Neznámý číslo #vkook (Opravuje Se)

😵84😵

"Víš..  No... Nevím jak ti to říct.."
"To nevadí..  Prostě povídej"
Sklopil hlavu k zemi Jimin.
Bla bla bla koho to zajímá.. 
Sedl jsem si k oknu a po chvíli uviděl Taeho. O můj bože kde sakra byl?!  Vyběhl jsem z pokoje rychlostí blesku a utíkal až k vchodu do nemocnice. "Tae!" Zakřičel jsem na něj když jsem ho uviděl. Koukl na mě a v jeho výrazu jsem soudil, že mi vážně něčí tají.. "Tae!  Kde si sakra byl?!" Obejmul jsem ho když jsem k němu doběhl. "Já..  No.." "No?" Byl jsem se projít..  A zapoměl jsem ti napsat vzkaz.
"Vážně? Proč si mi nezvedal telefon?" "Já ho u sebe ani neměl Kookie" Zasmál se a obejmul mě víc..
"Vážně se omlouvám, chtěl jsem ti napsat vzkaz,ale zapoměl jsem.."
"Však nevadí..  Hlavně že jsi tady"
"A už tady budu pořád"
"Protože tě nikam nepustím"

Pohled Jimina

"To nevadí.. Prostě povídej"
"No..  Dobře..  Omlouvám se za to..  Em..  Rozbití dveří a tak..  No..  Já jsem žárlil na Hobiho..  Mám tě hodně rád Minie~ a nechtěl jsem o tebe přijít..  No..  A prostě já nevím jak ti to říct, víš že na tohle nejsem dobrý"
"Jo vím no.." Obejmul jsem ho. Po chvíli vyběhl z pokoje Jungkook. "Nepůjde za ním někdo?" Zeptal se starostlivě Yoongi. "Jo..  Já půjdu"

"Ahoj kluci, už jste tady a koukám že jste našli i Taeho!" Zakřičel jsem, když jsem je všechny viděl pohromadě. "Jo našli" Ozval se Jin. "Tak pojďte, Yoongi vás už očekává" Zasmál jsem se.

"A kdy půjdeš domů?" Zeptal se Kook.
"Zítra nejpozději za dva dny.. Zašily mi to a mají mě tu na pozorování kvůli tomu abych nezkolaboval znovu nebo co.." Trošku se usmál a pak mu zase klesl úsměv. Šel jsem k němu na lůžko. Sedl jsem si vedle něho a koukl se mu do očí. "Tak my vás tady necháme.." Zasmál se Kook a hnal kluky pryč.
"Ještě jednou se ti omlouvám Minie~ nemyslel jsem to tak.." Usmál jsem se protože mi to bylo už stejně tak nějak jedno.. "Mě to nevadí Yoongi~"

Dneska trošku kratší 😮