♡#I love my teacher||FF-Harry Styles#♡

///Den čtrnáctý///

  Stojím před lékárnou a cítím se naprosto příšerně. Čekala jsem na tuhle chvíli čtrnáct dní, a teď bych si nejradši zalezla do teplé postele a zachumlala se až po uši do peřin. S třesoucími prsty vezmu za kliku a vejdu do menšího obchodu, kde za pultem stojí usměvavá brunetka a vysoký plešatý muž.

,,Dobrý den,'' pozdravím potichu a přejdu k pultu. Pozdrav mi oplatí a mně zrak padne na poličku za nimi.

,,Co si budete přát?'' zeptá se ta milá paní a urovná si vizitku na svém pravém prsu.

,,Dva-,'' zaseknu se. ,,Dva těhotenské testy,'' dostanu ze sebe a jí to kupodivu nijak nepřekvapí. Pokyne svému vysokému spolupracovníkovi, aby dané zboží sundal, a já si vytáhnu peněženku.

,,Tři libry, prosím,'' zvedne povzbudivě koutky nahoru a já jí do ruky vložím tři bankovky.

,,Děkuji, na shledanou,'' rozloučím se klidně a vyjdu z obchodu ven. Zhluboka si oddechnu a zamířím domů.

*

  Vejdu do předsíně a s povzdechem si vyndám obě dvě krabičky. Nejdřív jen nervózně postávám na místě, než se odhodlám jít do koupelny, abych se dozvěděla, jak na tom vlastně jsem. Ve filmech to vždycky vypadalo tak snadně.
Náhodná žena se vyčůrala na tu zpropadenou tyčku a bylo. Bohužel, já jsem si pořídila ten, u kterého musíte potřebu vykonat do nějaké nádobky a teprve až poté do ní tu věc připomínající teploměr dát.
Splnila jsem tedy všechny řečené kroky a pět minut počkala. Když nastal čas, že se mohu podívat, zaplavila mě vlna nejistot. Nejistota z toho, že nevím, jak vlastně mám reagovat na výsledek.
Pokud tam bude jedna čárka, tak mám snad jásat? A nebo brečet? A co když tam budou dvě? Co pak?

Odhodlaně jsem těhotenský test vytáhla z nádobky a překvapivě se zarazila.

...jedna čárka...

Je možné, že se cítím trochu zklamaně? Asi jo, protože posledních pár dní jsem se připravovala jen na to, jak toho malého budu vychovávat. Vlastně jsem moc nepřemýšlela nad tím, kdyby byl test negativní. Pro jistotu jsem to celé znovu zopakovala a výsledek byl stejný.

...jedna čárka...

Malinko zkroušeně jsem si povzdechla a sedla si na kraj vany. Včera jsem se pro všechny případy objednala ke svému gynekologovi, takže se dozvím kompletní pravdu. Jen-Jen mě mírně překvapuje, že i po tom, jak intenzivní náš pohlavní styk s Harrym byl, jsem neotěhotněla. Samozřejmě, že je lepší, že ještě nejsem těhotná a teprve mě to čeká, ale stejně... Něco mi tu přeci jen nehraje...

Harry's pov

   Vydal jsem se k Samanthinu gynekologovi, abych se dozvěděl pravdu. Musím si být jistý tím, že opravdu těhotná není, protože i přes to všechno bych ji nedokázal opustit.

Zašel jsem do mohutné budovy a do nosu mě ihned praštila charakteristická ''vůně'' nemocnice. Desinfekce a konopná mast. Podíval jsem se pro jistotu na celý plán špitálu, abych trefil správně. Pan Worcester, nebo-li Samin gynekolog, se nacházel ve třetím patře, hned v prvních dveřích. Vyšlápl jsem těch pár schodů a jakmile jsem vešel do skoro prázdné čekárny, spatřil jsem krčící se Sam. V ruce třímala kelímek s kafem z automatu a dívala se někam před sebe. Váhavě jsem k ní došel a sedl si vedle ní. Hned, jak mě zmerčila, tak leknutím nadskočila.

,,Co ty tu-''

,,Přišel jsem tě podpořit,'' skočil jsem jí do řeči a jeden koutek zvedl nahoru.

,,To brzo,'' odfrkla si a svůj pohled opět zašpendlila na ručně malovaný obraz, visící na protější zdi.

,,A divíš se mi?'' reagoval jsem ihned.