Mischief managed ✔

Kapitola stá čtvrtá - Staří (a noví) známí

,,TICHO!" Velkou síní se rozlehl hlas profesorky McGonagallové, která se snažila vyžádat si pozornost a překřičet bavící se studenty. Panoval mezi nimi strach a nejistota. ,,Studenti, kterým již bylo sedmnáct let, tu mohou zůstat a pomoct. Ty mladší pošleme okamžitě domů."

,,Lae, musíš jít," chytla svou kamarádku Natasha za ramena a podívala se jí zhluboka do tmavých očí.

,,Nemůžu vás tady nechat," zašeptala a oči se jí rozšířily strachem.

,,Je ti teprve šestnáct, musíš domů," zavrtěla Natasha hlavou, ,,odejdi. Letty, musíš jít. Je to pro tvoje dobro."

,,Ale co ty a Edward!" vykřikla zoufale.

,,Ne, Letty. My tu zůstaneme a pomůžeme. Musíš domů. Je to nebezpečné," krátce ji sevřela v objetí, do kterého se snažila dát všechny své pocity. ,,Mám tě ráda, Lae. Jsi silná holka, ale musíš odsud pryč."

,,Co když se vám ale něco stane," zašeptala třesoucím se hlasem a v očích ucítila slzy.

,,Tohle je válka, Lae. Válka s sebou přináší oběti. A ty moc dobře víš, že s Edem budeme bojovat za tu dobrou stranu," usmála se na ni a popostrčila ji k davu mladších studentů. ,,Honem, Letty. Ať jsi doma co nejdříve, daleko odsud."

,,Letty!" objevil se u nich udýchaný Edward a rychle svou kamarádku objal. ,,Přemístíš se domů. My se s tebou spojíme hned, jak to bude možné."

,,Opatrujte se," pohlédla na ně se slzami v očích, ,,mám vás ráda. Nenechte ho, aby zničil víc rodin a víc štěstí, než je třeba." Pak se na ně ještě naposledy pousmála, než s ostatními studenty následovala Křiklana ven z Velké síně.

,,Co máme sakra dělat?" vydechla zoufale Natasha a rozhlížela se kolem. Všude panoval zmatek, viděla několik bystrozorů a členů Fénixova řádu.

,,Remusi!" vykřikl Edward, popadl Natashu za ruku a táhl ji k muži s hnědými vlasy protkanými šedinami a jizvami na tváři. ,,Kde je Nymfadora?"

,,Ahoj, Edwarde," pousmál se na něj, ,,Nymfadora je v bezpečí doma, neboj se."

,,Je nějaký plán?" zajímal se Ed a palcem povzbudivě hladil Tashu po hřbetu ruky.

,,Ano," přikývl vážně Lupin, ,,Minerva probírala bitevní plán a na jednotlivá stanoviště rozmisťuje bystrozory a členy Fénixova řádu. K nim samozřejmě posily, čím víc nás bude, tím líp. Má velkou armádu," dodal znepokojeně. ,,Všichni se budou snažit, co to půjde. Buďte opatrní!" S těmito slovy zmizel, protože ho k sobě volal Arthur Weasley.

,,No paráda," povzdychl si Edward a vytáhl z hábitu svou hůlku. Tasha udělala to samé. ,,Tak kam půjdeme?"

,,Já... já nevím," dostala ze sebe bezmocným hlasem. Teď, když to mělo každou chvíli vypuknout, se jí strachem sevřely útroby. Co když se Edwardovi něco stane? Co když se stane něco jejímu otci? Nebo Severusovi?

,,Hele, budeme v pohodě," řekl Edward, jako by jí četl myšlenky. ,,Pojď sem," přitáhl si ji k sobě do náruče a políbil ji do vlasů. ,,Miluju tě, ano?"

,,Já tebe taky," zašeptala a nadechla se vůně jeho těla. Najednou jí bylo do pláče. Musí to zvládnout. Prostě musí.

•••

Pán zla stál na kopci nad hradem a sledoval, jak se kolem Bradavic tvoří ochranná bariéra. Za ním stáli jeho věrní stoupenci a u nohou se mu plazil had Nagini.

,,Jsou tak hloupí..." řekl si pro sebe a pevně sevřel Bezovou hůlku, ,,cožpak si myslí, že se mi ubrání? Jsou stateční, to ano... ale proti mně nemají šanci."

,,Můj pane," ozvala se váhavě Bellatrix. ,,Kdy už budeme moci zaútočit?"

,,Cožpak jim nedáš ani čas na to, aby se připravili?" ušklíbl se Pán zla. ,,Ale budiž... začněte."

Smrtijedi pozvedli hůlky a vypálili na bariéru kouzla, která ji měla prolomit a oslabit. Skutečně se na ní začaly utvářet malé díry.

•••

,,Ede? Edwarde, kde jsi?" křičela Natasha a rozhlížela se všude kolem sebe. Jak tu panoval zmatek, studenti do sebe vráželi a pobíhali z místa na místo, ona i Ed se od sebe odpojili. Potřebovala ho najít. Potřebovala ho mít u sebe, aby měla jistotu, že je v pořádku.

,,Och-" do někoho vrazila a ten někdo ji pevně zachytil. Zvedla hlavu a pohlédla do tváře zrzavého kluka.

,,Frede," vydechla překvapeně a zadívala se na jeho dvojče postávající za ním. ,,Georgi-"

,,Obráceně," řekla dvojčata jednohlasně a zazubila se.

,,Moc se omlouvám," vychrlila rychle, ,,a ráda vás vidím."

,,Nápodobně," mrkl na ni Fred.

,,Neviděla jsi Leeho?" ptal se George.

,,Bohužel ne," zavrtěla hlavou, ,,a vy jste neviděli Edwarda Tonkse?"

,,Taky ne," pokrčil rameny Fred a trhl sebou, když uslyšeli hlasitou ránu. Vyhlédli z okna ven. ,,Ale ne..."

,,Ta bariéra moc dlouho nevydržela," protočil očima George, ,,musíme jít. Zatím, Natasho, a hodně štěstí!"

,,Vám taky!" zavolala za nimi a pocit potěšení, že konečně mluvila po takové dlouhé době s dvojčaty, najednou zmizel. Viděla, jak se bariéra trhá s kusy odpadávají k zemi. Je to tady. Za pár chvil sem vniknou smrtijedi a závěrečná bitva započne.

Musela ale najít Edwarda. Rychle se rozeběhla ke schodišti a vyběhla nahoru. Cestou vrážela do vystrašených studentů, kteří běželi dolů.

,,Ede! Ede!" volala stále dokola.

,,Taky hledáš Edwarda?" ozval se za ní ženský hlas a ona se rychle otočila. Stála za ní žena s hnědými vlasy, která byla Edovi celkem podobná.

,,Tonksová?" zeptala se nejistě.

,,Teď už Lupinová," zasmála se, ,,ale jo, dřív Tonksová."

,,Myslela jsem, že hlídáte Teddyho," podivila se.

,,Nedokázala jsem jen tak nečině sedět na zadku s vědomím, že vy tu budete bojovat," vysvětlila překotně a strhla ji k zemi, když oknem proletěla kletba, roztříštila ho a i zeď za nimi. ,,Ajajaj. Musím najít Remuse. Zatím!" A Tasha zůstala zase sama.

Tak dobře, pomyslela si a odhodlaně sevřela hůlku v ruce, nechej to teď být. Dokaž, že jsi žena a že ses něco naučila. Musíš bojovat. Sama. Mysli jako nepřítel, buď o krok před ním. Buď mrštná a bystrá.

,,To zvládnu," zašeptala si pro sebe a teď pro změnu seběhla zase schody dolů. Z nádvoří se ozýval křik. Smrtijedi už sem nepochybně vnikli. Kletby narážely do zdí a pomalu hrad ničily. Tasha nabývala pocitu, že tuhle válku nikdy nedokážou vyhrát.

Ale bez víry ničeho nedosáhneme, a proto pečlivě namířila hůlkou na smrtijeda, který se přemístil do chodby a chtěl zaútočit na dvě nebelvírské studenty, a její omračující kletba ho zasáhla přímo do zad.

•••

Probojovával se přes zaplněné nádvoří a snažil se najít Natashu. Země se otřásala a když se otočil, aby zjistil, kdo je toho příčinou, pohlédl na velikánského obra.

•••

Už v příští kapitole někdo zemře! Tipnete si kdo?:'DD
Doufám, že se vám líbila:)
-Milka♥