Křehkost a síla květin II - Sedmikráska✅

14. Kapitola: Nezvyklosti

To, že bylo u večeře obvykle téměř pořád ticho, se už dalo považovat za samozřejmé, ale dnes to vážně nebylo ani trochu příjemné. Napětí mezi účastníky bylo takřka hmatatelné a rozhodně nebylo snadné v tak napjaté společnosti setrvat, všichni to však museli vydržet. Dnes dokonce ani madam Norma neřekla jediné slovo, nebo si nepostěžovala na jedinou věc z prožitého dne, což bylo samo o sobě dosti neobvyklé. Nejvíce tu její neutuchající mlčenlivost pociťoval hrabě a to ho přirozeně, a též po právu, znervózňovalo.

Normélie se totiž k včerejším událostem ještě nevyjádřila. Augustin očekával, že hned jak se dnes vrátí ze své celodenní projížďky, jej bude očekávat přímo u hlavních dveří a okamžitě s ním bude chtít mluvit. K ničemu takovému však nedošlo a nakonec vyšlo najevo, že se po něm madam za celý den ani jednou nezeptala. Bylo mu to celé skutečně divné, neboť madam Norma se po něm pravidelně ptala, i když po něm zrovna nic závažného nechtěla a to, že se s ním nechtěla mluvit o tak závažné věci, o níž se včera dozvěděla, mu prostě nešlo do hlavy. Celý den se připravoval na to, že mu odpoledne řádně vyčiní za takové porušení několika společenských a jiných pravidel. Jenže k žádné přednášce nedošlo ani po jeho návratu, ani před večeří. Nejprve to považoval za přínosné, protože to s ní ani řešit nechtěl, ale teď, když viděl a podvědomě cítil to napětí, jež v jídelně panovalo, by byl raději, kdyby svůj názor vyjádřila přímo a pro jistotu se s ním i řádně pohádala. To, že mlčela a on prakticky nevěděl, na čem je, bylo ještě horší, než kdyby na něj křičela a vyhrožovala mu svým odjezdem ze Zámečku společně s Gerbérií a svými dcerami. Náhlá mlčenlivost zkrátka u madam Normy nebyla zvykem a nezvyklosti jsou známkou toho, že je něco v nepořádku.

Toto ovšem nebyla jediná věc, jež se zdála být neobvyklou. Nikdo to sice nijak nekomentoval, ale slečna Meena u večeře přítomna nebyla. Důvod ani nebylo třeba říkat, neboť jej všichni znali, tedy... Alespoň si to prozatím mysleli.

Když všichni dojedli, Augustin jim beze slova pokynul, že mohou odejít, což pro všechny bylo jako vysvobození. Jako první se z jídelny vyřítila, téměř doslova, Katrina a všechny přítomné okamžitě napadlo, že mezi ní a hraběnkou se nejspíš muselo něco stát, neboť obvykle odcházely společně. Obvykle... Dnes se okolo hraběnka motala jen Gerbérie, což Augustin vlastně považoval za zcela přirozené po tom, co si společně dohodli. Neena se také vytratila ale sama. Madam Norma v jídelně, jako jediná, s hrabětem zůstala. Zřejmě právě na takovou chvíli čekala. A teď to přijde, pomyslel si a očekával onen okamžik, kdy po něm vychovatelka začne křičet a případně mu i vyhrožovat, že za takovou nestoudnost, kterou zneuctil její dceru, už s ním pod jednou střechou nezůstane. Postarší dáma však i nadále mlčela. Seděla stále u stolu a pomalu si vychutnávala lahodný jahodový řez. Když se tedy neměla k odchodu, zůstal hrabě raději sedět, i když on sám už neměl v plánu cokoliv pozřít.

„Nechci chodit kolem horké kaše, jak říkávají někteří lidé," řekla vychovatelka náhle a kupodivu mluvila zcela klidně a vyrovnaně. „Vím, že celý den čekáte na to, co vám povím," pokračovala a přitom se na něj ani jednou nepodívala. „Nejspíš vás zklamu tedy, když o tom téměř pomlčím," dodala a významně si vložila do úst další kousek vynikajícího dezertu. „Povím vám jen tohle, a sice že jsem doopravdy ráda, že to nakonec dopadlo právě takto," řekla a poprvé za celou dobu se na Augustina podívala. „Ač si můžete mé počínání nyní vysvětlovat jakkoliv, důležité je jen jedno jediné a to, že Meena není dívkou pro vás a vy nejste muž pro ni," řekla důrazně, ale stále byla podivně klidná. „Tímto rozhodně nechci nějak jít proti vám, či proti své dceři, ale... Vím jen to, že tímto mým výrokem byste se teď doopravdy měli řídit, oba dva," dodala, způsobně si ubrouskem otřela rty, vstala a se vší grácií odešla.