365/17 - 167 - MISE 1/3

33 0 1
                                                  

16.ČERVNA 2017 - MISE 1/3

ČERVNA 2017 - MISE 1/3

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Pátek je tu. Poslední pracovní den týdne. Časná ranní porada proběhla svižně a věcně a aniž bych jakkoliv a cokoliv v průběhu pracovního dne řešil, tak vše probíhalo ve stejném duchu. Jako kdyby se sám den a mé okolí těšilo na odpoledne...

Nastal den, který jsem si způsobil jen já sám. Pozval jsem rodiče na společný třídenní výlet. Sám sobě jsem jsem vytvořil MISI. Vlakem do lázní, tam do neděle a zpět zase vlakem...

Už samotné odpoledne by vydalo na celou knihu. Už jen než jsme doputovali na vlakové nádraží stálo za to. Představte si scénku. Vystoupili jsme ze zeleného miniautomobilu na parkovišti v Pardubicích. Čekalo nás cca 500m pěšky do vlakové budovy. 

Po 20m se uprostřed silnice děda zastavil a bez ohledu na to, že by ho mohlo přejet auto začal rozhazovat rukama a vykřikovat: "Já jsem takovej vůl, já nechal doma hůl!" Babička neváhala a jala se ho uklidňovat, ale po svém: "No ty jsi opravdu vůl, jedinou starost máš a necháš doma hůl.

Scénka se stále odehrávala uprostřed silnice. Chvíli jsem nechápavě pozoroval své rodiče, jak probírají obří problém chybějící opory pro chůzi a aniž by ubrali na dialogu, tak ani jeden nepozoroval, že děda i bez hole bez problémů míří dál k nádraží. Asi jsem zažil zázrak na vlastní oči. Holt jedeme do lázní...

Cesta vlakem vydala za několik týdnů životních zážitků a společná večeře po úspěšně nalezeném hotelu a ubytování byla jen třešničkou na dortu. Sám jsem zvědavý, jaký bude zítřejší den. 

Jen se obávám, že děda podcenil výši cen v lázeňském městě a jeho finanční fond se první večeří výrazně ztenčil. A to má platit v sobotu oběd, večeři a v neděli oběd... a vynechávám pooobědové kávy a zákusky. Tak snad ho založí babička :) Já jim věřím! Je to prostě MISE!

365/17Zde žijí příběhy. Začni objevovat