Zajatci pravdy

Kapitola CXVIII~

Ahojky. Tak už jsem tady. Doufám, že jste se těšili, když už jsem to minule ukončila tak, jak jsem to ukončila. :D Já vím, jsem zlá. No, každopádně doufám, že s výsledkem budete spokojeni. :D

„Rád bych vám někoho představil. Ray'lith, pojď mezi nás," řekl a ustoupil ode dveří tak, aby všichni viděli, kdo se za ním skrývá.

Dívka, která se objevila za ním, byla neobyčejná. Většina přítomných překvapením zalapala po dechu. Zvláště pak Lau'ret, Ge'els a všichni ti, kteří se nějakým způsobem podíleli na chodu hry. Bílé vlasy jí sahaly skoro až do pasu. Její zelenomodré oči se zastavily zvlášť na každém z přítomných. Nejdéle však setrvaly na nejmladším ze čtyř xavijských princů. Její, v porovnání s ostatními Xavii, středně vysoká postava, nebyla ničím mimořádná a kromě bílých vlasů na ní nebylo nic zvláštního. Jen ta neobvyklá a možná i trochu děsivá aura, která jí obklopovala, byla pro všechny zcela neznámá.

„Mohl by mi někdo vysvětlit, co se to tu vlastně děje?" Ozval se podrážděně jeden z přítomných, nezasvěcených Xavijů a podíval se tázavě na generála.

Ten se jen blahosklonně usmál a letmo se podíval po dívce, která hrdě stála za ním. Věděl až moc dobře, že dívka se uvnitř rozhodně necítí tak sebejistě, jak vypadá navenek, ale o to víc ho potěšilo, že je tu s ním ochotná hrát jeho hru. Bavilo ho, když mohl sledovat své šokované okolí a ona mu v tom tentokrát opět velmi pomohla.

„Tato dívka je první Zentij, kterého jsme odhalili za pomoci Hry. Zatím jako jediná přešla do své skutečné podoby. Nyní, dámy a pánové, vidíte výsledky našeho projektu, který mnozí z vás považují za zbytečný," pronesl okázale L'argas.

„Dokaž to," vybídl ho onen muž a jeho tmavé oči se přesunuly na Ray, která si zkoumavě prohlížela své okolí. " Jak si můžeme být jistí, že to není jen vámi nastrčená figurka," pokračoval.

„K'iaro, zapni prosím holografický projektor v Trůním sále a otevři v něm složku pod názvem: Raven Black, zdravotnické údaje," řekl Xavij do malého komunikátoru, který měl na řetízku zavěšený na krku.

Záhy se přímo přede všemi přítomnými objevily trojrozměrné obrazy DNA a podrobné zdravotnické záznamy. Texty, popisující prakticky všechno, co se člověka, kterým dříve byla, týkalo, se vznášely přímo před nimi.

„Tohle nic nedokazuje. Je tu jen zdravotní dokumentace nějakého podřadného člověka, který byl připojen k té vaší hlouposti, která jen spotřebovává naší cennou energii," řekl jeden z níže postavených vojevůdců.

„A v tom se právě mýlíš, S'trore. Hned ti dokáži tvůj omyl," zasmál se L'argas a mávl rukou. Ray'lith předpokládala, že podlaha má někde zabudovaný snímač, který vyhodnocuje jeho pohyby.

V ten moment se obrázky změnily a místo nich se tam objevily dva moduly DNA. Ten vpravo byl jednoznačně lidský. Zato ten druhý byl zcela odlišný. V jednom místě bylo možné zahlédnout rozpojující se vazby mezi šroubovicemi. O kus výš, kde by teoreticky nemělo být už nic jiného, než jen zbytky adeninu, thyminu a dalších jednotek tvořící genetickou informaci, se skládal nový neporušený řetězec, který obsahoval tři šroubovice namísto dvou, jak tomu bylo doposud. Jednotky, z nichž se geny skládaly, vypadaly jinak, než předtím. Na některých místech zůstaly stejné sloučeniny, ale na několika dalších se objevily jiné, které lidské oko nikdy nespatřilo.

„A to jako něco dokazuje? Stále to není xavijská DNA," stál si za svým S'tror.

„To máš pravdu, ovšem ta dívka, které jsme tyto vzorky odebrali, rozhodně nebyla člověk. Žádnou nemoc neměla a falešné to taky není. Jak si to tedy vysvětlíš?" řekl již o něco ostřejším tónem generál. Obraz se v tu chvíli opět proměnil. Místo dvou snímků tam byly nyní tři. Poslední obsahoval plně xavijskou DNA.