Den po dni, celý rok - každý den nová kapitola, nový příběh. Třistašedesátpět dní v roce v několika větách každý den. Rok 2017 pod drobnohledem.
Možná to jsou reálné věci, možná je to fikce, ale co když se to vše opravdu takto stalo? Co když se to k...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Usedám znaven náročným pracovním dnem k počítači, abych přidal novou kapitolu "vodpadu". Děti v pyžamech, žena v kině, já osiřelý u televize jedním okem sleduji oblíbenou Teorii velkého třesku a druhou polovinou mozku přemýšlím, jaký to byl vlastně den...
Tak nějak potřebuji přepnout hlavu.
Abych změnil myšlenky, začnu zkoumat jaké souvislosti v české historii nabízí šestnáctý květen:
1464 – Poselstvo, které král Jiří z Poděbrad vyslal do Francie, odjelo z Prahy. Odnášelo návrh na vytvoření spolku křesťanských králů, jehož úkolem mělo být omezení vlivu papeže v mezinárodní politice, odvrácení tureckého nebezpečí a zajištění míru v Evropě.1868 – Položen základní kámen Národního divadla.1868 – Premiéra Smetanovy opery Dalibor v Praze.1921 – Byla založena Komunistická strana Československa.1945 – Prezident republiky Dr. Edvard Beneš se z londýnského exilu vrátil do Prahy.
No, tak to je slušný výčet. Tak schválně:
Král Jiří z Poděbrad by se uplatnil i v dnešní době. Tohle už současná či budoucí generace nikdy nedokáže. Smetana? Takový už se nenarodí. Tak to si mohli odpustit. Kdyby věděl, co ho za tři roky čeká...
Nikdy bych neřekl, že právě šestnáctý květen je datem s tak zajímavou shodou významných událostí. A pak, že existuje tuctový den...
Takže vypínám svou únavu, naplno si začínám užívat sitcom Teorie velkého třesku a už se ani trechu neobávám náročných tří dní, které mne od zítřka čekají.
