Mischief managed ✔

Kapitola šedesátá - Vánoční ples

,,Fialové?"

,,Ne."

,,Zelené?"

,,Umm... taky ne."

,,Tak růžové?"

,,U Merlina, to v žádném případě!" vyjekla Natasha a odstrčila růžové šaty pryč.

,,Ale přitom by ti tak slušely," namítla Lae, která se na ně se zájmem dívala. Byla sice ve druhém ročníku, ale doprovázela na ples páťáka, takže musela sehnat šaty. A kde jinde než v Prasinkách? Natasha s ní šla pro jistotu chodbou u jednooké čarodějnice, kdyby je někdo náhodou potkal.

,,To, že se ty šaty líbí tobě, Lae, neznamená, že se budou líbit i mně," řekla jí a pomalým krokem se rozešla pryč, ,,porozhlédnu se ještě tady."

,,Dobře, já si půjdu zkusit ty růžové!"

Tasha pobaveně pokroutila hlavou a kritickým okem si začala prohlížet šaty všech různých barev. Nechtěla žádné veselé, vždycky měla ráda tmavší barvy, ale nechtěla zase černé, ty vypadaly jak na pohřeb a tak strašně obyčejně...

A pak ty šaty uviděla. Byly tmavě modré, skoro jako noc, a dokonce měli maličké stříbrné třpytky, které jim dodávaly na kráse a vypadaly jako hvězdičky. Přesně takovéhle si představovala a v duchu děkovala švadleně, která je ušila, za šaty snů.

Ihned je sundala z ramínka a běžela si je zkusit. Padly jí jako ulité, až měla pocit, že byly stvořené jen a jen pro ni. V tu chvíli vyšla i Lae v růžových šatech, které jí vážně slušely, a na Tashiny šaty obdivně hleděla.

,,Páni. Dobrý objev," zazubila se.

,,Jsou dokonalé," vydechla Tasha s úsměvem, ,,jo, tyhle si koupím."

,,Láska na první pohled," zasmála se Lae, ,,a já si koupím tyhle růžové." Obě dvě si šaty svlékly a převlékly se do svého normálního oblečení. Zaplatily za ně a vydaly se zpět k hradu; šťastné, že se jim podařilo tak dobře nakoupit.

•••

,,Panebože, Lae, vždyť mi připálíš vlasy!" ječela hystericky Natasha, když se jí Lae snažila mudlovskou kulmou udělat maličké lokýnky.

,,Uklidni se a nehysterči," okřikla ji Lae, ,,už to skoro je."

Tasha zavřela oči a začala zhluboka dýchat. V duchu doufala, že se Lae opravdu nepodaří připálit jí vlasy, jinak by ji za to proklela všemi možnými kletbami.

,,Už je to hotové, můžeš otevřít oči," pobídla ji Lae.

,,No, není to tak hrozné," oddechla si Natasha a pousmála se. Ještě se stihnout maličko nalíčit a bude připravená vyrazit.

Edward sice neřešil své vlasy tolik jako dívky - jen si je párkrát prohrábnul, protože věděl, že s nimi stejně nic pořádného neudělá - ale byl strašně nervózní z černého společenského hábitu, který měl na sobě.

,,Koho jsi pozval?" zeptal se ho jeho spolubydlící James.

,,Natashu," odpověděl mu a snažil se porovnat si motýlka.

,,To je kdo?" povytáhl obočí. ,,Tamta ze Zmijozelu?"

,,Jo," zamručel Edward. Tušil, že všichni budou mít předsudky, no protože... Mrzimor a Zmijozel? Kdo by to byl řekl. ,,A pokud s tím máš problém-"

,,Ne, v pohodě," zvedl ruce v obranném gestu, ,,měli bychom jít." Vstal z postele, naposledy zkontroloval svůj vzhled a čekal na Edwarda, který si ještě obouval boty. ,,Můžeme?"