Neznámý číslo #vkook (Opravuje Se)

👬105👬

Nastal den odletu na Hawai..
"Kluci máte vše?" Zeptal jsme se asi po sté a nervózně na ne koukl. "Ano máme, neboj tati" Usmál se na mě Dae a běžel s Baem k autu. "A ty máš vše náš velký táto?" Zasmál jsme se a žďuhl do něj. "Ano Kookie..  Ani když jsme letěli do Paříže si se takhle nestresoval.." Zasmál se a žďuchnutí mi oplatil.

"Nestresoval, protože jsme neměli děti, to zaprvé a za druhé jsme neměli na líbánky" Usmál jsem se ťuk ho do nosu a šel také k autu a k tomu jsme provakatyvně kroutil pasem. "Tati?  Co to děláš?" Smál se mi Bae když si mě všiml. "Provokují tátu, koukněte se jak slintá" Ukázal home na Taeho a zasmál se. "Dejtě kluci mi ty kufry, dám je tam" zasmál jsme se vzal si od nich kufry a naskládal je do kufru.

"Kluci?" Všichni jsme se otočili na Taeho a pozorovali ho co z něj vypadne. "Sranda začíná" Zasmál se a kluci s ním. Tohle si užijeme. Koukl jsme se ven z okna a premyslel co se vše do teď stalo..  A jak jsem poprvé napsal Taemu..  Nikdy na ten den nezapomenu.. Když si uvědomím všechny chyby a vše do se stalo..  Je mi z toho zle a chce se mi brečet..

"Děje se něco?" Slyšel jsme vedle sebe Taeho. "Co?  Ne nic se neděje..  Proč se ptáš?" Nervózně jsem se na něj koukl.
"Brečíš..  Takže se něco zřejmě děje"
"Já brečím?" Spíše jsem se zeptal. "Ano?  Tak co se děje?" "Nic se neděje.. Jen jsem přemýšlel nad minulostí"
"Doufám že na to dobré..  I když o tom silně pochybuji" Nervózně se usmál a podobal se na zátylku. Chtěl jsme něco říct, se skočil mi do řeči Bae.

"Jsme tady!!" Křikl a vyběhl z auta. "Nikdy jste naletěli letadlem?" Zasmál jsme se. "Ne!  Tohle je poprvé!" Vykřikli oba a já se stále smál.
"Kluci?" Klekl jsme si k nim a smutně se usmál. "Potřebujeme vám s tatínkem něco říct.." Odmlčel jsme se. "Povídej" Pobídl mě Dae. "No..  Víte..  My jak teď jedeme na nějakou dobu na tu Hawai..  Tak si to tam s vámi chceme pořádně užít, protože pak budeme mít koncerty všude po světě..  A skoro vás neuvidíme..  Pokud tedy nebudete chtít jet s námi-.." Nenechali mě to doříct a chtěli už do toho nebo mluvit. "Ale!  Musí se to domluvit..  Takže prosím..  Chceme si to s vámi pořádně užít, dobře?" Usmál jsme se a oni jen kývali na souhlas.
"Tak na co čekáme?!  Jdeme!" Křikl Tae vzal nějaké kufry a běžel k letadlu. Nebo spíše.. Dovnitř do obrovské budovy.

Už nevím co psát 😱😱 Ale za chvíli se tam objeví nejdůležitější zápletka knížky, takže se máte na co těšit 😇❤