Mischief managed ✔

Kapitola čtyřicátá devátá - Rychlá pomoc

Práskl za sebou dveřmi a urychleně zamířil do pracovny. Teď to všechno byla jen hra s časem a pokud se mu včas nepodaří dokončit onen lektvar, z téhle hry vyjde jako poražený. A čas, který je velice dobrý přítel Smrti, jí přivede novou duši.

Rychle potřásl hlavou, jako by tím chtěl tyhle děsivé myšlenky vyhnat. Přistoupil ke kotlíku, ve kterém tiše bublal lektvar, a zamračil se. Kéž by se dal postup urychlit!

S tichým povzdechem vzal již určené množství sedmikráskových kořínků, které se značným soustředěním začal krájet. Snažil se, aby byly kousky stejně veliké a po pár minutách - jelikož už v tom měl dlouholetou praxi - je ještě lehce nadrtil.

Začal je po malých dávkách přisypávat do lektvaru, pokaždé dvakrát zamíchal. Vždy se ozvalo tiché zasyčení, jako syčení hada, když se malé kousíčky kořínků sedmikrásek dotkly tmavě fialové hladiny lektvaru.

Nakonec zbývala předposlední přísada, bohužel ale až za pět dní. Severus se ještě chviličku díval na bublající lektvar, pak ztlumil oheň a vyšel z pracovny ven v poněkud zasmušilé náladě.

Sotva za sebou zavřel dveře, z krbu vyšlehly zelené plameny a v následující chvíli před krbem stál Albus Brumbál oprašující si svůj hábit.

,,Chodíte si sem, kdy chcete, Brumbále," zavrčel Severus a založil si ruce na hrudi.

,,Promiňte mi to, Severusi," usmál se na něj a lišácky mu přitom zajiskřilo v očích, ,,ale madame Pomfreyová mě informovala o tom, co se stalo."

,,Jestli jste mě přišel politovat, tak prosím, můžete odejít, já o vaši lítost nestojím," odsekl Severus.

,,Kdepak," zavrtěl hlavou Brumbál, ,,moc dobře to vím, a navíc, má lítost by k ničemu stejně nebyla. Ale, promiňte mi to, moc dobře si vzpomínám na dobu, kdy-"

,,Neříkejte to," varoval ho Severus, ,,dnešek je už takhle pokažený dost. Nemusíte... nemusíte otevírat staré rány."

,,Jistě," pokýval hlavou Brumbál, ,,přišel jsem kvůli tomu vašemu lektvaru. Kdy by měl být hotový?"

,,Za pět dní," zamumlal Snape.

,,Ach," vzdychl ředitel, ,,to už může být pozdě-"

,,Jako bych to nevěděl, Brumbále!" vyštěkl pobouřeně Severus.

,,Uklidněte se," mírnil ho s úsměvem, ,,přišel jsem vám dát radu, která by přípravu lektvaru mohla urychlit."

,,To jsem tedy zvědav jakou," odfrkl si, ale musel si přiznat, že byl docela zvědavý. A pokud to opravdu pomůže...

,,Pokud do lektvaru přidáte dráp geparda," začal Brumbál, ,,hned další den budete moct přidat krev jednorožce, jelikož se příprava urychlí. A mimochodem, nezapomeňte připravit Bílý dech. V krvi bude mít převážně baziliškův jed, nemůžeme to jen zastavit, musíme ten jed odstranit."

Severus se plácl do čela a tiše zaklel. Tak primitivní! Proč ho to nenapadlo?

,,Máte pravdu. Tak primitivní věc."

•••

,,Madam Pomfreyová, prosím-"

,,Řekla jsem ne!"

,,Je to naše kamarádka!"

,,Ne, žádné návštěvy!"

,,Ale proč ne?"

,,Tohle je ošetřovna, Tonksi, přestaňte tak vyvádět."

,,Pojď," zabručel Edward, když pochopil, že madame Pomfreyová si bude pevně stát za svým a na ošetřovnu je nepustí. Chtěli jít za Natashou, chtěli alespoň vidět, jak dýchá... Protože oba dva mučilo jen pomyšlení na to, že už je možná-