IWBWY /I wanna be with you; Louis Tomlinson/ DOKONČENO

>>Autorčina poznámka na závěr<<

Právě jsem uzavřela jednu kapitolu svého tvůrčího příběhu. Páni... DOKONČILA JSEM SVŮJ PRVNÍ VELKÝ ROMÁN. "I Wanna Be With You" se mnou kráčel životem 5 let. 5 dlouhých let, kdy jsem si k obsahu vytvořila tak blízký vztah, až mě to samotnou děsí.

Dodnes si vzpomínám na den, v němž se IWBWY zrodil. Bylo léto, červen, a já ležela v plzeňské fakultní nemocnici. Prožívala jsem tehdy náročné období a právě tam se ve starostmi obestřeném mozku zrodil námět o záměně duší. Takže NE, cíleně jsem se neinspirovala ani natočeným filmem, ani již existující knihou, čestné =)

Dlouho trvalo, než jsem se odhodlala ke zveřejnění. Měla jsem neuvěřitelný strach, že čtenáři se s tak "absurdním" příběhem neztotožní, nepochopí, že na stránkách knih se nám otevírá úplně jiný svět, v němž je možné vše. Ve kterém smíme dát průchod i těm stránkám naší osobnosti, jež jsme doposud pečlivě drželi od kormidla.

Založila jsem si blog. A stalo se něco úžasného. Něco, co bych si skutečně nevysnila ani v těch nejdivočejších představách - lidé si příběh nesmírně oblíbili. Komentáře plné procítěných slov, podpory, to vše mě hnalo dál. Pak však mezi zveřejňovanými díly nastala ne právě krátká pauza. Tehdy se toho semlela spousta v mém osobním životě, navíc přišly nové povídky, a já tak IWBWY trochu odsunula, tudíž když jsem v sobě nakonec sesbírala dostatečné množství síly - když jsem věděla, že pokračování UNESU -, na blog jsem se vrátila. Ovšem mezitím už se internetový život opět posunul jinam.

A tak jsem narazila na věc známou jako WATTPAD. I zde však trvalo, než jsem sebe samu donutila k oživení tohoto románu. Jak nad tím přemýšlím, byla cesta k závěru samotné story velmi klikatá, dalo by se snad i říct, že krkolomná. Ale nelituju. Nelituju jediné sekundy, již jsem psaní věnovala. S každým písmenkem jako bych sebe samu víc objevovala a zároveň se i víc otevírala. V IWBWY je moje stopa otištěna mnohem markantněji než v jakémkoli jiném díle.

Víte, chtěla bych vám z celého srdce poděkovat. A i to mi ještě přijde málo. Celých těch 140 dílů jste mě neúnavně podporovali, hnali dál, ukazovali, že stojí za to v tvorbě pokračovat. Snášeli jste průtahy, pomalý děj, ač jsem se jej pokoušela do puntíku promýšlet. Klaním se před vámi. Protože bez zpětné vazby by nemohl fungovat žádný autor, dokonce ani ten amatérský, jako jsem já =)

Možná to ani nevíte, ale hodně jste pro mě udělali ♥ A to vám nikdy nezapomenu. Miluju všechny své příběhy, nicméně IWBWY má v mém srdci zvláštní místo. Což jistě většina z vás ví. Nesmírně si cením jedné věci, a to, že vy sami jste se stali určitým kouskem celého tohoto románu. Kouskem, bez kterého bychom se nedostali tam, kde právě jsme. Díky za váš čas. Je jednou z nejcennějších věcí, jakou můžete druhému věnovat. Nikdy jej totiž nedostanete zpátky. Ano, zní to jako klišé, ovšem pravdivé =)

Cením si i vašich sledování a omlouvám se, že je už nevracím. Ale jak jsem se kdesi zmiňovala, spousta lidí dřív házela "follow" jen proto, aby je dostali zpátky. A to já nechci. Radši budu mít deset "sledovatelů", kteří si rádi přečtou nějaký můj příběh, než 100, již se nebudou o nic zajímat. Mám vás všechny z celého srdce ráda ♥ Ačkoli vás osobně neznám =) Jste zkrátka HyperSuperTurboExtraBáječní!

Dobře, to je asi všechno, co jsem chtěla povědět. Zatím. Jak se znám, za 20 minut si vzpomenu ještě na kupu dalšího, o co jsem se s vámi chtěla podělit =D Ještě jednou vám z hloubi své duše děkuji, jste nejlepší.

Loučím se s tebou, IWBWY, díky za ten nádherný čas, který jsme spolu strávili. Nikdy na Tebe nezapomenu.

S láskou

Petí ♥

PS: V psaní hodlám pokračovat, budu tudíž nesmírně ráda, když třeba dáte šanci dalšímu příběhu. V knihovně už něco najdete, kdo ví, co nás čeká dál. Nejen tady, ale vlastně v celém našem životě =)
Kdyby vás zajímalo něco víc o autorce všech těch „slátanin", neváhejte hodit „follow", mám i instagram a další sociální sítě, dnes už běžné =D Tak kdybyste měli zájem, kontakty najdete na profilu.

Tento příběh pro mě skutečně znamenal a pořád znamená hodně. Za sebe můžu říct, že jsem na něj – potažmo na sebe – velmi hrdá. Opravdu. Toho úsilí, které jsem do něj vložila, páni... A TO je právě důvod, proč si vašich úžasných reakcí tak cením.
Thank you for everything...

A jen tak mimochodem... Co byste v budoucnu pověděli na případné pokračování? Myslím, že jsem příběh nechala dostatečně otevřený, třebááá... by to někdy šlo *wink wink* Navíc, nápady mi stále ještě nedošly =D