Mischief managed ✔

Kapitola devadesátá - Sectumsempra

Severus hned o několik dní později zamířil za Brumbálem, aby ho informoval o Natashině situaci. Vypadalo to, že to ředitele ani v nejmenším nepřekvapilo - a nebo se předávkoval citronovými bonbony a měl otupělou mysl, jak si profesor lektvarů při pohledu na poloprázdný sáček pomyslel.

,,Čekal jsem, že k tomu dříve nebo později dojde," souhlasil Brumbál a zamyšleně hleděl na svou zčernalou ruku. Severuse zajímalo - již poněkolikáté - co se asi řediteli honí hlavou. Myslí na čas, který se mu krátí?

Černovlasý muž si pouze odfrkl. Jistě, Brumbál se ve svých domněnkách většinou nemýlil. Nejspíše by byl lepším věštcem než byla profesorka Trelawneyová.

,,Ovšem co se týče slečny Minkovskijové," povzdechl si Brumbál a začal si zdravou rukou hladit svůj dlouhý, stříbrný plnovous, ,,bojím se, že tady žádné východisko nenalezneme. Čas zahojí všechny rány a utlumí její bolest."

,,A co máme pro Merlina dělat s Natashou?" protočil očima Severus. Možná se mu to zdálo, ale měl pocit, jako by se Brumbál hovoru ohledně ní vyhýbal.

,,Ach ano," přikývl pomalu a zadíval se na svého fénixe, snad aby se nemusel Severusovi podívat do očí, ,,nejsem si jistý, zda tady nějaké řešení dokážeme najít. Rozhodla se sama, ze své vůle. Jsem si jist, že za to mohla zoufalost, když jste mě informoval o jejích zpřetrhaných vztazích s přáteli," Severus protočil očima. Možná by bylo vážně lepší, kdyby už Brumbál nemluvil. Nebo nejedl citronové bonbony. ,,Zoufalství nutí člověka provádět zoufalé činy, které jdou ruku v ruce se zoufalými rozhodnutími." Jako kdyby to snad nevěděl. Tentokrát to byl Snape, který odvrátil hlavu. Moc dobře věděl důvod, proč se přidal k Voldemortovi. Byl zoufalý, chyběla mu Lily. A přesně tak se to dělo i s Natashou.

,,Dobrá," zavrčel Severus a vstal z křesla, ,,potřebuji ještě doopravit testy. Už půjdu."

,,Samozřejmě," usmál se Brumbál, ,,dobrou noc, Severusi." Vypadalo to, že chce dodat ještě něco, ale nakonec se odmlčel a Snape vyšel z ředitelny ven.

•••

Jak týdny ubíhaly, Draco s Natashou se stále snažili přijít na nějaký rozumný plán. Malfoy přidal do medoviny jed, avšak byl to jen další špatný krok. Stejně jako zakletý náhrdelník se totiž nedostala Brumbálovi do rukou, ale napil se jí Weasley, který díky tomu strávil nějaký ten čas na ošetřovně. Draco se z toho nijak netěšil, ačkoliv zrzka nesnášel.

,,Něco přece vymyslet musíme," zoufala si Natasha, když se leden přehoupnul v únor. Snažila se Lae a Edwardovi vyhýbat, co to šlo, ale občas se to zkrátka nevydařilo.

,,Zajdu si na snídani," zamumlal Draco, který byl bledý a nevyspalý. Dokazovaly to nepěkné kruhy pod očima.

,,Jasně, zatím," přikývla Natasha. Rozhodla se zůstat v Komnatě nejvyšší potřeby, a nebo si později dojít pro nějakou knihu do knihovny.

Draco mezitím došel na snídani, ale když procházel mezi kolejními stoly, uviděl něco - nebo spíš někoho - co ho donutilo se zastavit. Nedaleko od něj stála Katie Bellová, to byla ta dívka, která se dotkla zakletého náhrdelníku. Bavila se s Potterem a když Draca spatřila, zmlkla. Malfoy zazmatkoval, když se nebelvír otočil, a okamžitě vyšel z Velké síně ven.

Nevěděl, že ho Harry sleduje, a tak rychle zamířil do chlapecké umývárny. Opřel se o jedno z umyvadel, opláchl si obličej a začal zhluboka dýchat. Dech se mu zadrhl, a když zvedl hlavu, v odraze spatřil svého úhlavního nepřítele.

,,Vím, že jsi to byl ty, Malfoyi," ozval se Harry chladně, ale to už po něm Draco začal metat kletby. Harry na nic nečekal a útok mu vrátil. Bylo slyšet tříštění skla. Pak na pár chvil nastal klid. Oba chlapci slyšeli jen tekoucí vodu, než se Harry odvážil vykouknout zpoza zdi a znovu vykrýt Malfoyovu kletbu.

,,Sectumsempra!" zaburácel Potter a konečně Draca zasáhl. Překvapilo ho ale to, co se stalo. Jako kdyby Draca probodla neviditelná šavle, z jeho hrudi náhle vytryskla krev. A nejen z hrudi. Na celém těle se začaly vytvářet ranky, ze kterých začala vytékat krev. Malfoy padl do vody a skučel bolestí.

,,Draco!" uslyšel dívčí výkřik a vzápětí se kolem Harryho prohnala jako blesk tmavovlasá dívka. Než se stačil vzpamatovat, někdo ho surově odstrčil. Byl to Snape, který poklekl k Dracovi, k druhému boku než klečela Natasha, která měla ruce od krve a snažila se to zastavit. Profesor vytáhl hůlku a přejel jí po blonďákových ranách. Zamumlal několik slov a k překvapení obou studentů se rány začaly zocelovat.

,,Jak...?" vydechla zmijozelská studentka, když tak Snape zopakoval i potřetí a společně pomohli Malfoyovi vstát.

,,Pojďte, doprovodíme vás na ošetřovnu," zamumlal Snape, ale ještě než odešli, otočil se k Harrymu, ,,a vy tu na mě počkáte, Pottere."

Vyšli z umývárny, podpírajíc Draca. Natasha byla dost vyděšená, ale Severus dokázal zachovat chladnou hlavu. Ostatně jako vždy. Navíc měl neblahé tušení, že ví, jak se Potter o téhle kletbě dozvěděl.

,,Jak jsi věděla, že je v umývárně?" zeptal se jí Severus. Draco byl dosud trochu mimo smysly.

,,Chtěla jsem si zajít do knihovny, když jsem uslyšela křik. Pak už jsem viděla, jak Draco začíná krvácet," odpověděla mu rozechvělým hlasem. ,,Bude v pořádku, že ano?"

,,Samozřejmě, z toho nejhoršího se už dostal," přikývl Severus, ,,pár dní si ale bude muset poležet na ošetřovně a ty rány budeme muset mazat třemdavou, aby mu nezůstaly jizvy."

,,Co se stalo?" přispěchala k nim madame Pomfreyová, když vešli na ošetřovnu. Položili Draca na lůžko a ošetřovatelka ho prohlédla. Severus jí mezitím ve stručnosti vylíčil, co se stalo, a potom zmizel. Tasha pochopila, že spěchá za Potterem.

Madame Pomfreyová přinesla třemdavu a Natasha Dracovi rozepla košili. Zachvěla se při pomyšlení na Edwarda. Nejspíše by se mu to moc nelíbilo.

,,Jsem si jistá, že to zvládneš, můžeš se o něj postarat," usmála se na ni ošetřovatelka, když jí ukázala, jak mu má mast na rány natírat.

,,Ach, Draco," vzdychla si Natasha, jakmile ošetřovatelka zmizela a ona tak osaměla. Jemně mu natírala mast na rány a sledovala jeho bledou tvář. Po chvíli se Dracovi zachvěla víčka a on unaveně otevřel bouřkové oči.

,,Kde to jsem?" zašeptal a trochu sykl bolestí, když se Tasha dotkla jeho rány.

,,Na ošetřovně, Potter tě zasáhl nějakým kouzlem, a kdyby nepřišel Severus, nejspíš bys vykrvácel," vysvětlila mu tlumeně. Draco se nadzvedl na loktech a zadíval se na svou krvavou košili a i na krev na břiše. Natasha se lehce zarděla, ale pokračovala dál v mazání jeho ran. Blonďák ji chytil za ruku.

,,Co to děláš?" zeptal se potichu a zadíval se jí do očí. Po pocitu, který se dostavil, když se tehdy Natasha s Edwardem políbili před celou školou, už nebylo dávno ani památky. Tehdy se cítil ublíženě, zlomeně, zdrceně... smutně.

,,Po tomhle ti nezůstanou jizvy," řekla také tlumeně a přestala, když ji stále držel za ruku. Navzájem si hleděli do očí a Dracovi v tu chvíli bylo úplně jedno, že je tu skoro polonahý.

,,Děkuju," zašeptal a druhou rukou ji jemně pohladil po tváři. Zachvěla se a on se pousmál. ,,Úplně za všechno. Nejen za tohle."

,,Něco vymyslíme, Draco," slíbila mu Natasha stále držící třemdavu.

On se ještě víc pousmál a naklonil se k ní, až mohl vidět její maličké pihy na nose. ,,Já to přece vím," zašeptal a spojil jejich rty v jemném polibku.

To ale ani jeden z nich netušil, kdo stojí u dveří a sleduje je.

•••

Jak ubíhaly měsíce, Voldemort začínal být netrpělivý. Chtěl mít už Brumbála co nejrychleji mrtvého, aby se mohl někam posunout. Takhle mu akorát blokoval všechny plány a neumožňoval mu dostat se blízko k Potterovi.

•••

Noo...tak kdo myslíte, že je to viděl?😃
A kdo už Draca s Tashou shipuje?😂
Komentáře u minulé kapitoly mě hrozně potěšily, děkuju!!💞
-Milka💞