V zajetí moci /Taekook

Konkurz

Další den ve škole probíhal jak po másle, kupodivu jsem nikde nedošel pozdě. Ráno mě vzbudil Felix a já následně vzbudil Jimina. On evidentně zaspává velice často, jak jsem tak slyšel, od vlastně slyšel od všech.

Hodiny jsem měl dnes jen dvě a to jasnovidectví a přeměňování. Pátek se nese tady na hradě v poklidném duchu. V duchu to se mi povedlo. Už jsem se seznámil s jedním duchem, který mi pomohl se na hradě trochu zorientovat.

"Jdeme pojď Jungkooku, konkurz, tedy rozdělení pozic v týmu začíná za chvíli." Chytl mě za rameno a táhl mě do kumbálu ke košťatům. "Které je tvoje," zeptal se a začal se přehrabovat mezi nimi.

"Tohle," uchopil jsem do rukou své koště. Jimin na mě vytřeštil oči. "Tohle je tvoje, to vážně." Nevěřícně na mě pohlédnul. Mám jedno z nejnovějších košťat. No Jimin vzal nejspíše své a já si říkal, že Hoseok má koště ještě v pořádku.

"Jimine, ty máš pořád tuhle vykopávku. Divím se, že ještě létá." Najednou se za námi objevil Felix, který také přišel pro své koště. "Tak jdeme." Zavelel Jimina a rozešli jsme se na Famfrpálové hřiště.

"Tak měli by tu být všichni," zavelela madam Hudgeová, když na hřiště došel Yoongi s Taehungem. "Kapitáni týmů ke mě." Hned k ní došli čtyři studenti.

Kapitán zmijozelského týmu nebyl nikdo jiný než Min Yoongi, který byl očividně s tohoto celého značně znechucen a kdyby mohl byl by určitě někde jinde. Zmijozel měl to privilegium vybírat jako první, protože loni vyhrál školní pohár.

"Tak jo ať už to mám s krku." Na konkurz přišli nejspíše loňský tým a pár mladších studentů ze zmijozelu. "Takže, náš tým je už tak dost dobrý. Konkurenci očividně nemáme." Rozhlédl se po ostatních kolejních týmech.

"Jestli si myslíte, že si zasloužíte místo v našem týmu musíte porazit náš nejslabší článek. Jedno kolečko kolem hřiště, pokud dojedete před Jennie, budu uvažovat o vašem nástupu do týmu rozuměli jste?" Všichni začali přikyvovat.

Jennie, tu holku už jsem viděl na hodinách jasnovidectví. Jennie na Yoongiho pokyn přešla k jednomu konci hřiště a nasedla na své koště. "Všichni připraveni." Zakřičel Yoongi, aby ho všichni slyšeli.

"Madam Hudgeová mohu vás poprosit." Optal se Yoongi se vší slušností profesorky s krátkými bělavými vlasy s černými kořínky. Profesorka mu jemně přikývla. "Tak připravit pozor, pískla na píšťalku a studenti se rozletěli kolem hřiště.

Celou dobu vedla Jennie a ani na konci kolečka, které netrvalo ani minutu dorazila jako první s jasným přehledem. "Tak, sestava zůstává stejná, děkujeme za účast." Pronesl Yoongi, když už všichni zmijozelští doletěli.

"Vskutku nečekané Hyung," promluvil Taehyung na svého bratra. "Pravda. Každý rok to stejné, no nic jdeme udělat rozpis." Povzdechl si a celý zmijozelský tým někam odešel.

"No a Yoongi to má z krku," opřel se mě Felix o rameno. "Divím se, že je on pořád kapitánem a nedá to třeba Taehyungovi, když ho to očividně štve." Zajímalo by mě, proč se tam podrážděný pořád.

"Další v pořadí Havraspár, Namjoone prosím." Můj nejlepší kamarád předstoupil před profesorku. "Každý z vás si musí znovu vybojovat pozici v týmu, začal bych u sebe je tu někdo kdo se chce stát chytačem za havraspárskou kolej?" Rozhlédl se po studentech, nikdo ale nezvedl ruku ani se nijak jinak neprojevit.

"Dobrá chytačem zůstávám já. Kdo chce být střelec?" Optal se dále a zvedlo ruku vzhůru osm studentů. "Hele Hyung pojďme si sednout na tribunu toto bude na déle. Ostatní se ty týmy snaží sestavit."

Všichni studenti až na těch osm se vydalo na tribuny. "Tak dobrá, Jacksone mohu tě poprosit." Jackson, kterého jsem si zatím nevšiml, se vydal na koštěti k obručím, které byli asi v šestimetrové výšce.

"Jednoduchý úkol trefte se. Jisoo mohla by jsi jim to ukázat. Vidím tu dnes dost nových tváří." Brunetka hned nasedla na koště vyletěla vzhůru k nebesům. Namjoon vyhodil camrál do vzduchu a Jisoo se pro něj střemhlav vrhla dolů. Těsně nad zemí ho chytila a pustila se k obručím, kde byl nachystaný Jackson bránit.

Přiblížila se k jedné z nich a Jackson hned za ní, než však stihl zareagovat, camrál proletěl zcela jinou obručí. "Dobrá práce Jisoo, chci vidět sílu a vynalézavost od každého z vás." Namjoon je přirozený vůdce, jak se tak na něj dívám.

"Ano," zvolali jednohlasně. "Dobrá další," začali se střídat všichni ve střelbě na obruče. Hodně z nich se ani nepovedlo prostřelit obruč. Zabralo to, kupodivu celkem málo času. "Dobrá mám představu, děkuji." Namjoon si začal něco poznamenávat.

"Chtěl by někdo na pozici brankáře?" Další otázka a znovu nahoru nepřišla žádná ruka. "Letos nemáš konkurenci Jacksone." Uchechtl se Namjoona a pokračoval. "Odražeči." Pokračoval k posledním členům týmu a zvedli ruku tři.

"Dobrá, tady jsou pálky," podal přihlášeným do rukou pálky. "Můžeme," zavelel na madam Hudgeovou, která pustila potlouky. Potlouky vyletěli vzhůru rychle jako blesk, až je už nešlo vidět.

Po chvíli se snesly a zamířili přímo na tři studenty, lépe řečeno dva kluky a jednu dívku. První potlouk by perfektně odražen, jedním ze studentů. Další se blížil k druhému, ale místo toho aby ho poslal pryč, poslal potlouk na poslední odrážečku. Ona naštěstí rychle zareagovala a odrazila nejen potlouk, který na něj omylem hodil spoluhráč, ale i ten který na ní mířil.

"Dobrá, děkuji za účast, večer budu mít hotový rozpis, který bude vyvěšen u jídelního stolu ve společenské místnosti." Poklonil se Namjoon a pomocí kouzla nechal znovu desky zmizet.

"Dobrá," opět si vzala slovo madam Hudgeová, "Mrzimor, Rose je to ve tvé režii," došla na místo, kde ještě před chvíli stál Namjoon. Nevěděl jsem, že Rose je kapitánkou týmu, myslel jsem, že je to Hoseok.

Jak se po chvíli ukázalo při výběru, Hoseok je chytačem týmu. "Dobrá brankář, chce být kdo?" Zvedli se dvě ruce a já uviděl ve vzduchu Jinovu ruku. On je tu také, myslel jsem, že hrát nechce. Rose i Hoseok byli oba jasně překvapení. Kupodivu všech Jin všechny střeli vychytal a ani se nerozcuchal svůj účes, za co by měl dostat mrzimor dalších deset bodů navíc.

"Dobrá a nakonec Nebelvír."

Gramatiku opravím jindy ve 3 ráno na to náladu nemám. Vím, že včera nevyšla, byla jsem sociálně vytížená.