Mischief managed ✔

Kapitola devadesátá osmá - Nebelvír v Mrzimoru

Co se dělo za branami bradavického hradu se studenti dozvídali ze zpráv v Denním Věštci. Skoro všichni se dennodenně strachovali o své příbuzné, zda si Voldemort právě dnes nevybral je. Dříve bezpečný hrad pro ně už bezpečným nebyl.

Změnila se také výuka a to hlavně díky sourozencům Carrowovým. V hodinách Černé magie se učili hlavně o kletbách, které se nepromíjejí, a starší studenti je zkoušeli na těch mladších. Alecta Carrowová jim na Studiu mudlů pořád dokola opakovala, že mudlové a mudlovští šmejdi jsou odpad a že je potřeba s nimi skoncovat. Studenti už ani neměli chuť hrát famfrpál nebo chodit na návštěvu do Prasinek.

Učitelé, kteří už v Bradavicích byli nějakou dobu, s tímto nesouhlasili a snažili se studenty co nejvíce chránit. Zrovna jeden říjnový den Edwardu Tonksovi přetekl pohár trpělivosti. Když viděl, že jeden sedmák ze Zmijozelu na chodbě mučí druháka z Havraspáru, rozeběhl se za ním a na sedmáka se vrhnul. K jeho smůle se zrovna u velké síně objevil Amycus Carrow, na kterého Edward vyjel taky.

,,Tohle, tohle!" ukazoval na druháka, který se držel za hruď. ,,Tohle, že nám má být k něčemu dobré? Tohle je ubohost toho největšího kalibru! Takhle se převyšovat nad menšího?!"

,,Jenže takhle to tam venku funguje, chlapče!" zachechtal se drsně Carrow. ,,Ti silnější vyhrávají."

,,To je hnus!" křikl mu Edward do tváře. Natasha jejich potyčku sledovala stejně jako celá Velká síň. ,,Všechno, co nám tady říkáte, jsou sprosté lži! Že záleží na čisté krvi, dobrém jméně! Takhle to vůbec není, jde o to, co máte uvnitř! To Brumbál nám vždycky říkal-"

,,Brumbál byl senilní blázen!" vyštěkl Carrow, kterému se Edwardovo chování ani v nejmenším nelíbilo. Natasha se bála, že bude-li Ed pokračovat, nedopadne to pro něj dobře.

,,-že nezáleží na tom, jak se kdo narodí, ale co se z něj stane!"

,,Tak to stačí!" přerušil ho rázně Carrow a Tasha si až teď všimla, že v ruce držel hůlku.

,,Jen si něco zkuste!" prskl mu Edward do tváře, jenže to už překročil meze. Zhroutil se na zem jako předtím havraspárský druhák a začal sebou zmítat ve strašlivých křečích.

,,Dost! Dost! Okamžitě toho nechte!" křičela profesorka McGonagallová a celá bledá běžela k Edwardovi, v patách jí byla profesorka Prýtová.

Natashe se sevřely útroby. Chtěla se rozeběhnout za Edwardem a pomoct mu, ale nemohla. Nemohla, protože by se prozradila. Nemohla udělat vůbec nic, mohla tu jen nečině sedět a přihlížet tomu, jak obě profesorky pomáhají Edwardovi vstát.

•••

,,Měl jste držet jazyk za zuby, Tonksi!" vztekala se profesorka McGonagallová, když se ošetřovatelka o Eda postarala a přikázala mu, aby ležel na lůžku.

,,Nikdo nic nedělá! Já-"

,,Ležte," přikázala mu profesorka Prýtová a zatlačila ho zpět na lůžko, ,,nedá se nic dělat, pane Tonski."

,,Něco jít musí," zasípal Edward.

,,Musíte si dávat pozor na to, co říkáte," vrtěla hlavou Minerva, ,,řekl jste to moc hezky, ale tohle už víckrát nedělejte, Tonksi."

,,Jsou to smrtijedi. Mohli by vám ublížit ještě víc," zašeptala mdlým hlasem Pomona. Minerva jí chlácholivě položila ruku na rameno.

,,Ničí mě to," zamumlal Edward a zahleděl se do stropu, ,,ničí mě být tady a nic nedělat. To vědomí, že Nymfadora-"

,,Já vím," přerušila ho Pomona a soucitně se na něj zadívala.

,,Nemůžete udělat nic, Tonksi," zopakovala Minerva, ,,když budete zticha a nebudete na sebe zbytečně upozorňovat, bude to tak lepší."

•••

,,Tonks se o vás dnes zmínil," řekl Brumbálovi Severus, když se po obědě vrátil do ředitelny. Muž se stříbrnými vousy a vlasy se na něj překvapeně podíval.

,,Myslíte Edwarda Tonkse?" zeptal se Snapea Brumbál. Současný ředitel přikývl a došel až ke stolu. ,,A co pěkného o mně pan Tonks řekl?"

,,Dostal se do potyčky s Amycusem Carrowem," začal Severus a zády se opřel o stůl, ,,snažil se zachránit jednoho druháka ze spárů o pět let staršího studenta. Viděl to ale Carrow a Tonks mu nahlas, před celou síní, řekl, že nesouhlasí s novým režimem. Když Carrow tvrdil, že mudlů a mudlovských šmejdů," Brumbál se na své židli nesouhlasně zavrtěl, Snape však pokračoval dál, ,,je třeba se zbavit, Tonks mu odpověděl, že vy jste jim vždy kladl na srdce, že nezáleží na tom, jak se kdo narodí, ale co se z něj stane." Ostatní bradavičtí ředitelé a ředitelky teď přestali předstírat spánek a zaujatě Snapea poslouchali.

Brumbál se na černovlasého muže dojatě podíval a ten spatřil, že se mu v pomněnkových očích lesknou slzy. ,,Ach - přiznávám, že jsem dojat. Skutečně si někdo vzal k srdci slova starého bláznivého muže? Bylo to od něj velice odvážné a nesmyslné zároveň."

,,Kdybych vás nezabil-"

,,Ale Severusi, vy přece víte, že to bylo nutné. Nebo byste byl snad radši, kdybych umíral dlouhé hodiny ve strašlivých mukách?" Snape mlčel. Nevěděl, co má dělat. ,,Mohl jsem si za to sám. Kdybych si tehdy nenasadil ten prsten..."

,,Kdybyste byl ředitelem stále vy, měli by větší pocit bezpečí," namítl Severus a Brumbál se usmál.

,,To je od vás velice pěkné, Severusi, že se takhle o studenty zajímáte."

,,Pouze jednám tak, jak si myslím, že byste teď jednal vy," odvětil Severus a uhnul pohledem.

,,A děláte tak správně," ujistil ho s úsměvem Brumbál, ,,mimochodem, jak si vede Harry?"

,,Nemáme o něm žádném zprávy, ovšem nevím, jestli je to dobře, nebo špatně," odpověděl mu Snape a zase se na něj podíval.

,,Inu," povzdechl si Brumbál, ,,dokud o něm nemáme žádné zprávy, víme, že ho lord Voldemort ještě nedostal."

•••

,,Mohla bych dovnitř?" zeptala se tlumeným hlasem Natasha madame Pomfreyové. Ta pochopila, že chce nejspíš za Edem, proto se usmála a přikývla.

,,Ahoj, Ede," špitla Natasha a posadila se na židli vedle jeho postele. Mrzimorský chlapec se na ni otočil a pousmál se. ,,To, co si dnes udělal, bylo-"

,,Hloupé, já vím," zamumlal Edward a nespouštěl z ní pohled.

,,To také," souhlasila Natasha, ,,ale zároveň to bylo strašně odvážné." Edwarda její slova zahřála u srdce a ještě víc se pousmál. Chvíli byli oba dva ticho, jen si hleděli do očí.

,,Jsem rád, že jsi za mnou přišla," prolomil ticho nakonec Edward.

,,A já jsem ráda, že jsi v pořádku. Mohl ti ublížit ještě víc," vydechla Natasha a sevřela jeho ruku v té své.

,,Neboj se," ujistil jí, ,,bude to v pořádku."

•••

Snad každý den někdo zmizel, někdo byl mučen, někdo byl zabit. Smrtijedi a Fénixův řád měli plné ruce práce - ovšem každý s něčím jiným.

•••

Jsem si jistá, že jedna skupina byla nadšená z toho, že Edwarda mučili, ta druhá, že se tu objevil, a ta třetí byla neutrální😂😂
Tak se mi ozvěte do komentu, kdo z vás je v jaké skupince😂
Moc děkuju za 60K reads!💞
-Milka💞