Ginger Potter [ Hp ff]

70.kapitola

,,Kde si byl? Zmizel jsi hned jak jsme se vrátili." Vybafla na příchozího černovláska. ,,Bolelo mě to a tak...." vykoktal překvapeně jenže dívka jej zase přerušila ,,U Salazara! Snad jsi s tím nebyl na ošetřovně Regulusi! Doufám, že nelituješ."
Regulus ji však jen odstrčil ,,Nech mě Bello, pochopitelně, že jsem nebyl na ošetřovně. Zas takovej blázen nejsem. Jdu spát." Prosmýkl se kolem ostatních zmijozelských a zmizel po schodech vedoucí k ložnicím.
Ač nerad musel si přiznat, že ho ta Potterovic holka zajímala víc než by se dalo předpokládat a ona náhoda, že se s ní potkal v Sovinci, právě v jeho téměř nejzranitelnější chvíli pro něj znamenalo dost jako nějaké znamení shůry. Jelikož byl v pokoji sám, Rabastan a ostatní byli ještě ve společence, mohl aspoň na chvíli dát najevo svou bolest, jež mu pulzovala v levém předloktí. Ležel v posteli, ruce za hlavou a s pomalu přicházejícím spánkem se snažil z hlavy vypudit ten příšerný okamžik když podstoupil rituál zasvěcení. Levou ruku měl jako v ohni když k ní Pán zla přiložil svou hůlku.

***
Z pohledu Ginger

,,Gio? Děje se něco?" Zeptá se mě Lily, když vidí jak lítám pohledem po všech ve Velké síni. Konečně u zmijozelského stolu uvidím čupřinu černých vlasů, Regulus. Pořád nechápu co měl znamenat ten včerejší rozhovor. ,,Ne, nic" odvětím Lily, a odvrátím se od hadů a znovu se věnuju snídani, pro tentokrát ovesné kaši s ovocem. Zdá se však, že Lily jsem nepřesvědčila, co už, může si myslet cokoliv. ,,První hodinu máme Bylinkářství doufám, že nás Prýtová nenechá venku zmrznout." Prohodí Dorca, náhle je však přerušena příchodem jistých dvou idiotů totiž Siriuse s Marlene. Mám chuť tu kaši zase vyzvracet. Vyvrátím oči vsloup když Lily zachytí můj pohled, sykne ke mně ,,nech toho"
Marlene jí však hlasitě začně cosi vykládat a dělá jako bych neexistovala a Sirius se cpe míchanými vajíčky. ,,Tss" odsunu se i se svými věcmi o pár míst dál kde sedí brácha s Remem a Peterem. ,,Nazdárek ségra, vypadáš jako bys zrovna snědla něco extra nechutnýho." Zakření se na mě, jen mu pohled oplatím a pohodím hlavou směrem tam kde se cucala Marlene se Siriusem. Prostě jsou nechutní. ,,No když jsi s ním chodila ty, vypadalo skoro stejně, ne-li hůř" podotkne Rem kousavě. ,,Hey to teda ne! To bylo úplně něco jinýho" zvednu hlas abych mu oponovala a šťouchnu ho do ramena. Po chvilce jež Rem i James vyplní barvitým popisem a ujišťováním mě, že to bylo určitě stejný, jenom, že to vidím jinak. Neměla jsem jim to za zlé, dělali si z toho srandu.

Nakonec jsme se vydali ven na školní pozemky, tedy přesně ke skleníkům. Byl sice únor, ale stále zima. Fičel studený vítr a kolem nás proletovalo něco mezi deštěm a sněhem, takové zmrazky.
Seskupili jsme se u skleníků a čekali na profesorku Prýtovou, pochopitelně tam byli také havraspárští. James zničehonic štouchl do Rema, jež stál vedle mě. ,,Hele tam je Emily" poukázal nepřímo na jednu z dívek v hloučku dívek s modrobílými šálami. ,,Ale ale, něco nového ve vašem vztahu?" Zajímám se hned, Remus je očividně na rozpacích a trochu tvrději odsekne ,,Jsme jen kamarádi" kývne jí na pozdrav a ona mu pozdrav opětuje a usměje se. Je to takové lehké, povznášející. James se otočí na Lily a usmívá se jak měsíček na hnoji, no tuším, že ho Lily zase odpálkuje, jako vždy. Než ji však stihne pozvat na rande, nebo co jí to chtěl říct, tak přijde Prýtová a odemkne skleník č.3 a všichni se nahrnem dovnitř. ,,Dobré ráno, dnes budeme pracovat s třemdavou bílou. Kdo ví k čemu se obvykle používá?" Pozdraví nás profesorka rovnou se postaví za nízký dlouhý stůl, kde stojí v květináčích víc jak tucet malých rostlinek. Přihlásí se minimálně polovina havraspárů a pár nebelvírů.
,,Esence z Třemdavy je dobrá na hojení řezných ran, a taky na odštěp po nepodařeném přemístění." Vychrlí ze sebe blondýnka s havraspárskou pečlivostí.

________________________________________________________________________
Čauky
Já se fakt snažila vydat to ještě v pátek, jenže chvilku před půlnocí nám začla blbnout wifina, tak jsem musela nahodit data abych to dopsala. Zas tyjo problémky:-D
Jinak tahle kapitolka je vlastně taková spíš nic moc, ale i tak doufám, že se líbila. Díky moc všem za přízeň
Andy❤