovy ''Alespoň se pobavíme'', pak mi začneš říkat, že se díky mě dokážeš vzrušit , a nakonec mi řekneš, že nemůžeš?! Co je to za logiku, Stylesi?'' Máchnu rukou v nechápavém gestu.

,,Prostě jsem se neovládl! Ale kdybych pokračoval, nedopadlo by to dobře. Věř mi!'' S úšklebkem přikývnu.

,,Se mnou si ale nemůžeš dělat, co chceš! Já nejsem holka na hraní!''

,,Právě proto se ode mě drž dál! Protože to je to, co od dívky jako ty potřebuju!''

,,Tak teď tomu nerozumím už vůbec.''

,,Jsem děvkař a dokonce víc než jen to, Samantho. Dělám věci, které normální lidé nedělají. A dělám je ženám. Prostě se ode mě drž dál!''

,,Fajn, tak mě příště nelíbejte, pane učiteli!'' zavrčím. Skvělé, takže teď je to ještě horší, než když jsem sem šla.

,,Neboj, to už se rozhodně nestane.'' Au, tak to bolelo. Co tím jako myslel? To líbám tak děsně?

,,Sbohem.'' Prásknu dveřmi a polknu slzy. Proč chci sakra brečet? Vždyť se nic tak špatného nestalo...

Harry's pov

Tak a je konec. Sice trochu neobvyklý, ale je. Počkat, konec? Ono něco začalo? Vlastně mohlo, kdybych nebyl takovej srab. Ale udělal jsem dobře, protože kdybych nepřestal skončilo by to špatně. Moc špatně... Vosk, bičíky, páska...

Prohrábl jsem si vlasy a vší silou bouchnul do zdi před sebou. Já ale nechci konec! Já chci ji! Chci aby říkala mé jméno ze spaní. Chci aby mě poslouchala a byla jenom moje! Chci jí všechno naučit a mít ji pod kontrolou. Chci abych byl jediný muž v jejím životě! Chci být jediný, kdo se jí dotkne na rtech a na těle. Chci aby se stala mou poslušnou holčičkou...

Konečně je díl na světě:))))

♡#I love my teacher||FF-Harry Styles#♡Přečti si tento příběh ZDARMA!