Mischief managed ✔

Kapitola stá první - Stříbrná laň

Spousta studentů nový režim v Bradavicích nenáviděla, a proto se na vánoční prázdniny velká většina vracela domů. Mezi nimi byl i Draco Malfoy, ovšem ten se domů vracel z jiného důvodu. Musel, protože to po něm požadoval jeho otec a to jen kvůli smrtijedství.

Jako jeden z mála zmijozelských studentů teď seděl v bradavickém vlaku a zamračeně pozoroval okolí, doufajíc, že vlak co nejrychleji dojede do Londýna. Seděl v kupé sám a hlavou mu poletovaly ne moc hezké myšlenky. Bylo mu jasné, že Natasha se teď někde vesele baví s Lae a Edwardem. Jak on ho nenáviděl...

Neustále ho sžíral pocit, že ho Natasha sprostě vyměnila. Zatnul ruce v pěst. Za všechno může Tonks. Kdyby tu nebyl, Natasha by seděla v kupé s ním a třeba by byli víc než přátelé. Jak se jen může s tím otravným mrzimorem bavit?

,,Dáš si něco, drahoušku?" vyrušila ho z myšlenek dáma s vozíčkem plným jídla. Draco po ní střelil nerudným pohledem.

,,Vypadám snad na to?" zavrčel a ještě se dlouhou dobu díval na dveře, které dáma zase zavřela a raději přejela k jinému kupé.

Povzdechl si a opřel si čelo o chladné okno. Byl čas oběda. To znamená, že má ještě polovinu cesty před sebou.

•••

,,Hej, Tasho!" jakmile se zmijozelská šesťačka otočila, na obličeji jí přistála sněhová koule. Zaslechla Edwardův a Laein smích a nabručeně si sníh setřela z obličeje.

,,To je hrozně vtipný," zavrčela a pak dostala nápad. Rozeběhla se směrem k lesu a ignorovala nechápavé výkřiky svých přátel. Zaběhla do lesa a skryla se za strom. Nabrala sníh do rukou a uplácala sněhovou kouli. Takhle to opakovala stále dokola, dokud neměla slušnou zásobičku.

Vytáhla svou hůlku a namířila ji na sněhové koule. ,,Wingardium leviosa," zašeptala s úšklebkem a pozorovala, jak se koule jedna po druhé postupně vznesly do vzduchu. Aby je udržela ve vzduchu všechny, stálo ji to pečlivé soustředění a pak hlasitě zaječela.

,,Natasho!" vykřikl Edward a vběhl do lesa, Lae se držela hned za ním. Postupovali podle jejích stop a když už se blížili ke stromu, za kterým byla schovaná, zaútočily na ně sněhové koule.

,,Kdo se bude smát teď?" uchechtla se Natasha a vykoukla zpoza stromu. Ed s Lae byli celí od sněhu.

,,Hej, báli jsme se, že se ti něco stalo!" vyčetl jí Edward.

,,To bylo zmijozelské," přikývla poraženě Letty a oprašovala si sníh z oblečení. Náhle za sebou uslyšeli křupání sněhu a rychle se otočili.

Byl to ale jen Neville Longbottom, Ginny Weasleyová a Lenka Láskorádová. Natasha se na Ginny zamračila a Lae se tázavě zadívala na Lenku, zatímco Edward a Neville si klidně hleděli do očí.

,,Mohl bych si s tebou promluvit, Edwarde?" zeptal se ho Neville. Mrzimor přikývl a oba dva odešli kousek dál od děvčat.

,,Co mu chce?" zavrčela Natasha směrem k Ginny.

,,Proklít ho rozhodně nechce," odpověděla jí nepříjemně. Lae s Lenkou se na sebe rozpačitě podívaly, ale ani jedna se nechtěla do diskuze svých kamarádek míchat.

,,Mám takovou prosbu, Edwarde," začal tlumeným hlasem Neville, ,,dáváme dohromady Brumbálovu armádu a sháníme co nejvíce členů. Učíme se doopravdy bojovat a stavíme se proti těm směšným nařízením. Napadlo mě, jestli by ses k nám nechtěl přidat."

Edward váhal a s odpovědí si dal načas. Věděl, že do Brumbálovy armády vstoupilo i pár jeho spolužáků z Mrzimoru a on navíc nový režim nesnášel...

,,Viděl jsem, jak ses postavil Carrowovi," dodal Neville. ,,Bylo to od tebe odvážné."

Mrzimor se na něj usmál. ,,Dobře," přikývl nakonec a stiskl Nevillovi ruku, ,,připojím se k vám."

•••

,,Řediteli, nesu vám nové zprávy!" Snape se odvrátil od Brumbálova obrazu, se kterým ještě před chvilkou rozmlouval, a kývnutím hlavy Phinease Nigelluse Blacka pobídl, aby pokračoval. ,,Utábořili se v Deanovském lese! Ta mudlovská šmejdka-"

,,Nepoužívejte tenhle výraz!" vyštěkl Snape. Spojoval si ho s Lily, jen díky tomuhle špatnému výrazu definitivně ukončil jejich přátelství. Kdo ví, co by se jinak stalo, kdyby ho nikdy nepoužil. Ale to se nikdy nedozvíme.

,,Dobrá, dobrá," zavrčel podráždně Phineas a šlehl pohledem po usmívajícím se Brumbálovi, než svůj pohled opět přesunul na současného bradavického ředitele. ,,Ta Grangerovic holka o něm mluvila, zrovna když otevírala kabelku. Slyšel jsem ji."

,,Výborně, výborně!" pochvaloval si potěšeně Brumbál a obrátil se na Snapea. ,,Vezměte ten meč, Severusi. Nezapoměňte, že Harry musí prokázat odvahu a musí ho doopravdy potřebovat, aby ho získal. Nesmí zjistit, že ho dostal od vás, na to nezapomínejte! Kdyby se Voldemortovi podařilo přečíst Harrymu myšlenky a dozvěděl by se, že mu pomáháte-"

,,Já vím!" ohradil se stroze Snape. Přistoupil k Brumbálovu portrétu a zatáhl za jednu stranu jeho rámu. Portrét se odklopil a ze skryté dutiny za ním Severus vytáhl Nebelvírův meč. ,,Jsem nucen mu ten meč předat, aniž bych věděl, k čemu důležitému ho Potter potřebuje. Ještě stále mi to odmítáte prozradit? Proč je tak důležité, aby ho dostal?" vyptával se, když si přes hábit přehazoval cestovní plášť.

,,Myslím, že vám to raději neprozradím," usmál se tajemně Brumbál, ,,Harry už bude vědět, co s ním udělat a k čemu ho použít. Buďte opatrný, Severusi. Po té nehodě s Georgem Weasleym by vás asi neuvítali s otevřenou náručí-" Severus byl nucen zúčastnit se pronásledování Harryho Pottera a jeho kletba nešťastnou náhodou zasáhla ucho jednoho z dvojčat.

,,Nemějte strach, Brumbále," ujistil ho Snape, když odcházel ke dveřím. ,,Mám plán..." A vyšel z ředitelny ven. Na chodbách panovala tma, vždyť taky už byla noc. Co nejtišeji scházel po schodech až k hlavní bráně, kterou kouzlem otevřel. Bylo štěstí, že nikoho nepotkal, a ačkoliv byl ředitel, i tak by to mohlo vést k nepříjemným otázkám, kam v tuhle noční hodinu jde.

Jakmile se dostal za hranice, odkud se už mohl přemisťovat, přemístil se rovnou do Deanovského lesa. Rozhlédl se kolem sebe, ale to mu bylo málo platné, jelikož tu panovala dost velká tma. Doufal, že Potter je někde blízko. Nepochybně použili ochranná kouzla.

,,Expecto patronum," zašeptal Snape a z jeho hůlky vytryskla stříbrná záře, která získávala tvar zvířete. Za malý okamžik před ním stála nádherná laň a dívala se na něj svýma krásnýma očima. Připomínala mu Lily. Stělesnění krásy a nevinnosti.

,,Najdi Harryho Pottera," řekl jí tlumeně, ,,najdi ho a doveď ho k jezírku." Laň přikývla na souhlas a otočila se. Ladným krokem se rozešla pryč od něho a on ji ještě chvíli pozoroval, než se otočil k jezírku.

,,Diffindo," namířil hůlkou na led a ten puknul. Objevila se malá trhlina, přesně taková, aby do ní mohl Nebelvírův meč uložit. Zadíval se směrem, kterým jeho laň zmizela a doufal, že si Harry pospíší.

•••

Jediné novinky, které o své dceři věděl, byly díky Dracovi. Když se ho ale na ni ptal, připadalo mu, že je nějaký podrážděný, přesto mu však klidně, ačkoliv stroze, na jeho otázky odpověděl a potvrdil mu, že jí nic nehrozí.

•••

Už za chvilkuuu tu bude bitva o Bradavice! Do komentářu si můžete tipnout, koho asi tak zabiju😂😂
Snad se vám kapitola líbila☺
-Milka♥