Mischief managed ✔

Kapitola padesátá první - Pravda skrytá za lží

První věc, co uslyšel, když se probral z bezvědomí, bylo zavytí vlkodlaka. První věc, kterou uviděl, bylo Natashino bezvládné tělo.

Rozhlédl se kolem sebe a vyprostil se z provazů. Setřel si pramínek krve, jenž mu stékal po obličeji a sklonil se pro svou hůlku ležící v trávě.

Přešel k Natashe a přemýšlel nad tím, co ona tady dělá. Nemá ležet na ošetřovně? Co když ji Black unesl? Zalitoval, že se předtím nešel na ošetřovnu podívat, jak měl původně v plánu.

Zřejmě byla v bezvědomí. Všiml si Weasleyho, který také ležel opodál, a také nebyl při vědomí. Zamračil se a vyčaroval dvě nosítka, na která kouzlem obě děti položil.

Pak ale náhle pocítil chlad, který byl cítit až do konečků prstů. Otočil se právě včas; mozkomorové se začali vracet na svá stanoviště. Urychleně zapátral po šťastné vzpomínce a vyčaroval Patrona, svého ochránce. Vyčkal, než všichni mozkomorové zmizí, a pak se rozhodl najít Pottera a Grangerovou. Pokud byli mozkomorové u jezera kvůli Blackovi, ti dva nebelvíři nemohli být daleko.

Rozešel se tedy směrem k jezeru, před ním levitovala nosítka. Když k jezeru ale došel, musel vyčarovat další tři nosítka, na která položil Pottera, Grangerovou a Blacka. Proč tenhle večer všichni byli v bezvědomí?

Nakonec ale mávnul hůlkou a všechna nosítka před ním levitovala. Rázným krokem se vydal k hradu a v duchu si říkal, jaké to má štěstí, že Blacka přece jenom dopadl.

Starosti mu ale dělala Natasha, které další úpadek do bezvědomí vůbec nemusel prospět. Jak tak kráčel k hradu, usilovně přemýšlel nad tím, jak se tam mohla objevit a zda něco slyšela.

Protože předtím poslal Brumbálovi po Patronovi zprávu, bradavický ředitel ho už netrpělivě vyčkával ve Vstupní síni.

,,Severusi, konečně," ulevil si a znepokojeně se podíval po pěti nosítkách, ,,musíme s nimi na ošetřovnu."

,,Je mezi nimi i Black, pane řediteli," nezapomněl ho informovat Severus s jakýmsi škodolibým potěšením v hlase.

,,Ano, ano, já vím," přikyvoval Brumbál a tvářil se nepřítomně, ,,poslal jsem už pro Korneliuse. Měl by tu být každou chvíli."

Po Severusově bledé tváři se rozlil úšklebek. Takže už přijde rovnou samotný ministr! Black tentokrát nemá jak uprchnout.

,,Dopravte ty čtyři na ošetřovnu, prosím," požádal ho ředitel, ,,a já zatím najdu vhodné místo pro něj."

Severus se maličko zamračil, ale neřekl nic. Když se Brumbál rozešel po schodech nahoru, nosítko před ním levitovalo, rozhodl se uposlechnout jeho prosbu a se všemi čtyřmi dětmi se dostal na ošetřovnu, kde si je převzala do péče rozčilená madame Pomfreyová.

,,Co to měli zase za bláznivé nápady?" rozčilovala se a všechny čtyři uložila na lůžka. ,,A navíc, když se tu toulají mozkomorové..."

,,Buď Natasha odešla sama, nebo ji někdo odvedl. Neviděla jsi něco?" ptal se jí zamyšleně Severus. Oba dva děvče pozorovali. Hrudník se jí nadzvedával v nepravidelných intervalech. Konečně už se probrala a teď to vypadalo, že zase na nějakou chvíli upadne do komatu.

,,Bohužel neviděla. Co se vlastně stalo?" a Severus jí ve stručnosti vypověděl vše, co věděl. Sotva s vyprávěním skončil, na ošetřovnu vkročil sám ministr kouzel.

,,Jak jsou na tom, Poppy?" vyptával se hned madame Pomfreyové. Ta mu sdělila stavy všech pacientů. Popletal jen kroutil hlavou a přecházel sem a tam. ,,Nepochybně jsem byl o všem informován," říkal, ,,nemohu tomu uvěřit, že se Black odvážil dostat se až sem. Tady je důkaz toho, že je schopný opravdu všeho."