V zajetí moci /Taekook

Čajovna

Bylo po čtvrté a oba jsme už ve škole pro dnešek skončili a díky Namjezusovi jsme měli volné odpoledne, žádný tréning na famfrpál, ani jiné povinně nepovinné předměty.

Domluvili jsme se, že se s Taehyungem potkáme na malém kamenném mostě za školou, který je na nejkratší cestě do Prasinek. Venku se dnes již rázně ochladilo. Vzal jsem si tedy dlouhý svetr s černočervenými pruhy, který už byl značně zničený častým nošením, ale já ho mám strašně rád a nehodlám se ho zbavit.

Nečekal jsem tu ani pět minut a z poza rohu jsem uviděl přicházet onoho černovláska ze zmijozelu. Volil podobné oblečení co já, jen on mě ten rozdíl, že jeho svetr byl tmavě zelený a vypadal dost nově. Strašně mu to v něm slušelo, musím uznat. Vždy ho moc rád vidím v něčem jiném, než je školní uniforma.

"Tak jdeme, nebo tu budeš jen tak stát?" Vykouzlil na tváři svůj obvyklí úšklebek, když prošel kolem mě a ani se nezastavoval. "Už jdu," rychle jsem odlepil nohy od země a rozešili jsme se společně směr Prasinky. Jsem moc rád, že je ochotný se mnou trávit čas. Jde to skvěle.

"Kde by jsi si chtěl dát tu kávu?" Optal se mě, když jsme stáli uprostřed Prasinek. Cesta nám nezabrala ani moc času. Všude kolem nás byla spousta čarodějů a kouzelnic. "Nevím, třeba tamhle." Ukázal jsem na velkou železnou ceduli, co vysela nad dveřmi jednoho z podniků a byl na ní vyobrazen hrneček s nápojem a z něhož šla pára.

Nevyznám se tu vůbec, byl jsem tu zatím jen párkrát a všechny cesty vždy směřovali ke Třem Košťatům, takže vůbec vlastně nevím, co vše tu mají.

"Tady?" Pozvedl Taehyung obočí. Je na tom místě snad něco špatně, proč sem ne, je to první podnik, který jsem zahlédl. "Vlastně proč ne." Znovu se uchechtl a já už vím, že to není jen tak. Co je s tím podnikem v nepořádku?

Vstoupili jsme společně dovnitř a já si konečně všiml nadpisu nad dveřmi. Proboha, co jsem to sakra udělal. Už chápu Taehyunga proč sem nechtěl, ale zase na druhou stranu rozmyslel si to, takže bych toho mohl využít.

Čajovna madam Pacinkové, tak zněl celý název onoho podniku, do kterého jsme nyní vešli. O tomto místě již jsem slyšel, je to čajovna pro zamilované páry. Bylo tu příjemně útulno a dost soukromí. Hned jsme zapluli do jednoho z mnoha křesílek, co zde byli.

"Je to tu hezké, ještě jsem vevnitř nikdy nebyl, ale zdá se, že Yoongi měl pravdu." Rozhlížel se po stěnách a zkoumal pohledem, každý detail místnosti. Myslím, že jsem trochu zrudnul, když vím kde se nyní nacházíme. Jsem si jistý, že k němu něco cítím, ale ani ve snu by mě nenapadlo, že on by m city opětoval.

"Zdravím hrdličky co si dáte." Došla k nám starší paní s širokým úsměvem na tváři. "Zázvoroví čaj s medem." Řekl svojí objednávku Taehyung, bez toho aby se nějak zaobíral naším oslovením. "A tvůj přítel?" Její pohled teď směřoval na mě a já myslel, že nyní umřu. Přítel!?

"Nějakou kávu, je dnes nějaký unavený." Dodal Taehyung, protože já jsem nebyl schopný slova. "Ano prosím, kdyby bylo espresso s mlékem." Konečně jsem se odhodlal promluvit, nejsem nějaká slepice, aby mě toto rozhodilo, i když můj hlas musel znít trochu rozklepaně.

"Dobrá drahoušci hned vám to přinesu." Odcupitala paní a mi zůstali v tichosti sedět. Nejspíše by jeden z nás měl prolomit ticho, než to začne být trapné.

"Mám to brát jako přátelskou schůzku nebo jako rande?" Taehyung se opřel více do křesílka a zahleděl se na mě. Čekal na mojí odpověď a já si v hlavě promýšlel, co mu jen mám říct. Nejspíše teď umřu, ale jednou mi jeden moudrý muž řekl, lituj věcí, co jsi neudělal a ne těch co jsi udělal.

"To první." Odmlčel jsem se na vteřinku a dodal. "Ale raději bych to druhé Taehyungu."

Že by snad láska ve vzduchu. Tak co pošle ho Tae někam nebo budou hrdličky?