V zajetí moci /Taekook

Prasinky

Stojím před školou ve svém oblečení s Namjoonem, už nachystaní na cestu. Oba máme na sobě svetr co pletla Namjoonova babička. Vždy na vánoce všem dávala svetry a byli opravdu nádherné a nekousali.

"Kde se jen můžou flákat. Byli jsme domluveni na jedenáctou." Namjoon asi už po sté kontroloval čas, který znovu poposkočil o další minutu. "Už mají zpoždění deset minut." Povzdechl si a frustrovaně si prohrábl vlasy, vždy nesnášel, když byl někdo nedochvilný, pamatuji si jak jsem jako malí zapomněl, že jsme se domluvili o hodinu dříve, to bylo něco.

"Hyung sakra ty vlasy vypadají dobře," Hoseok táhl Jina po schodech dolů z hradu. "Ale," odporoval Jin. "Ale nic." Skočil mu do toho nekompromisně Hoseok. "Namjoone, Jungkooku doufám, že dlouho nečekáte." Usmál se jako sluníčko na  hnoji Hoseok, který pořád tlačil Jina kupředu, aby náhodou neodběhnul k nějakému hřebenu a zrcadlu.

"Hyung," snažil se zadržet hned, který by skončil na obou. "Raději už pojďme." Namjoon naštěstí nevybouchnul. "Skvěle," usmál se Hoseok, nejspíše také tuší, jaký Namjoon je když jde o opozdilce.

"Jungkooku jak to vlastně je s vašim famfrpálovím týmem? Máte vůbec plný stav." Zeptal se Namjoon, když jsme opouštěli prostory hradu a vydali se po školních pozemcích k Prasinkám.

"Jo nakonec se na konkurzu objevil ideální počet uchazečů." Odpověděl jsem mu.

"A co vůbec Jungkooku na jaké pozici jsi." Začal vyzvídat Jin. "Jsem chytač." Usmál jsem se a všichni se najednou zastavili. "Chytač!" Vyřknuli všichni tři najednou. Já na to jako roztomilí králíček přikývnul.

"Blahopřeji Jungkooku," Namjoon mě sevřel v objetí, vzal do vzduchu a otočil se se mnou kolem osy. "Blahopřeji," Jin mě naštěstí jen potřásl rukou.

"Jungkooku nemysli si, že tě budeme šetřit." Uchechtl se Hoseok a dále jsme pokračovali v cestě k Prasinkám. "To si nemyslím ani v nejmenším." Přátelsky jsem ho bouchnul do ramene.

"Tak jsme tady," usmál se Namjoon, byl to malý domek s velkou zavěšenou cedulí na které byli vyobrazeny tři košťata. Byla od Prasinek docela daleko. "Už se nemohu dočkat máslového ležáku," tlesknul s úsměvem Jin a už se hrnul k starým vchodovým dveřím, které hned po otevření hlasitě zavrzali.

Hned jsme vlezli za Jinem. Zdání klame, vnitřní prostory byli o hodně větší než se na první pohled zdá. Bylo tu dost hostů. Povětšinou nejspíše místní, ale některé tváře jsem ze školy poznával. U jednoho ze stolů jsem spatřil našeho učitele obrany proti černé magii, seděl u stolu společně s profesorkou McGonalovou a zdá se, že se dobře bavili.

"Tady je volný stůl." Zavolal Hoseok a ukázal na jeden z menších stolků u okna. "Skvěle," místo bylo celkem odříznuté od ostatních kvůli schodům, který před ním byl. Bylo to tu dost útulné, jak jsem se tak rozhlížel. Možná to bylo postarší stavení, ale dost udržované.

"Namjoone, rád tě znovu vidím. Slyšel jsem, že jsi se stal kapitánem famfrpálového týmu, poté co Bang dostudoval." Přišel k nám postarší muž s dlouhými vousy a vřelým úsměvem. Kolem pasu měl zástěru a v ruce bloček.

"Tak hoši co to bude, pro Namjoona velký ležák a vám?" Usmál se na nás. "Já si dám také velký," usmál se nazpět Hoseok. "Já také," řekl Jina a mě nezbývalo než přikývnout.

"Čtyři velké ležáky, za chvíli tu budou." Zapsal si objednávku pomocí rychlobrku a odkráčel za výčepní pult.

"Tohle mi celé léto chybělo, máslový ležák se čepuje jen na jednom místě na světě a to je tady. Tedy když nepočítáš mistrovství ve famfrpálu, ale tam se na něj čeká i několik hodin." Namjoon si na židli udělal pohodlí a na tváři mu zůstával spokojený výraz.

"Tady to je hoši, čtyři máslové ležáky." Došel s naší objednávkou a položil čtyři krygle na stůl. "Mňamka." Hoseok hned do jedné ze sklenic zabořil svůj nos. Půlka láhve v něm zmizela ani nevím jak.

Když se odtáhl měl pod nosem a vlastně i trochu na nose hromadu pěny. Všichni jsme se mu hned začali smát, protože vypadal jako Santa Klaus. "Co je tu tak vtipné?" Hoseok nechápal, ale poté co Jin vytáhl z kapsy svých kalhot malé kapesní zrcátko a podal mu ho Hoseok pochopil.

"Náhodou vousy mi sluší." Setřel si z obličeji všechnu pěnu a už si raději dával pozor jak pije.

Ahoj drahoušci, dnes je venku opravdu nádherně takže jestli sedíte doma běžte ven. Já jsem si vzala na terasu notebook a pivečko a jsem krásně vychillovaná, že snad budu mít nějaké předepsané kapitoly. Co vy jak trávíte den?