V zajetí moci /Taekook

Salazar

"Morellonomicon," odvětil Yoongi a pořád se snažil popadnout alespoň trochu dech. Kyslík, kterého se nám nyní dostalo, byl jako dar. Nikdy jsem si nemyslel, že za něj budu tolik rád.

"Morellonomicon Salazara Zmijozela. Jedná se o knihu, kterou sám napsal, jsou v ní nejrůznější kouzla, které sám vytvořil. Z části to byl i jeho deník, kde si zapisoval zajímavosti ze svého života. Prý do něj ukryl i část sebe samého a jak to tak vypadá nemýlí se. Ta kniha může zničit celý svět."

"Co je tam za kouzla?" Nelíbí se mi co říká. "Nevím co vše tam je, ta kniha byla ztracena po staletí."

"Jediné co vím jistě je, že je tam Infernus Dragonus." Tato kletba byla nejspíše ten drak, kterého jsme porazili.  "Salazar Zmijozel za svůj život vytvořil mnoho zaklínadel, ale všechny byli spjaté s černou magií."

Yoongi o tom ví nějak moc. Nejsem podezřívaví člověk, ale toto je i na mě moc. "Jak to že o tom tolik víš?" Přeci jen co jsem o něm slyšel, tak někoho skoro podpálil.

"Zajímám se o historii, to by ti mělo stačit." Toto už celkem odsekl. Znovu se zatvářil, jako když jsem ho potkal v tom kumbále. "Měli bychom jí Taehyungu." Neohrabaně se zvedl z podlahy a hned po něm Taehyung.

"Prosím počkejte." Nechtěl jsem se jich nějak dotknout. "Je mi líto, za mou otázku je prostě." Nevěděl jsem jak to podat. "Jsme pro vás monstra celá zmijozelská kolej." Odpověděl Taehyung.

"Ale já..." něž jsem stihl něco říct vlezli do společenské místnosti zmijozelské koleje, která sídlí zde ve sklepení. Tak to jsem posral, strašně. Nechtěl jsem si je rozhádat, ta rivalita mezi kolejemi musí skončit. Je na čase s tím něco udělat, ale až zítra dnes už nic nezmůžu, vždyť je skoro půlnoc.

"Sakra," vždyť tady na škole je večerka. Musím hned do společenské místnosti nebelvíru. Jestli mě někdo uvidí budu mít průšvih. Úplně jsem na to zapomněl. Rychlejším tempem jsem se dostal z prostor sklepení.

"Minervo měla by jste chvíli." Uslyšel jsem hlas ředitele školy. Tak tudy to nepůjde. "Ovšem." Zval se hlas ředitelky mé koleje. Zvědavost mi nedala a tak jsem tiše naslouchal. Stejně budu muset počkat dokud neodejdou.

"Víte, co připadá na tento rok," jeho hlas zněl vcelku znepokojivě. "Nevymyslíte si snad, že Zmijozel znovu povstane. Vždyť rok hada teprve začal. Neříkám, že nemáme být obezřetní, ale pochybuji, že po tolika stoletích by znovu obžil."

Takže rok hada, musím o tom zjistit více a vím, kdo mi s tím pomůže. Mezitím oba profesoři zmizeli z chodby a já jsem se v klidu mohl odebrat do nebelvírské koleje. Naštěstí pro mě už jsem na chodbě nikoho nepotkal. 

"Co ty tu, všichni už jsou vevnitř. Jdeš pozdě a rušíš mě z mého spánku. Musím se vyspat do krásy." Začala na mě ječet Buclatá dáma, když jsem jí vzbudil, abych se dostal na pokoj.

Řekl jsem jí heslo a ona mi v celku s nechutí dveře otevřela. Samozřejmě hned za mnou je prudce zavřela, až mě praštila do pozadí. "To být snad nemuselo." Promnul jsem si pozadí. "Nemuselo, kdyby jsi přišel na čas jako všichni." No jo no. opatrně jsem se vkradl do své postele a šel spát.

Tak včera jsem psala další přijímačky, jaký individua dají na vyplnění otázky 30s a kdo prosím vás zná významné lidi podle fotek. Jediní, kteří vím jak vypadají jsou na bankovkách a tím bych nejspíše končila. Co vy a škola?