Zajatci pravdy

Kapitola CXI~

Ahojky. Je tu nový díl a já doufám,že se vám bude líbit. Dneska to nebudu natahovat, protože ještě letím do města. Ráda bych slyšela názory a dojmy 😁 Jako ostatně vždycky. Tak zatím.

„Ano, ale my to zvládneme. Jako ostatně vždycky," řekl s jistotou v hlase a zesílil sevření kolem jejích ramen. Nedodal tím pocit jistoty jen jí a všem okolo, ale hlavně sobě. A to teď potřeboval ze všeho nejvíc.

„Nikdy jsem ti to neřekla, ale nakonec jsem ráda, že nejsem na jejich straně," řekla dívka a podívala se na něj záhadným pohledem. L'argas si jí chvíli přemýšlivě měřil. Nevěděl, jak si ten její pohled má vyložit. Vypadal tak jinak. Jako by si uvědomila něco nového, co jí dodávalo na odhodlání a na klidu.

„Tak to jsem rád, ale řekneme si to potom. Teď to tady bude trochu rychlé," řekl jí šeptem a připravil se do bojové pozice. Vzal své meče a postavil se před ní. To samé udělala i její kamarádka Katarina a L'aureth.

„Já to zvládnu," řekla dívka a do levé ruky uchopila svůj zabijácký meč. Pravá jí bezvládně visela podél těla. Raven se snažila nemyslet na tu bolest, která jí při každém pohybu vystřelovala do ramene i do ostatních částí těla.

„Ne," řekl nekompromisně L'argas a ani se na ní neotočil. Musíme tě hlavně udržet naživu. Ztratila jsi spoustu krve. Sama se podívej na své body života. Díky zranění se ti budou stále snižovat, dokud se plně nezotavíš a to může trvat poměrně dlouho. I když použiješ elixír na jejich zvýšení, stále je tu velké riziko. Tvá pravá ruka pro tebe bude velký handicap. Jenom by ses neustále odkrývala. To by vůbec nebylo dobré. Jeden z nás by tě musel hlídat. My dohlédneme na to, aby se k vám nikdo nedostal a ty se zatím dej do pořádku. Později tě budeme potřebovat. Pokud vše půjde podle plánu, začne nás rychle ubývat a my budeme potřebovat každý volný meč či dýku, ozval se jí v hlavě jeho hlas.

Dobře, ale pokud půjde do tuhého, neberu ohled na ruku a jdu vám na pomoc, uzavřela to dívka a pomalu se odploužila na druhou stranu jeskyně, kde se sesunula v zemi. Zaujala meditační pozici, opatrně položila svou pravou ruku na koleno a soustředila se na zacelení svých ran. Magická energie, kterou mohla používat, začala ubývat a dívka ucítila, jak jí rána začíná pálit. Její mysl při tom náhlém podnětu trochu zakolísala a Ray se přestala soustředit, ale hned to napravila.

Mezitím se v místnosti objevili jejich nepřátelé, v čele s černovlasou dívkou. Jejich nynější vůdkyně se spokojeně podívala k lem. Zahleděla se směrem, kde stáli poslední dva administrátoři čekající na přenos.

„Dostali jste možnost se vzdát, ale nevyužili jste ji. Teď za to zaplatíte svými životy. O vaše pomocníky se nemusíte se bát. Jeden náš člen se za lidi, kteří vám pomáhali, přimluvil. Což se ovšem nedá říct to nikom z vás," ušklíbla se a společně se svými několika nejsilnějšími společníky vyrazila proti L'argasovi a jeho spolubojovníkům.

Maleken, která byla také mezi útočícími hráči, pohledem přelétla místnost a hledala Raven. Když jí našla, oči jí málem vypadly z důlků. Rozervané brnění na pravém rameni bylo pokryto její krví plášť byl také hodně poničený ný. Jedna jeho část byla doslova rozervaná. Její celkový vzhled rozhodně neodpovídal klidnému výrazu a celkové vyrovnanosti, kterou její obličej ukazoval světu.

Destiny se ale svou kamarádkou nemohla zabývat dlouho. Luk proti ní hodil jednu ze svých dýk, které měl pečlivě schované u opasku. Rusovlasá zaklíčnaka se jí skoro nestihla vyhnout, ale její instinkty byly silnější než ona. Zcela nezávisle na své vůli se stočila na bok. Zbraň letící vzduchem kolem ní proletěla a rozřízla její tmavě zelený rukáv. Mal v zápalu boje ani necítila, jak jí kapky krve stékají po ruce až k zápěstí.