Kapitola třetí - Pobertův plánek

3.3K 337 47
                                    

Věnováno: Vikca29 💕

•••

Severus netrpělivě seděl v křesle v ředitelně a bubnoval prsty o opěrku. Zrovna řediteli sděloval, že Natasha neuposlechla jejich příkazu.

,,Nemůžete jí to vyčítat, Severusi," usmál se mile Brumbál, ,,je to ještě dítě."

,,Dítě," zavrčel Severus, ,,je jí osm!"

,,Dokud jí nebude sedmnáct, dítětem nadále zůstává. Nebo už jsou mladí plnoletí v osmi letech?" Severus nevěděl, jestli to Brumbál dělá schválně, nebo ne, ale dost ho tímto vytáčel. ,,Snad nelitujete, že jste ji vzal pod svá křídla? Nebo respektive pod svůj hábit?" zamrkal na něj Brumbál. Sev protočil očima.

,,Ale tady jde o to, že-"

,,Nechte jí trochu volnosti, Severusi," pokáral ho s úsměvem Brumbál. Snapeovi spadla brada.

,,To myslíte vážně?" ptal se nevěřícně. ,,Vždyť... sám mi rok co rok kladete na srdce, ať ji držím zkrátka a-"

,,Tak jsem asi změnil názor," usmíval se dál Brumbál a hladil svého fénixe po rudém peří.

•••

,,Můžeš," sykl na zrzka, který se ještě před chvílí přehraboval ve Filchově šuplíku. Když si odpykávali svůj trest - vytírání všech chodeb v bradavickém hradě - a čekali, než se vrátí, rozhodli se místnost trochu prozkoumat. A za to byli Protivovi vděční.

George ze šuplíku vytáhl pergamen. Dvojčata uměla poznat zajímavé věci a ačkoliv se vám mohl zdát pergamen obyčejný, rozhodně obyčejný nebyl. Ale prozkoumat se ho rozhodla až v bezpečí své ložnice.

•••

Tasha se nudila. Byl podzim a ona se chvíli procházela podél jezera, na které se občas snesl barevný lístek. Severus někam zmizel a ona pořád nechtěla být zavřená v hradě.

Smutně si uvědomovala, že nemá rodinu, ani kamarády. Ale Severus je tvá rodina, říkala si, je tu vždycky pro tebe.

Skutečně tomu tak bylo. Kdykoliv potřebovala Natasha s něčím pomoct, či ji něco trápilo, byl tu Severus pro ni.

•••

,,Opravdu vás nechápu, Brumbále," pokroutil hlavou Severus.

,,Dvojčata Weasleyova nastoupila do prvního ročníku. Řekl bych, že tu bude veselo," ředitel měl ve tváři tajemný výraz a v tu chvíli se ozvalo zaklepání na dveře. ,,Dále!"

Dovnitř vstoupila Minerva McGonagallová, zasmušilý výraz jí ale nahradil výraz překvapený, když zjistila, že tu Brumbál není sám.

,,Nechtěla jsem rušit, půjdu, pokud-"

,,To je v pořádku, Minervo, já už odcházím," pronesl Severus bez známky emocí jako vždy a vstal. Brumbál nic neřekl, vypadalo to, jako by přemýšlel.

,,Dávejte na ní pozor, Severusi. Nesmíme nic podceňovat, to vám myslím připomínat nemusím."

,,Jistě," odpověděl chladně profesor, prošel kolem Minervy a vyšel z ředitelny. Sešel po schodech dolů a vyrovnaně si to kráčel ke sklepení.

•••

Fred hupsnul na postel. Jejich spolubydlící a výtečný kamarád Lee Jordan tu nebyl, nenašli ho ani ve společenské místnosti Nebelvíru, a tak se rozhodli plánek prozkoumat sami.

,,Jak že to bylo?" podíval se George na Freda. Ten si odfrknul a natáhl se po plánku. Vytáhl hůlku a tou namířil na plánek.

,,Slavnostně přísahám, že jsem připraven ke každé špatnosti," pronesl slavnostně a oba dva vzrušeně zalapali po dechu, když se na plánku začal objevovat černý inkoust.

•••

Natasha zrovna listovala knížkou, ve které byly psány postupy jednoduchých lektvarů. Když už ji to začalo nudit, zaklapla ji a vstala, aby ji mohla dát na své místo v knihovně.

Ačkoliv tu trávila dost času, celou knihovnu přečíst nezvládla. Teprve před dvěma lety se naučila pořádně číst. Tasha se zašklebila. Ještě tu bude dost dlouho a to třeba celou knihovnu přečte.

Stoupla si na špičky a opřela si ručky o poličku, aby měla větší stabilitu a aby si lépe mohla přečíst název knihy. Kouzelnické rody. Snažila se být ještě vyšší, aby knížku mohla sundat, ale to už ji v pase uchopily dvě silné ruce. Překvapeně vypískla, ale to ji už Severus položil zpět na zem.

,,Podáš mi tu knížku, prosím?" zaškemrala a udělala na něj psí oči. Věděla, že to na Severuse nezabírá, ale ten se tím jako vždy bavil.

,,Ta kniha není pro tebe, Natasho," odpověděl jí a šel si sednout ke stolu. Čekalo ho opravování esejí, které zadal pátým ročníkům a které mu dnes na hodinu lektvarů přinesli.

,,Ale proooč?" protáhla Tasha a zakňourala.

,,Protože jsi ještě moc malinká," Severus se neubránil malému úsměvu. V její přítomnosti to nevadilo. Znala ho dobře, možná lépe než kdokoliv jiný. Přeci jenom, žila s ním dobrých osm let a to už člověk něco zjistí. A ačkoliv byla Natasha malinká, byla velmi bystrá a zvídavá. Dokázala prokouknout i Severusovu přetvářku a jemu konečně došlo, že před ní se přetvařovat nemusí. A byl to docela úlevný pocit. ,,Nemusela bys to pochopit, víš?"

•••

,,Teda, Georgi," vydechl Fred a pak začal číst, když se na pergamenu objevila celá slova. ,,Pánové Náměsíčník, Červíček, Tichošlápek a Dvanácterák mají tu čest vám představit Pobertův plánek."

,,Takže tohle je Pobertův plánek," ukázal George na pergamen, ,,no páni. Podívej!" ukazoval teď na tečky se jmény, které se hýbaly. ,,Co to má být?"

,,To je asi plánek Bradavic," uvažoval Fred nahlas, ,,tady je Brumbál, koukej!" ukázal na černou tečku se jménem. ,,A McGonagallová je u něj v ředitelně! Asi šla nahlásit naše průšvihy."

,,A už víme, kde je Lee!" zazubil se vítězoslavně George a rychle ukázal na tečku s jeho jménem, ,,jde k Buclaté dámě!"

Fred jen přikývl, svou pozornost však soustředil na tečku se jménem, která se vyskytovala ve sklepení. A poblíž byla i tečka se jménem Severus Snape...

,,Řeknu ti, Frede, tohle je něco! Ti pánové museli být úžasní!"

•••

A daleko, daleko ve středu moře, na pustém ostrově, byl slyšet zoufalý křik. Zničeně svíral v rukách mříže své cely a myslel na svou dceru, která je tak neskutečně daleko.


•••

Díl bude zase v sobotu. No, možná v pátek, když budu mít dobrou náladu😂
Příběh má nový cover, líbí se vám?😊
-Milka💕

Mischief managed ✔Waar verhalen tot leven komen. Ontdek het nu