Neznámý číslo #vkook (Opravuje Se)

🌀🎶🔸16🔸🎶🌀

Vstal jsem asi kolem 5 hodiny. Vylezl jsem z postele a ani jsem se nekoukl na Hobiho,  myslím že spal nebo tak možná ani nebyl..  Došel jsem do koupelny a udělal hygienu. Po asi 15 minutách upravování jsem šel do kuchyně s tím že udělám snídani.

Už po schodech dolů jsem cítil vajíčka se slaninou..  Omg!!  I love it!! Doběhl jsem dolů a hned jsem začal skákat a pištět..  "Vajíčka!  Slanina!" Opakoval jsem to furt dokola a Hobi se jenom smál. "Malý dítě už je vzhůru" Řekl mezi smíchem. "Jop" Koukl jsem se na pánev a už to skoro bylo. Obejmul jsem ho. "Díky Hobijáši" Řekl jsem a pustil ho, zase jsem začal poskakovat. "Tady máš" Řekl Hobi a podal mi talíř. Hned jsem ho vzal a skákal ke stolu, Hobi šel hned za mnou a pak jsme se konečně najedli.

Super..  Stojíme před školou a mi máme spojený třídy. Vážně super..  Bude tam Yoongi a Lea. Došli jsme s Hobim do třídy a sedli si samozřejmě spolu. Hned tam přišel Yoongi a šel za mnou sakra! "Čau Tae" Řekl Yoongi. "Ahoj" Řekl jsem s neutrálním výrazem. "Děje se něco?" Zeptal se a já se na něj koukl stylem to vážně? "Neee, co by mělo?" "Nevím..  Koukáš na mě jako na ducha.." No wow..  Ještě Lea a kokoti jsou kompletní..  "No..  'Zvonek' už zvoní měl by jsi si jít sednout.. " Řekl jsem a on si šel sednout. Po chvíli přišla i Lea..  Super..  "Ahoj Tae" Řekla a usmála se jako sluníčko. "Čau" Řekl jsem s nezájmem..  Sedím blíž další lavice a tam si sedla ona..  Bože..  "Hobi?" "No?" "Mohl bych jít k oknu prosím?" "Ok" Řekl a mi se vyměnili. Aspoň nebudu blízko ní..  

"Hobii!!  Pojď už!!' zakřičel jsem když jsme byly před školou..  "No jo"  Řekl, doběhl jsem k němu a tahal ho za ruku do nemocnice. " Kam mě tak táhneš?" "Už chci vidět Kookieho.." Řekl jsem hodně smutně..  "Nemáš jít s Yoongim ven?" Jak o tom ví?!  "Eee..  Jak to víš?" "Nenechávej si přes noc zapnutý mobil.. A neboj u Lei jsem si nic nečetl neboj.." "To doufám..  Ale v tom případě víš o.." "O tom že tě miluje?" "Jo..  To vím.." Řekl a já se zastavil.. "Kookovi  ani muk!" Řekl jsem výhružně..  "Joo, tak jdi za 30 minut u nemocnice" Řekl a já se usmál a odcházel. Nad tím zakroutil hlavou a šel asi k sobě domů. Došel jsem na místo srazu a nemohl jsem uvěřit tomu co jsem viděl.. 

Pohled J-hopa

Hned co se Tae usmál jsem si šel na kávu. Potkal jsem tam ty nový žáky..  Ach bože..  No co jdu za nimi. "Čau kluci" Řekl jsem a usmál se na důkaz přátelství. "Čau, ty jsi Hobi že?" Řekl asi Park Jimin?  Nebo nevím jak se jmenuje..  "Jop" Znovu jsem se usmál. "A vy jste? Moc si vás nepamatuji" Řekl jsem a nervózně se usmál. "Já jsem Park Jimin" Řekl ten co mluvil před tím. Měl jsem pravdu!!  "Já jsem Kim Nam Joon" Řekl Namjoon takhle mu asi říkají.  "No a já jsem Kim Seok Jin" Takže Jin..  Dobře..

Konec 😁😄 doufám že ty jména mám dobře ale snad jo 😂 no nic zase u další kapitoly..  😘😇