Mischief managed ✔

Kapitola dvacátá devátá - O pár starostí méně

Na obloze zářil stříbrný měsíc a od Zapovězeného lesa se ozvalo vytí vlkodlaka. Lehce se otřásla; z části zimou, z části strachem. Draco měl dnes v noci školní trest a jelikož šli do Zapovězeného lesa a navíc v noci, bylo přirozené, že se o něj bála. Tiše si povzdechla a víc se zachumlala do hebké přikrývky. Byla to jen maličká dečka, na které byly vyryty nějaké iniciály. Možná to nebyly iniciály, možná to byla jen obyčejná písmenka, která nic neznamenala. Ale v tuhle chvíli jí to bylo všechno jedno, dokonce si přestala dělat hlavu z toho, že neví, kdo jsou její rodiče. Myslela jen na Draca v lese a vnímala teplo, která jí dečka přehozená přes ramena poskytovala.

,,Hlavně aby ses vrátil v pořádku," zamumlala si pro sebe, když se zavytí ozvalo znovu. Opřela se o zábradlí a přivřela oči, když jí vlasy pocuchal jemný větřík. Nevěděla, jak dlouho už je na Astronomické věži a vyhlíží, jestli už Draco a ostatní nejdou. Zamyšleně si podepřela hlavu a přivřela oči. Tohle místo bylo zkrátka magické. Zhluboka se nadechla nočního vzduchu. Byl příjemný, ani teplý, ani chladný. Prostě tak akorát.

Zaslechla zahoukání sovy a následně šelest křídel. Oči otevřela právě včas; letěla k ní totiž jedna z bradavických sov a usadila se na zábradlí. Koukala na ni svýma tmavýma očima, zamrkala a naklonila hlavičku na stranu. Byl to maličký puštík, který roztomile zahoukal a zamával křídly.

,,Ahoj," pousmála se Natasha a pomalu k němu natáhla ruku, aby ho nevyděsila a mohla ho pohladit. Nechal se a spokojeně zahoukal. ,,Taky nemůžeš spát?" broukla zamyšleně a zatímco ho hladila po hnědém peří, znovu se dívala na bradavické pozemky. ,,Musí to být skvělé létat, co? Ani nevíš, jak to vám ptákům závidím. Musíte cítit takovou volnost..." pohlédla zpět na puštíka. Pozorně ji sledoval a ona měla pocit, jako kdyby jí rozuměl. ,,Bylo by skvělý rozumět řeči zvířat. Třeba bych aspoň věděla, na co myslíš," po těchto slovech se zarazila, přestala sovu hladit a znovu se bedlivě zadívala na les. Slyšela štěkot psa, nepochybně Tesáka, a pak zahlédla světlo. Z lesa vyběhl nejdříve pes, poté vyšla jedna mohutná postava - to byl nepochybně Hagrid, který děti do lesa doprovázel - a poté čtyři studenti - Harry, Hermiona, Neville a Draco.

,,Promiň, ale už musím běžet!" vyhrkla směrem k puštíkovi a rozeběhla se ke schodům Astronomické věže. Nebrala na vědomí puštíkovo nesouhlasné zahoukání, rychle seběhla schody a snažila se co nejrychleji doběhnout do Vstupní síně.

Hlasitě dýchala, nepříjemně ji píchalo v boku, ona však běžela dál. Něco jí říkalo, že se něco muselo stát.

A zřejmě měla pravdu. Když doběhla do Vstupní síně, dovnitř už vcházeli čtyři studenti. Tasha hlasitě oddechovala. Draco stál na místě jako přikovaný, na rozdíl od ostatních, kteří co nejrychleji vyběhli schody, aby se dostali do nebelvírské věže.

,,Co se stalo?" vydechla Natasha a pomalu přistoupila k Dracovi. Viděla, že je bledší než normálně a s obavami ho sledovala, když naprázdno polknul a zhluboka se nadechnul.

,,Myslím... myslím, že jsem v lese viděl," ztlumil hlas a nahnul se k ní, ,,Ty-víš-koho..."

Natasha si přikryla ústa dlaněmi a šokovaně vykulila oči. ,,Ale Ty-víš-kdo je mrtvý, ne?"

,,Není. Dnešní noc toho byla důkazem. Měl přes hlavu kápi, a... a... zabil jednorožce... aby z něj vysál krev," vyřkl s úzkostí v hlase a chytl ji za ruku.

,,Pokud se ale v lese pohybuje Ty-víš-kdo," zbledla, ,,každým dnem může zaútočit. Brumbál nic neví!"

K jejímu údivu Draco zavrtěl hlavou a řekl: ,,Ty-víš-kdo je slabý, nemá žádnou sílu."

Tasha se plácla do čela. ,,Ještě jsme nezjistili nic o Kameni mudrců!"

Malfoy ji zarazil a poprvé tenhle večer se pousmál. ,,Klid. Zjistil jsem to. Grangerová o tom mluvila v knihovně. Náhodou jsem ji vyslechl." Ona se ušklíbla. Jistě. Náhodou. ,,Vytváří elixír nesmrtelnosti."

Natashe spadla brada v úžasu. Tak proto Quirrell ten Kámen tak moc chce! Ale teď, když jí Draco sdělil, že se tu pohybuje Pán zla... ,,Draco," řekla vážně, ,,Quirrell ten Kámen chce pro Ty-víš-koho. Teď mi to do sebe všechno zapadá!"

,,No jistě!" vydechl Draco. ,,Ty-víš-kdo je slabý a s Kamenem mudrců by opět získal svojí moc. Tasho-"

,,-my jsme geniální," zasmála se.

•••

,,Harry Potter je na ošetřovně!"

,,Slyšel jsi to?"

,,Jo, prý se utkal s Ty-víš-kým!"

,,Co je s profesorem Quirrellem?"

,,Je mrtvý, Potter ho zabil!"

,,Co se vlastně stalo?"

Natasha se zamračila a zmateně se otočila na Draca. Byli venku, jelikož už byl červen a tím pádem příjemné teplo, a on si ještě opakoval na zkoušky. Vycítil na sobě její pohled, zvedl oči od učebnice a tázavě nadzvedl obočí.

,,Co je?"

,,Tys je neslyšel? Něco se stalo s Quirrellem! Ty jsi do toho učení tak zabraný-"

Vtom Draco ožil. Zaklapl knihu a pobídl Tashu, aby se šli zeptat Severuse. Ona souhlasila, a tak se oba rozeběhli k hradu, pak rovnou do sklepení, kde zaklepali na jeho kabinet.

,,Proč vlastně klepu? Já nemusím klepat," vyhrkla a vtrhla do jeho kabinetu. Draco se rozesmál.

Severus překvapeně zvedl oči od pergamenu. Sestavoval poslední otázky do zkoušek a když k němu napochodovala Natasha s vážným výrazem ve tváři, musel se ušklíbnout.

,,Co se stalo s Quirrellem?" vyhrkla hned a on se zarazil. Pochopil ale, že jí nemusí lhát, ne teď, když už je po všem.

,,Je mi jasné, že jsi to zjistila, ty malá zvědavko," pokáral ji, ,,ale dobře. Kámen mudrců je zničený, Quirrell je mrtvý. Temný pán je pryč."

,,Pryč? Jako úplně pryč? Zmizel? Zemřel?" zajímal se Draco. Severus zavrtěl hlavou.

,,Ne. Je ale stále slabý a nemá tělo, avšak Kámen už mu nepomůže. Potter a jeho kamarádíčci se vydali zachránit Kámen z jeho spárů na vlastní pěst. Samozřejmě, že podezřívali mě a ne Quirrella," odfrkl si. Tasha si hlasitě oddechla.

,,Takže je všechno zase v pořádku!"

,,Tak trochu," řekl neurčitě Severus a zase se sklonil ke své práci, ,,a teď bych byl rád, kdybyste zase odešli. Natasho, nerozptyluj Draca, ty za něj zkoušky psát nebudeš."

Tasha se zašklebila. ,,Ano, pane. Nechceš nám narovinu říct, že máme vypadnout?"

,,Natasho!" varoval ji.

,,No jo, vždyť už jdem," uculila se a strkala Draca ven ze Severusova kabinetu. Teď už se jejich starosti zas o něco málo zmenšily.

•••

A pak už nastal den odjezdu. Další školní rok uplynul a Natasha teď začínala odpočítávat dny do té doby, než nastoupí do Bradavic jako studentka.

Čekala právě ve Vstupní síni na Draca, aby se s ním domluvila na prázdniny. Studenti kolem ní procházeli, sdělovali si, kam pojedou na dovolenou a tak podobně, když zaslechla své jméno. Otočila se a spatřila dvojčata.

,,Promiň," vyhrkli všichni tři naráz a pak se rozesmáli.

,,Takže všechno dobrý?" zářil Fred.

,,Jasně," usmívala se Tasha a rychle je objala.

,,Když budeš chtít, můžeme se o prázdninách domluvit a můžeš k nám přijet," navrhl jí George.

,,Tak jo, zeptám se Severuse. Pište mi!" zamávala jim, když odcházeli. S radostným úsměvem na rtech se za nimi dívala, jak odcházejí, a říkala si, že lépe tenhle školní rok skončit nemohl.

•••

Byl zase přízrakem. Musel přebývat v těle zvířat. Jeho následovník padl. A on teď musel přemýšlet o novém plánu, jak získat zpět svou moc v plné síle a s ní i vlastní tělo.