Hoseok se pomalu začínal proměňovat. Plochu jeskyně naplnil jeho hrdelní křik, který se ozýval a tvořil tak ozvěnu.
Nebyl to moc hezký pohled. Všechny jeho kosti v těle se začali lámat a jeho kůže se stávala srstnatější. Po každém křupnutí kosti se znovu ozval další a další výkřik. Ke konci už Hoseok neměl sílu ke řvu a už jen bezvládně ležel v něčem co z části připomínalo vlka a z části člověka.
Nikdy jsem si nemyslel, že Hoseoka uvidím v jeho druhé podobě. Byl jsem vždy skeptický a v jeho přítomnosti jsem se bál úplňku, ale po nějaké době jsem to vyhnal z hlavy, protože jsem si uvědomil, že není možné aby tato situace nastala, neboť Hoseok je dost zodpovědný a je si vědom veškerých rizik.
Jeho dech byl nepravidelný. Ležel na zemi a díval se na nebe, které Salazar pomocí kouzla odkryl.
"Auuuuuu," poprvé zavyl a mě vstali snad všechny chlupy na těle. "Hoseoku nezapomeň, že jsi především člověk, v životě by jsi nechtěl nikomu ublížit. Jsi dobrý kouzelník." Jin ho začal konejšit a hledat v něm jakýkoliv náznak lidskosti.
Hoseok se zvedl a znovu zavyl, dívajíc se přitom na Jina, který pomalu začínal panikařit. "Hobi jsme přátelé." Začal couvat zpět, držící svojí hůlku před sebou.
Hobi se postavil na všechny čtyři a z úst mu trčeli řady velkých tesáků, ze kterých odkapávali sliny. Jeho oči byli zastřené a sytě rudé.
"Nechci ti ublížit Hobi." Zašeptal Jin, ale já díky svému králičímu sluchu ho dokázal zaslechnout.
Vlkodlak se rozběhl na Jina a chtěl ho očividně roztrhat na kusy. "Ne," odstrčil jsem Jina stranou a Hoseok nás oba dva přeletěl. Brzy si však uvědomil, že netrefil svůj cíl a znovu se o to chtěl pokusit.
"Nemůžeme mu ublížit." Pronesl Jin. Chápal jsem proč je v takovém rozpoložení. Jin mi kdysy, když jsme byli spolu u dvou košťat, jednou vyprávěl, jak mu Hoseok celé noci brečel na rameni, když by se něco stalo za jeho vlkodlačí formy. Měl z toho neuvěřitelný strach. Bál se, že někomu ublíží a Jin mu slíbil, že on se rozhodně s jeho vlkodlačí částí nepotká.
"Jungkooku musíš ho zastavit," řekl mi, když jsem se oba stihli sebrat ze země. "Hej Hoseoku tady jsem!" Jin se rozběhl z malého ostrůvku na most a utíkal dál v domnění, že za ním Hoseok poběží.
Hoseok však stočil svůj pohled na mě a já jsem nevěděl, co mám udělat, znal jsem jen kouzla, která nepříteli ublíží, nevím co dělat v takové situaci.
"Auuu," zavyl Jina a Hobi přesunul svojí pozornost k němu, jako by snad nikdo jiný neexistoval. Jin zavyl znovu a Hobi se za ním rozběhl.
Oba dva mi po chvíli zmizeli z dohledu. Takže je to na mě. Namjoon je zkamenělí, Yoongi je v bezvědomí a Jimin. "Jimine.." Otočil jsem se na něj a uviděl, jak tiskne v náručí Yoongiho bezvládné tělo. Vypadá to, že už ani nedýchá.
YOU ARE READING
V zajetí moci /Taekook
FanfictionJeon Jungkook, který se přišel do Bradavic až v pátém ročníku, kvůli rodičům, kteří ho učili doma. Najde si na hradě přátele, ale i nepřátele ze zmijozelské koleje. Na světlo se dostane věc, která má bít skrytá a rozpoutá sílu elementů. Začátek 23...