365/17 - 001 - START

846 7 2
                                                  

Jak na Nový rok, tak po celý rok! No jasně: když chceš začít psát, tak začni nějakým klišé... To by si člověk mohl říct v momentě, kdy se rozhodne, že začne psát knihu a hned úvodní věta z jeho hlavy vypadne zcela bez zábran nějaké to úsloví. Ale já ho na úvod mám zcela záměrně. 

Mám rád výzvy, a tak mne už delší dobu pronásledovala myšlenka napsat sérii příběhů z vlastního života. Občas zcela reálné, občas zcela fiktivní a někdy tak nějak i napůl. To by nebylo asi nijak zvláštní. Píše kde kdo a kde co. Coby formu úniku z našeho někdy až překotného světa našlo psaní už mnoho lidí. A ani já nejsem výjimkou. Pokusů s psaním mám již za sebou několik. Ale teď bych rád na vše šel zcela jinak. Největším lákadlem je totiž fakt, kterým si sám na sebe záměrně pletu bič - psát každý den, bez jediné přestávky - doma, na cestách, o dovolené,... 

A hlavně: vydržet to celý rok. 365 dní roku 2017!

1.LEDEN 2017

Za první den v roce jsem se naučil nové věci

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Za první den v roce jsem se naučil nové věci. A to je dobrý start pro cokoliv, nejen nového roku.

To, že je venku maxi mráz mne přimělo hledat toho, kdo za to může. Pojal jsem to vskutku odborně. Narazil jsem však na problém, který po probdělé silvestrovské noci je třeba náležitě prošetřit a vyřešit. Víte, že (v podstatě kromě Dědy Mráze z ruské literatury) neexistuje v současném světě, ani v pohanském, ani v řecké mytologii, bůh či bohyně mrazu? Ne, že bych ve všem hledal nadpřirozeno, ale tady na tu krásu přece příroda musela mít nějakého odborníka. Při pohledu ven z okna na nádherně zbělené stromy a keře mi zjištění, že nevíme, kdo za to může, nasadilo do hlavy pořádného brouka. 

Jiskřičku naděje mi nalila informace o východoslovanském bohu STRIBOGOVI - bohu nejasné funkce, kterého zmiňují jen některá dávná díla - Wikipedie tvrdí, že v podstatě jen tři. Dvě neznám, ale to třetí už se mi kolem hlavy kdysi mihlo. No považte. Prý o něm mluví i staroruský hrdinský epos Slovo o pluku Igorově. Výklad jeho funkce pak nabízí z latiny či řečtiny "mráz a chlad". No nevím, moc mne to neuspokojilo. Přiblížit jméno k latinskému frigus či řeckému rigos mi nějak hlava nebere. A onen hrdinský epos? Epos je z Ruska, má neznámého autora, do češtiny ho přeložil Václav Hanka... Ten samý Hanka, co je společně s Josefem Lindou spíše znám jako padělatel rukopisů... Budu muset boha či bohyni mrazu ještě hledat. I když přítel pG (pro neznalé slovníku omladiny pG = přítel Google) dokáže na odkaz bohyně mrazu nalézt zajímavé obrázky... hlavně pro muže.

Druhým podstatným zjištěním prvního dne v roce 2017, kromě neznámého vládce mrazu, bylo podvečerní suché oznámení našich dětí, že zítra nejdou do školy. Zatímco já i moje žena jsme si připravovali komínky oblečení, taštičky s pracovními pomůckami a nastavovali budíky na 5:40, tak obě dcery vesele řádily ve svých pokojíčcích, jako kdyby se nechumelilo. Ne, že bychom jim nevěřili, ale i taky v tomto případě jsme se rozhodli využít služeb pG. No, a jak jinak, měly pravdu. Tomu říkám spravedlnost.

Celá dovolená, celá neděle, to vše ztratilo své kouzlo. Zítra musíme do práce. Nejen dvě traumatizující zjištění, ale to třetí, to teprve nalije krev do žil... No tak tedy: zítra...

365/17Zde žijí příběhy. Začni objevovat