Mischief managed ✔

Kapitola šedesátá sedmá - Zoufalé a hádavé dny

,,Nerad to říkám, ale je nutné, abyste svolal členy řádu, pane řediteli," řekl Severus hned, jak vstoupil do ředitelny. Brumbál zvedl hlavu od svého výtisku Přeměňování dnes a pokynul muži, aby se posadil.

,,Ale proč tak náhle, Severusi? Neříkejte mi, že vám schůze chybí," poznamenal pobaveně ředitel, kterému jiskřily oči.

,,Nemám náladu na vaše vtipy, Brumbále," zavrčel Severus, ,,tohle je vážné."

,,A já myslel, že moje vtipy jsou dobré," povzdechl si Brumbál a odložil časopis, ,,posaďte se. Tak povídejte, co se stalo tak vážného, že mám svolat řád?"

,,Smrtijedi unesli Natashu," odpověděl mu Severus, ,,dnes odpoledne. A pokud nepřijdeme na nějaký dobrý plán, jak ji z Malfoy manoru vysvobodit..."

,,Obávám se, Severusi, že nejdříve budete muset vyslechnout Voldemortovy plány, abychom mohli Natashe nějak pomoci," opáčil klidně Brumbál.

Černovlasý muž se na něj nevěřícně podíval. ,,Prosím? Takže po tom všem, co riskuji, že kvůli vám dělám dvojitého agenta, nosím vám pod nos plány Temného pána, a vy mi ani nemůžete pomoct? Tohle má být plán?! Zjistit, co se chystá Temný pán podniknout? A co Natasha, má tam zemřít? Je to ještě dítě!"

,,Jak jsem říkal, Severusi, musíme vyčkat na ten správný moment," povzdechl si Brumbál, ,,a teď už běžte. O další schůzi řádu vám dám vědět a rozhodně to tam probereme, nebojte se."

,,To jste mi tedy pomohl," zamručel rozmrzele Severus a snad poprvé v životě doufal, že se jeho Znamení zla co nejdříve rozpálí.

•••

Probudilo ji chřestění klíčů a ona pomalu otevřela oči. Jakmile ale zjistila, že se nachází v nějakém temném sklepení, rychle si sedla. Což ale nebylo to nejlepší rozhodnutí, jelikož se jí z toho rychlého pohybu zatočila hlava.

Posunula se víc do kouta, jako by doufala, že ji tak nikdo neuvidí. Kroky se přibližovaly. Kde to jen je? Není snad v Azkabanu...?

Přivřela oči, když někdo vrazil klíč do zámku a rychle odemkl její celu. Byl to muž, avšak ona se bála mu pohlédnout do tváře.

,,Ale, ale, ale, kdopak se nám to probudil?" ozval se posměšným hlasem. Tasha klopila oči a mlčela. Bála se, hrozně moc se bála. ,,Dívej se na mě, když s tebou mluvím!" křikl Rokwood a pevně ji uchopil za bradu, div jí nevyhodil čelist. Natashiny bojácné oči se podívaly do těch jeho. Potěšeně se usmál. ,,Nemysli si, že se odsud jen tak dostaneš."

,,Kde to jsem?" špitla třesoucím se hlasem.

,,Ve sklepení," odpověděl neurčitě a pustil její bradu. ,,Budeš tu zavřená tak dlouho, dokud si to Pán zla bude přát. Hůlku samozřejmě nemáš, a o hladu nebudeš, to se neboj. Nebylo by dobré, kdybys nám tady vyhladověla... A nezkoušej odsud utéct, jinak to s tebou špatně dopadne," varoval ji, pak se otočil na patě a odešel. Bouchl dveřma a zamkl je. Tasha se zaposlouchala do jeho vzdalujících se kroků a přejela dlaní po chladné podlaze. Odsud se nedostane, to jí bylo jasné. Už začínala chápat Siriusův pocit, když byl dvanáct let uvězněný v Azkabanu.

•••

,,Musíme něco udělat," řekl rázně Edward, který přecházel po prázdné učebně sem a tam, ,,musíme jí nějak pomoct."

,,Ale jsi si jistý, že je opravdu uvězněná v Malfoy manor? Ale co když je opravdu..." zajíkla se Lae.

,,K čemu by jim byla, kdyby měli jen její tělo?" rozhodil rukama Edward. ,,Snape říkal, že hlavní sídlo Ty-víš-koho je v Malfoy manor. Tak kde jinde by byla?"