80.kapitola

623 40 3
                                    

***
Vtom vrzly dveře, maloučko se otevřely a zase zavřely. Kluci se kolem překvapeně rozhlíželi. ,,Je tu někdo?"

***

Z pohledu Ginger

Najednou jsem si uvědomila, že musím rychle zmizet. Potichu jsem otevřela dveře a zmizela z klučičího pokoje. Hbitě jsem prošla společenkou, kde ještě stále seděli zmijozelští sedmáci. Pak jsem vyšla na chodbu a konečně jsem ze sebe mohla shodit neviditelný plášť a protáhnout se. Byla jsem tak neopatrná, že jsem si ani nevšimla temného stínu za mnou.

,,Ginger?" Ozval se hlas za mnou, přísahám, že se mi zježily snad i chloupky na zátylku. Otočila jsem se.

,,Petere! Vyděsils mě! To už mi víckrát nedělej !" Křikla jsem na malou zavalitou postavu Petera Pettigrewa. Ten se celý nervózně krčil.

,,Promiň, já tě nechtěl vyděsit. Co děláš tady dole?" Vypjal zase hruď a rozhlížel se kolem.

,,Eee...noo na tom nesejde. A cos tu dělal ty?" Zarazila jsem se a rychle vypálila stejnou otázkou po něm. Peter byl evidentně na větších rozpacích, protože celý zčervenal.

,,To je na dlouhý vyprávění víš. Tak já už půjdu, kluci se po mně jistě shánějí." A chtěl odejít. Jeho zaječí sklony jsem vypozorovala rychle. Co když si domyslel, že jsem byla ve Zmijozelské společence. A co když tam právě chtěl jít taky, mockrát se jen tak vytratil, co když chodí celou dobu za Zmijozeláky? Blbost. No i tak bych jej neměla spouštět z očí.

,,Počkej, půjdu s tebou." Doběhla jsem ho.

Cesta do nebelvírské věže probíhala absolutně jednotvárně pouze za opatrné konverzace. Když už jsme byli kousek od chodby kde je obraz Buclaté dámy tak jsme narazili na další překvapení.

,,Reme co tady děláš?" Vyjeknu znovu, tentokrát ne vyděšeně, jako spíš překvapeně.

,,Jej nazdar Gio. Mám hlídku pamatuješ? Jsem přece Primus a oběma bych vám měl strhnout body za to, že se touláte Merlinví kde po večerce." Odvětil Remus jakoby měl radost, že nás vidí. Peter se nezmohl ani na slovo odporu. Poseroutka.

,,Ale Reme to přece neuděláš? Přece nebudeš škodit vlastní koleji." Zaškemrala jsem prosebným hlasem.

,,To teda neudělá." Vystoupil zpoza rohu Jamie a hned za ním Sirius.

,,Teda, že to neuděláš Náměsíčníku? Ti dva nám určitě pomůžou a rádi." Dodá Sirius a podívá se na Rema.

,,No jasně, tak jim svůj ztřeštěnej plán řekněte." Rezignovaně vzdechnul Rem.

,,Tak o co tu jde bráško? Co máte za lubem?" Zeptám se Jamieho.

,,A kde jste vůbec byli vy?" Podíval se na mě podezíravě Sirius

,,V kuchyni" vyhrkl Peter znenadání.

,,Teda já jo, nevím kde byla Ginger, potkali jsme se až před chvilkou." Dodal ještě pohotově. Nechápavě jsem se na něj otočila, on jim lhal. Nejenže neprozradil mě, ale ani o sobě jim neřekl pravdu. Tady něco nehrálo. Vždyť Poberti vždycky drželi při sobě a říkali si všechno. Nebo ne?

Že by se Poberti rozcházeli? Jistě tři z nich už teď měli svou drahou polovičku ale... musela jsem přerušit své myšlenkové úvahy.

,,No dobře, máme určitý plán. Merlinví jestli to není naposledy co Poberti něco páchají." Zachechtal se Jamie a pak se otočil ke mně

,,Gio máš plášť?"

Sáhla jsem do kapsy mikiny a vytáhla splývavou látku neviditelného pláště

Ginger Potter [ Hp ff]Where stories live. Discover now