V zajetí moci /Taekook

Příprava

Dnes je den, kdy mám svůj první zápas ve famfrpál. Jsem už od rána neuvěřitelně nervózní a jde to poznat. Hwasa a Lisa se mi snažili pomoct. Pořád mi říkali, jak to bude v pohodě, ale můj šestý smysl mi napovídá, že to bude obrovská katastrofa.

Taehyung se mi dnes spíše vyhýbá, přeci jen jsme rivalové a on je, jak jsme už měl tu čest zjistit, dost soutěživý.  Možná to má co dělat i s ostatními členy zmijozelského týmu.

Dnes si mě jeden z nich odchytil se slovy. "Vím o co ti jde chlapečku, zmanipulovat Taehyunga aby školní pohár vyhrál Nebelvír, tak to zrovna." Nestihl jsme mu na to nic říct a už si někam odkráčel. Já a manipulovat s Taehyungem to zrovna. 

"Velký den Jungkooku musíš toho sníst víc." Nade mnou se objevil vysoký kluk s nádhernými dolíčky. "Já ale nemám hlad Namjoone." 

Namjoon si sedl hned vedle mě, bylo zde už dost volného prostoru, protože skoro všichni už jsou dávno po jídle. "Jeone Jungkooku to kimchi sníš nebo tě mám snad krmit, jako nějaké malé dítě."  

"To rozhodně ne." Hned jsem uchopil hůlky do rukou a začal jsme do sebe ládovat jídlo. Krmit se opravdu nenechám, a jak znám Namjoona, on by toho byl schopen. 

Po škole jsem se oblékl do famfrpálového oblečení. Tolik chráničů jsem na sobě snad nikdy neměl. Samozřejmě že Lisa to hned zatrhla, že bych si jich vzal méně se slovy, "bezpečnost především."

Blížila se neuvěřitelným tempem třetí hodina a to znamenalo, že zápas brzy započne. Tribuny se začali plnit učiteli a studenty ze všech kolejí. Umřu před zraky všech těch lidí. No skvělé, hlavu vzhůru Jeone, alespoň tvá smrt bude nezapomenutelná. 

"Tak jo všichni ke mě!" Uslyšel jsem hlas naší kapitánky. Lisa měla znovu svou vůdcovskou pozici. "Dobře Felix levé křídlo, Jimin pravé a já to beru středem. Hwaso, Baeku na vás je aby jsme zůstali se všemi kostmi v těle, snažte se potlouky dostat co nejdál od hřiště. Kai ty hlavně dávej pozor zmijozelský někdy přes branky posílají potlouky, tak hlavně pozor. Nakonec ty Jungkook asi už jen hodně štěstí."

Lisa završila svojí řeč a na hodinkách se mi ukázala třetí odpolední. "Je čas." Zazněl velký gong a my nasedli na košťata a vyletěli na famfrpálové hřiště. Počasí bylo příjemné, jen možná bylo trochu větrnější než by mělo. 

Všichni jsme si udělali pár koleček kolem hřiště na rozehřátí, spatřil jsem v tom davu hráčů Taehyugna, neměl na sobě skoro žádné chrániče. Cítil jsem se teď trochu blbě, když já jich mám tolik, ale co si budem na Kaie nemám. Ten vypadá, jako vánoční stromeček. 

Madam Hudgeová vyšla na hřiště, její krátké blond vlasy nešli na zeleném trávníku přehlédnout. "Od vás všech očekávám férovou hru." Speciálně se podívala na dva odrážeče zmijozelského týmu, který se jen přiblbě uchechtli. Na ty dva nás na tréningu Lisa speciálně upozorňovala. 

Přinesli velkou truhlu. Hned po její otevření se strašlivou rychlostí rozletěla zlatonka bůhví kam. Dále byli vypuštěny dva potlouhy, které proletěli jen kousek vedle Felixe. Nakonec madam Hudgeová vzala camrál, který jako jediný z oněch koulí nebyl začarovaný a tudíž nelétal. 

Profesorka a vyhodila vysoko do vzduch a zařvala. "Hra!"