Mischief managed ✔

Kapitola osmá - Medový ráj

Věnováno: YuniaMoon 💕

•••

K Natashině zklamání se s chlapci neměla čas potkat. Pokaždé se nějak minuli a než se zase konečně pořádně střetli, byl už duben za nimi.

,,Och, naše císařovna!" udělal pukrle George a Tashu tím rozesmál. ,,Rádi tě zase vidíme, prcku."

,,Nejsem prcek," ohradila se rozmrzele a tentokrát to byli chlapci, kteří se zasmáli. Už jim bylo dvanáct a jejich první ročník plný neplechy se blížil se konci.

,,To bylo dost dlouho, co jsme se neviděli," poznamenal Fred a objal ji kolem ramen. George udělal to samé a Natashe to připomnělo ten večer, kdy se mezi nimi utvořilo přátelské pouto. Hodně ji mrzelo, že neměla čas se s nimi vídat a stejně na tom byla dvojčata.

,,Bohužel ano," kývla Natasha, která se za ty měsíce, co spolu netrávili čas, o několik centimetrů vytáhla. ,,Chyběli jste mi. Vy a vaše vtípky. Slyšela jsem o tom, co jste všechno vyváděli."

,,Tys nám taky chyběla," řekl upřímně George, ,,a jak tak koukám, už zase takový prcek nejsi." Tasha se vítězoslavně usmála.

,,Poslyš, Sho," ztlumil hlas Fred a ona překvapeně zamrkala, když použil jinou zkráceninu jejího jména, ,,byla jsi někdy v Prasinkách?"

,,Jestli řekneš, že ano, tak skočím z Astronomický věže."

,,Byla jsem v Prasinkách. Několikrát," pokrčila rameny. Čistě kouzelnickou vesnici měla ráda, Bradavicím se však nemohlo rovnat absolutně nic.

,,Cože?"

,,Jdu skočit z Astronomky."

,,Nejdeš!" vypískla Natasha a pevně George chytila za ruku.

,,Jak to, že jsi byla v Prasinkách?" vyptával se se zájmem Fred.

Pokrčila rameny. ,,Severus mě tam bral každý rok minimálně jednou."

,,Tak to je pěkně nefér! Mají tam povolený vstup třetí ročníky a výš, a ty si tam klíďo píďo jdeš v osmi letech," rozčiloval se George, zatímco Fred s Natashou se spolu chechtali.

,,Být příbuzný s učitelem se holt vyplatí," uchechtl se Fred a v tu chvíli se Tasha přestala smát. Oba chlapci to postřehli a nechápavě se na ni podívali. ,,Děje se něco?"

,,On není můj příbuzný," zamumlala, ,,nebyl, není a nikdy nebude." V hrudi se jí ozvala bolest. Jako kdyby jí někdo vrazil nůž do srdce. Nikoho neměla.

,,Tak jo, madam císařovno, bereme tě do Prasinek!"

•••

,,Jste si tím jistý, Brumbále?" ujišťovala se dnes už poněkolikáté Minerva. Ona a Severus byli v ředitelově pracovně, který je důkladně seznámil se vším, co ohledně Natashy potřebovali vědět. Byli jí blíž než jakýkoliv jiný profesor. Severus jen něco zamručel a dál se mračil. Stejně jako Minervě se mu Brumbálovo rozhodnutí ani za mák nelíbilo.

,,Jsem," ujistil ji pevně Brumbál, ,,musíme ji od toho všeho držet dál."

,,Jednou to stejně zjistí," zavrtěl hlavou Severus, ,,už teď může být v knihovně a hledat vše o kouzelnických rodech."

,,Madame Pinceová svou knihovnu přísně střeží a o tom zákazu ví."

Severus se ušklíbl. Natasha se nezastaví před ničím, to přece všichni tři moc dobře ví.