Mischief managed ✔

Kapitola třicátá osmá - Soubojnický klub

Jak čas plynul, listopad vystřídal prosinec a spadané listí pokryly vrstvy sněhu. V hradu teď bylo mnohem chladněji a ačkoliv žádný nový útok nepřibyl, studenti se nepřestávali bát.

Natasha si začala poslední dobou všímat toho, že se Ginny Weasleyová chová velice podivně. Sotva kdy promluvila a na to, jak se s Tashou slovně urážely, jako by zapomněla. Byla bledá a vystrašená, někdy jako tělo bez duše a zmatená. Zmijozelka to ale nechala být. Proč vyhledávat zbytečné konflikty?

Ve zmijozelské společence bylo díky velkému krbu teplo, na rozdíl od chodeb, kde snad mráz procházel i skrz zdi. Studenti proto většinu času trávili ve své společenské místnosti.

Draco si zrovna dopisoval esej na lektvary a Tasha seděla u krbu a hladila Lynx, která jí ležela na klíně a spokojeně předla, když do společenky vešel jejich kolejní ředitel. Většina studentů se podivila (a Natasha taky), jelikož Snape k nim do společenské místnosti málokdy zavítal. Teď však s sebou nesl list a ona si s Dracem vyměnila nechápavý pohled. Severus list položil na stůl a zmizel stejně rychle, jako se objevil.

,,Co je to?" vyptávala se Natasha a snažila se nahnout, co nejvíce to šlo. Draco vzal list do ruky a přečetl si ho. Zamračil se.

,,Pořádá se nějaký Soubojnický klub. Nechápu proč."

,,Asi kvůli těm útokům," pokrčila rameny Natasha a sedla si do stejné polohy jako předtím.

,,Půjdeš tam?"

,,Nevím. Možná."

,,Kdo myslíš, že to povede?"

,,Draco! Já opravdu nemám tušení, třeba to bude profesor Snape, má zálibu v černé magii," protočila očima. A měla pravdu.

•••

Severus se totiž snažil Lockhartovi už do září vyhýbat. Někdy se mu to dařilo, někdy ne. A to "někdy ne" nastalo právě dneska.

Odcházel zrovna z ředitelny, když se střetl s Lockhartem - on na rozdíl od Severuse vypadal rád, že ho vidí.

,,Á, Severusi!" usmál se na něj zářivě Lockhart. ,,Sháním vás po celém hradě!"

,,A co potřebujete, Lockharte?" zavrčel nevrle Severus.

,,Jenom maličkost," zazubil se a profesor lektvarů protočil očima, ,,zakládám Soubojnický klub a slyšel jsem, že i vy jste se nějaký čas soubojům věnoval."

,,A co po mně chcete?" Snapeovy černé oči se zablýskly.

,,Budu velmi rád, když mi budete asistovat," zasmál se Lockhart a vtiskl mu do ruky nějaký list. ,,Tohle prosím pověste do zmijozelské společenské místnosti. Počítám s vámi, Severusi!" a než ho stačil Severus odmítnout, byl pryč.

•••

Nastal den, kdy se konal Soubojnický klub. Bylo po večeři a většina studentů přišla do Velké síně, kde byly stoly odsunuté ke stěnám, aby měli více prostoru na cvičení.

Natasha s Dracem stáli opodál, vedle nich Crabbe a Goyle, a jak byli oba dva ramenatí, budilo to dojem, že jim dělají ochranku. Zdálo se, že většina zmijozelských studentů se Zmijozelova dědice nebojí - ,,Proč by taky? Jsme přeci ze Zmijozelu!" nechávali se slyšet - a tak tu bylo jen pár jedinců.

,,Ne. To snad ne," zasténala Natasha, když na pódium se zářivým úsměvem na rtech vyšel Zlatoslav Lockhart, odepnul si plášť a hodil ho do davu. Tasha protočila očima, když zaslechla pár děvčat vypísknout - divila se, že samým štěstím neomdlely.